Daňové úlevy a další podpora státu firmám poškozeným koronavirem

Obyvatele a firmy v České republice zasáhla druhá (podzimní) vlna onemocnění COVID-19, která s sebou přináší, mimo jiné, i ekonomická rizika pro všechny podnikatele. Cílem tohoto článku je stručně představit možnosti, které mohou pomoci rizikovým skupinám podnikatelů překonat nelehké období tzv. lockdownu. Primárně se zmíním o daňových úlevách, a to jak těch, které byly zavedeny v souvislosti s druhou vlnou pandemie, tak ale i takových, které již platí delší dobu, a které je možné za účelem snížení ekonomické zátěže rovněž využít.

Daňové úlevy přijaté v souvislosti s druhou vlnou COVID-19

Tak, jak postupem času přibývaly zavřené či výrazně omezené obory podnikání (nejprve zákazem určitých oborů ode dne 14. října, na který následoval přísnější zákaz téměř všech oborů podnikání vykonávající činnost v provozovnách ode dne 22. října), úměrně rostl počet podnikatelů s možností čerpat daňové úlevy.

V současném okamžiku podnikatelé, kteří vinou vládních opatření nejsou schopni vykonávat svou podnikatelskou činnost ve svých provozovnách, splní-li níže uvedenou podmínku, mohou automaticky čerpat daňové úlevy v podobě: (i) odkladu platby DPH, (ii) prominutí zálohy na daň z příjmů, a prominutí zálohy na silniční daň, (iii) prominutí DPH u bezúplatných dodání souvisejících s použitím či výrobou ochranných prostředků proti COVID-19. K jednotlivým úlevám bude dále uvedeno podrobněji.

Nutnou podmínkou pro možnost čerpání úlev je, aby převažující část příjmu z období od 1. června 2020 do 30. září 2020 pramenila právě z činností, které byly od 14. října 2020, resp. dále od 22. října 2020 zakázány nebo výrazně omezeny vládním nařízením. Smyslem tohoto opatření je pomoci primárně těm postiženým subjektům, které vlivem vládních opatření skutečně přišly o výrazný zdroj svých příjmů. Pakliže podnikatel o převažující příjem vlivem uzavření své provozovny přišel, a hodlá využít předmětných daňových benefitů, musí finančnímu úřadu oznámit, že je jedním z postižených subjektů, a zároveň že splňuje podmínku ztráty většiny svých příjmů vlivem vládních opatření. jde v zásadě o určitou formu čestného prohlášení. Oznámení může být provedeno buď prostřednictvím datové schránky, nebo pro spoustu podnikatelů jednodušším způsobem: e-mailem.

1) Odklad plateb DPH

Hromadný odklad plateb DPH se týká zdaňovacích období září až listopad 2020, resp. třetí kvartál roku 2020. Daňový subjekt, pokud uhradí DPH za předmětná zdaňovací období nejpozději do 31. 12. 2020, nevznikne mu úrok z prodlení, který je vždy spojen s pozdní úhradou daně. Nejedná se o úplné odpuštění od povinnosti DPH zaplatit, nebo o posunutí splatnosti daně za jednotlivá zdaňovací období. Dochází pouze k vytvoření časového období, po které nebudou podnikatelé za pozdní úhradu (znovu opakuji nejpozději do 31. 12. 2020) sankcionování předmětným úrokem z prodlení. S tím souvisí i fakt, že v případě, že již došlo k úhradě DPH za září 2020, resp. třetí kvartál roku 2020, není možné po správci daně žádat úhradu této daně zpět.

Dovoluji si upozornit na jeden podstatný aspekt, který je s použitým režimem prominutí úroku z prodlení, spojen. Uhradí-li daňový subjekt DPH za předmětná zdaňovací období po lhůtě splatnosti (např. DPH za říjen 2020 zaplatí až 15. prosince), nebude nucen hradit úrok z prodlení, nicméně podle zákona nesplnil svou povinnost uhradit daň ve lhůtě splatnosti. Toto de iure protiprávní jednání sice nevyvolá následek v podobě vzniku příslušenství daně, může však znamenat porušení podmínek v případě režimu posečkání, případně se může negativně projevit při žádosti o bezdlužnost. Z opatrnosti proto doporučuji, aby podnikatelé, na které by se sice automatické prominutí úroku z prodlení uplatnilo, a vykazují v daňovém přiznání vysoké částky DPH, formálně požádali o posečkání úhrady této daně, a to třeba do 31. prosince 2020. V režimu posečkání se na ně nebude hledět jako na daňové dlužníky.

Pro úplnost dodávám, že se nic nemění na povinnosti podat daňová přiznání k DPH za daná zdaňovací období v řádných termínech. Totéž platí pro kontrolní hlášení.

2) Prominutí záloh na dani z příjmů a silniční dani

Druhé daňové opatření navazuje svým cílem na první (odklad DPH). Primárně má posílit podnikatelské cash-flow. Opět nedochází k úplnému prominutí daňové povinnosti jako takové, pouze k prominutí platby zálohy v roce 2020.

Prominutí záloh na daň z příjmů se týkají jak fyzických, tak právnických osob, a to záloh splatných v období od 15. října 2020 do 15. prosince 2020. Prominutí záloh na silniční dani se týká záloh na celé zdaňovací období roku 2020 (zálohy splatné k 15. dubnu, 15. červenci, 15. říjnu a 15. prosinci).

Na rozdíl od odložení platby DPH, v případě, že podnikatel již zálohu na daň z příjmů splatnou ve vymezeném období, nebo zálohu na silniční daň, uhradil, může správce daně požádat o její vrácení. V případě záloh na silniční daň jsou prominuty všechny zálohy na celý rok 2020, tzn. podnikatelé mohou žádat o vrácení záloh, které případně zaplatili v dubnu, červenci nebo říjnu letošního roku. Jsou tak schopni do 31. ledna 2021, tj. do řádného termínu pro podání daňového přiznání k silniční dani posílit své cash-flow.

3) Prominutí DPH z bezúplatných plnění souvisejících s výrobou ochranných pomůcek proti COVID-19

Podnikatelé mohou i nadále (toto opatření platilo již na jaře 2020) darovat materiál na výrobu ochranných pomůcek proti nemoci COVID-19 osobám, které jsou k této výrobě oprávněni, aniž by jim vznikla povinnost odvést z tohoto bezúplatného dodání DPH na výstupu. Benevolence platí i při darování samotných ochranných pomůcek složkám integrovaného záchranného systému. Rozhodnutí ministryně financí v této souvislosti přesně definuje zboží, u kterého je možné tento režim využít. Proto doporučuji podnikatelům, kteří hodlají tímto způsobem pomoci při výrobě ochranných pomůcek, aby vždy prověřili, že je darovaný materiál zahrnut do taxativního výčtu. Pokud zahrnut nebude, vznikne plátci z předmětného daru (bezúplatného dodání zboží) povinnost odvést DPH na výstupu.

Další již platné daňové úlevy

Nad rámec výše uvedených úlev, které jsou nově platné s druhou vlnou epidemie, platí řada dalších, které jsou schopny stejně efektivně řešit krizovou situaci. Na rozdíl od opatření výše, které mohou využít primárně přímo postižení podnikatelé, se ty, o kterých budu mluvit dále, vztahují na všechny podnikatelské subjekty, které důsledkem vládních opatření přišly o své odběratele, či je jinak nepřímo daná situace ekonomicky zasáhla.

Režim posečkání, rozložení úhrady daně do splátek

Každý daňový poplatník, který byl byť nepřímo ekonomicky zasažen (např. výpadkem poptávky, výpadkem dodávek materiálu/zboží), je oprávněn požádat správce daně o posečkání daňové povinnosti, nebo o její rozložení do splátek. V případě kladného vyřízení žádosti správce daně poskytne daňovému subjektu delší časový prostor pro úhradu dlužné daně. Ani v tomto případě se nejedná o definitivní prominutí daňové povinnosti (prominutí daně na základě individuální žádosti zákon ani nepřipouští). Režim posečkání (splátkování) má hned několik výhod. Daňový subjekt není veden jako dlužník (správce daně není oprávněn posečkaný nedoplatek vymáhat, daňový subjekt může požádat o bezdlužnost), zároveň po dobu posečkání neběží úrok z prodlení ve výši 14 procentních bodů plus repo sazba, ale pouze úrok z posečkání, jež dosahuje poloviny výše úroku z prodlení. Do 31. 12. 2020 dokonce žádný úrok z posečkání díky rozhodnutí ministryně financí nevzniká. Daňové subjekt si tak de facto do konce roků půjčují zadarmo. V případě rozložení úhrady do splátek je třeba si dát pozor na dochvilnost při splácení. Pozdní úhrada byť jedné splátky znamená automatický konec nastaveného režimu a „zesplatnění“ zbytku daňového nedoplatku.

Vzhledem k tomu, že na vyhovění žádosti není právní nárok, každou žádost bude správce daně posuzovat individuálně. Z toho důvodu je zapotřebí, aby byla řádně odůvodněna a současně doloženy důkazy podporující dané zdůvodnění. Věřím, že ve světle aktuální složité ekonomicko-sociální situaci budou finanční úřady žádosti posuzovat se vstřícným přístupem. Žádost o posečkání za normálních okolností podléhá správnímu poplatku. Ten je však ke všem žádostem podaným do konce roku 2020 prominut.

Prominutí záloh

Individuální prominutí záloh (např. na daních z příjmů nebo silniční dani) je rovněž možné využít. Na rozdíl od automatického prominutí u přímo zasažených podnikatelů (viz výše) bude opět správce daně, stejně jako v případě žádosti o posečkání, posuzovat konkrétní okolnosti a individuálně rozhodovat. Stejně jako v případě žádosti o posečkání tak bude záležet na tom, jak dobře bude žádost o prominutí záloh odůvodněna, včetně doložení patřičných důkazů. Zálohu lze vnímat jako předčasné splácení v budoucnu vzniklé daňové povinnosti, přičemž její výpočet nereflektuje ekonomické výsledku aktuálního zdaňovacího období. Pokud tedy podnikatel očekává, že rok 2020 nebude tak úspěšný jako rok 2019, popř. bude přímo rokem ztrátovým, správce daně by měl žádosti o prominutí zálohy vyhovět. Doporučuji k žádosti doložit dosavadní ekonomické výsledky ve formě co možná nejaktuálnějších výkazů.

Zpětné uplatnění daňové ztráty

Další způsob, jak „bojovat“ proti nepříznivé ekonomické situaci spočívá v možnosti požádat správce daně o vratku již uhrazené daňové povinnosti na daních z příjmů za předcházející dvě zdaňovací období za předpokladu, že zdaňovací období roku 2020 bude ztrátové (dodnes bylo možné uplatňovat daňovou ztrátu pouze v letech následujících po vzniku této ztráty). Jedná se o institut tzv. zpětného uplatnění daňové ztráty. Pokud podnikatel již v současné době očekává ztrátu za rok 2020, bude si moci tuto ztrátu započíst s daňovou povinností za dvě předcházející zdaňovací období a požádat správce daně o vrácení již zaplacené daně. Celý proces by měl být rychlý, a to od podání žádosti do vyplacení finančních prostředků. Na první pohled se jedná o zajímavý nástroj pomoci (hlavně cash-flow), nicméně si dovoluji upozornit na dvě úskalí, které jsou s tímto režimem spojeny. V prvé řadě je nutné počítat s tím, že tzv. prekluzivní lhůta za to předcházející (ta předcházející) zdaňovací období, za které bude správce daně vracet uhrazenou daň, se může výrazným způsobem prodloužit, a s tím se prodlouží i doba, po kterou je správce daně oprávněn zpětně provádět kontrolu. Za druhé existuje riziko nesprávného odhadu výše vzniklé daňové ztráty vůči skutečnosti (vykázané v řádném termínu v daňovém přiznání za rok 2020). Pokud totiž podnikatel svůj odhad tzv. přestřelí (daňová ztráta bude ve skutečnosti nižší, než kterou odhadoval), bude nucen rozdíl vrátit, a to včetně úroku z prodlení.

Závěr

Všichni si uvědomujeme, že ekonomická reality dnešních dní není příliš příznivá. Daňová a jiná opatření se snaží zachovat zaměstnanost a fungující cash-flow firem. Některá z nich se na podnikatele vztáhnou automaticky, u některých musí být subjekty aktivní. Proto jste-li zasaženou skupinou, potýkáte se s nedostatkem likvidního kapitálů, obraťte se na svého poradce, který najde řešení.