Změny v daních a účetnictví pro rok 2021, aneb na co dát pozor před zpracováním účetní závěrky

Rok 2021 byl chudý na novely daňových a účetních předpisů. Některé změny provedené v roce 2020 však budeme letos aplikovat poprvé. V tomto článku vás s některými změnami podrobněji seznámíme:

Dlouhodobý majetek

Jednou ze změn, kterou pro rok 2021 přinesl daňový balíček schválený těsně před koncem roku 2020, je navýšení hranice vstupní ceny pro zařazení dlouhodobého majetku pro účely zákona o daních z příjmů, a to z původních 40 000 Kč na 80 000 Kč. Použití tohoto ustanovení platí pro veškerý pořízený hmotný majetek a všechna technická zhodnocení dokončená a uvedená do stavu způsobilého obvyklému užívání od zdaňovacího období 2021. Nicméně, změnu bylo možné použít i pro majetky pořízené a  technická zhodnocení  dokončená od 1. ledna 2020. Využití této změny pro rok 2020 byla možnost, nikoli nutnost. Záleželo tedy na rozhodnutí poplatníka.

Tato změna je ryze daňová a nezakládá automaticky důvod pro změnu limitu dlouhodobého majetku v účetnictví. V případě, že účetní jednotka upraví interní pravidla pro klasifikaci majetku (a limit navýší dle ZDP), je potřeba nadále posuzovat, zda „drobný majetek“ účtovaný do nákladů výrazně neovlivní výsledek hospodaření a zda zůstává naplněn požadavek na věrné a poctivé zobrazení. V opačném případě je třeba náklady časově rozlišovat.

Dále se pro účely zákona o daních z příjmů zcela ruší kategorie nehmotného majetku - termín „nehmotný majetek“ se ze zákona zcela odstraňuje. I tato změna je ryze daňová, v účetních předpisech nám nehmotný majetek zůstává beze změny. Zrušení kategorie nehmotného majetku v daních neznamená, že účetní jednotky mohou dát do nákladů jakoukoliv částku. Vždy je nutno respektovat účetní pravidla a zásady. Položky, které by významně zkreslovaly výsledek hospodaření, je tedy nutné časově rozlišovat.

Dle přechodných ustanovení se na nehmotný majetek pořízený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona použije nadále staré znění, a to včetně technických zhodnocení tohoto majetku. Stejně jako u hmotného majetku bylo možné použít ustanovení o zrušení nehmotného majetku již pro majetek pořízený v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020. Zde opět záleželo na rozhodnutí poplatníka.

Mimořádné odpisy

Další novinkou jsou mimořádné daňové odpisy pro majetek zařazený do 1. a 2. odpisové skupiny (§ 30a). Možnost využití mimořádných odpisů platí pro majetek pořízený v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021. Majetek pořízený v tomto období a zařazený do těchto kategorií lze odepisovat následujícím způsobem:

1. OS = rovnoměrný měsíční odpis po dobu 12 měsíců do 100 % vstupní ceny;

2. OS = rovnoměrný měsíční odpis, prvních 12 měsíců do 60 % vstupní ceny, dalších 12 měsíců do 40 % vstupní ceny.

Odpisy je nutné stanovit s přesností na měsíce, nikoliv roky.

Shodná délka půjde uplatnit u stejně vymezeného majetku i u minimální doby finančního leasingu (12, resp. 24 měsíců).

Interpretace Národní účetní rady (NÚR)

Rádi bychom upozornili na interpretaci NÚR I-42 týkající se kurzových rozdílů u pohledávek v cizí měně krytých opravnou položkou. Tato interpretace byla schválena již na podzim roku 2020, nicméně stále vyvolává diskuze mezi odborníky, kteří na ni mají odlišné názory.

I-42 říká, že kurzový rozdíl u cizoměnové pohledávky vzniká pouze z hodnoty pohledávky snížené o související opravnou položku (vyjádřené v cizí měně), tj. z netto hodnoty pohledávky, která je vyjádřením očekávaného budoucího peněžního toku. Účetně tato operace nemá vliv na výši výsledku hospodaření, nicméně v případě tvorby účetních opravných položek (nikoliv daňových dle zákona o rezervách) použití této interpretace ovlivní základ daně.

Obdobný závěr je přijat i v interpretaci I-43, která se zabývá poskytnutými zálohami v cizí měně. Podle této interpretace by se zálohy poskytnuté v cizí měně neměly k rozvahovému dni přepočítávat vůbec, neboť se jedná o již vynaloženou částku. Smyslem kurzového přepočtu je to, že v souvislosti s cizoměnovými transakcemi je účetní jednotka vystavena kurzovému riziku, pokud je účtování cizoměnové transakce spojeno s budoucí peněžní platbou. V případě zaplacených záloh se jedná o již zaplacené finanční prostředky, které byly vydány, a tudíž nemá smysl je přepočítávat.

Interpretace NÚR nejsou právně závazné, jedná se pouze o jakási doporučení skupiny odborníků. Finanční správa se se zněním interpretace plně neztotožňuje a uvádí, že pokud chce daňový poplatník postupovat v souladu s touto interpretací, musí tento postup řádně zdůvodnit, a to právě odkazem na věrný a poctivý obraz účetní závěrky.

Budete-li chtít v praxi využít postup doporučený interpretacemi, je třeba jej dobře odůvodnit a především, vzhledem k tomu, že dochází ke změně účetních metod, je třeba takto i postupovat systematicky u všech položek a do budoucna konzistentně.

Jak bylo uvedeno výše, interpretace se nesetkaly s úplným souhlasem státní správy, která se k nim staví rezervovaně. Naopak zástupci účetní odborné veřejnosti a především auditoři s texty interpretací souhlasí a k použití je doporučují. Pokud však bude účetní jednotka postupovat „po staru“ a tedy všechny položky v cizí měně dále přepočítávat, nehrozí žádné nebezpečí daňového doměrku.