Nový zákon o znalcích: Pohled očima znalce, právníka a podnikatele

V lednu 2021 vstupuje v účinnost nový zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (zákon č. 254/2019 Sb.).

Bohužel stát rezignoval na změnu znalecké legislativy jako celku, a řeší jen zákon o znalcích a prováděcí vyhlášky. Zákon ukládá mnoho formálních povinností. I tyto povinnosti mají přispět k kvalitnějším znaleckým posudkům. Jaké jsou tedy zásadní změny oproti předcházející právní úpravě?

Pohled znalce

Znalecké ústavy se nově rozdělují na znalecké kanceláře (obchodní korporace) a znalecké ústavy (většinou veřejnoprávní korporace). Důležitý je rozdíl v účasti znalců. Znalec, který pracuje ve znalecké kanceláři, nemůže vykonávat činnost samostatně. Avšak znalec může vykonávat činnost samostatně, a navíc být účasten v neomezeném počtu znaleckých ústavů. Zákon tak favorizuje znalecké ústavy. Přestože soud hodnotí důkazy (i znalecké posudky) volně, zákon staví ústavy do role kvalifikovanějších. Ve znalecké kanceláři musí být 2 znalci v ústavu jen 1 znalec. Tedy zákon ani nepožaduje větší kvalitu po znaleckém ústavu.

Znalecká činnost bude nově nákladnější a mnohem administrativně náročnější. Znalci, kanceláře i ústavy musí být pojištěni. Vstupní zkouška (zkouška, kterou bude muset uchazeč o znalecké razítko absolvovat)  bude zpoplatněna částkou minimálně 8 000 Kč. Zákon klade větší nároky na administrativu znalce. Znalec vyplňuje znalecký deník on-line. Vznikla centrální evidence posudků - to znamená, že je jedna velká databáze, do které všichni znalci on-line zapisují své posudky. Údaje o posudku se zapisují minimálně natřikrát (v den zadání posudku, v den vypracování posudku, v den přiznání znalečného). Znalecký posudek má mnoho formálních náležitostí, které jsou uvedeny v zákoně a v prováděcí vyhlášce. Znalec musí dodržovat lhůty, nedodržení lhůt je sankcionováno, i když není úmyslné. Znalec musí být pojištěn. Znalec se nově může dopustit 15 přestupků. Jen jeden z 15 přestupků se týká nesprávnosti znaleckého posudku. 

Pohled právníka - advokáta

Definice znalecké činnosti nezaručuje mlčenlivosti znalce v případě, kdy se znalec nedohodne se zadavatelem na vypracování posudku. Textace zákona připouští výklad, kdy se může u soudu použít posudek, který si objednal u znalce advokát, a to proti vůli advokáta. Znalec bude povinen posudek na žádost orgánu veřejné moci osobně stvrdit (§ 28, odst. 6) posudek, který vyhotovil. Zákon již neříká, že se to týká jen posudků zpracovaných pro orgány veřejné moci. Znalci povedou elektronickou evidenci svých posudků, kterou bude centrálně spravovat ministerstvo spravedlnosti, může ministerstvo umožnit do evidence nahlédnout orgánům státní správy. Evidence obsahuje informace o připravovaném či již vyhotoveném posudku. I když advokát nechce posudek použít.  A pokud orgán zjistí, že znalec vydal posudek, který není založen ve spisu z této evidence, může znalec jít posudek obhajovat. Riziko zde pro advokáty a jejich zákazníky vidím hlavně v trestních řízeních.

Je to zvláštní, ale pozitiva jsou v tom, co nakonec návrh zákona neobsahuje - měl být totiž zrušen § 127a občanského soudního řádu. Znalecký posudek v civilním řízení obstaraný stranou sporu měl být jen listinným důkazem. S tím by se soudy vypořádaly snadněji. Takto musí vysvětlovat v rozsudku, který z několika konkurenčních posudků nakonec využiji jako podporu pro svá rozhodnutí. Pro soudce je to náročnější. Ale jeho zrušení se bude navrhovat jistě i nadále v rámci jiných zákonů. Toto vnímám jako zkrácení práv účastníků řízení.

U soudců očekávám nárůst agendy, v okamžiku kdy budou muset hlásit přestupky znalců na ministerstvo. Protože posudek bude velmi strukturovaný (bude obsahovat cca 8 částí), soudci si od toho slibují jednodušší porovnávání posudků, a tedy i jednodušší vyhodnocení jeho kvality. Mnohdy se stává, že soudci musí posuzovat dva a více konkurenčních posudků. A zde vidí nástroj k posuzování.

Pohled podnikatele

Znalec není jenom expert, je také podnikatel. Musí uživit sebe, svůj tým, kancelář, profesní vzdělávání. Přitom hodinová sazba se nezvýšila posledních 17 let a po navýšení se má pohybovat nově mezi 500 – 700 Kč. Bohužel ke konci listopadu ještě neexistují prováděcí vyhlášky. Zákon byl uveřejněn ve sbírce zákonů v říjnu 2019, a ministerstvo spravedlnosti dosud nevydalo prováděcí vyhlášky.

Zákon nově ukládá znalci mnoho povinností, a nedodržení těchto povinností sankcionuje jako přestupek. Celkem se znalec může dopustit 15 přestupků, přičemž jen jeden (!) uvaluje na znalce sankci za nepravdivý posudek. Ostatní přestupky nemají na pravdivost posudku vazbu. Znalci se budou usilovněji hádat. Bude urputnější dohadování o znaleckou odměnu. Pokud totiž znalec vyúčtuje znalečné, a soud mu ho nepřizná v plné výši (například na žádost strany sporu), pak se znalec dopouští přestupku. Pokud znalec dvakrát chybně vyúčtuje znalečné, pak se dopouští přestupku opakovaně. To může být důvod pro ztrátu znaleckého oprávnění. Navíc pokuty za přestupek jsou značné a dosahují až 500 000 Kč. Trestání znalců je drakonické. Ceny za znalecké posudky se zvýší. Jejich vyhotovení bude náročnější, i formalisticky náročnější. Dle staré úpravy měl mít posudek dvě hlavní části - nález a vlastní posudek. Nyní má mít formalisticky upravenou hlavní stranu, zadání, výčet podkladů, nález, posudek, odůvodnění, závěr. Jak jsme uvedli výše, má podrobnější struktura posudku sloužit k jeho snadnější přezkoumatelnosti.    

Nově má orgán veřejné moci (například soud) povinnost oznámit skutečnosti nasvědčující porušení zákona o znalcích ministerstvu. A pokud je znalec činný v případu, kde je hodně emocí a udělá formální chybu, advokát sdělí soudu, že má podezření na porušení zákona. Soudce nebude riskovat, a oznámí to ministerstvu. Aby sám neměl problémy. Počítám zde s nárůstem administrativy, protože ministerstvo to bude muset řešit. A znalce to otráví, a pokud píše posudky tak říkajíc ze zapálení a zájmu o obor, tak může razítko vrátit.

Závěrem

Z mého pohledu ukládá zákon znalcům mnoho povinností (většinou formálních) pod zbytečně velkými sankcemi. Snaží se vynutit kvalitní znaleckou činnost silou -  pohrůžkou trestu. Nijak jim nepomáhá v jejich znalecké činnosti. Nejsou zákonně vyřešeny procesní problémy spojené se znalectvím (obstarávání důkazu znalcem, hodnocení důkazu znalcem a řešení právních otázek znalcem).

Znalce můžeme rozdělit do dvou skupin. Na znalce, pro které je psaní posudků hlavní obživou, a na znalce z minoritních oborů, kteří napíší například 2 posudky ročně, ty bych nazval spíše „fanatiky“. I takoví znalci budou muset dodržovat nová formalistická pravidla. Zákon nerozlišuje mezi znalci profesionály a znalci „fanatiky“. Právě u druhé skupiny vnímám velké riziko odchodu. A problém nastane, když odejdou znalci, kteří jsou z minoritních oborů. To nebude vadit v případech, kdy znalec působí v hlavních oborech (např. oceňování nemovitostí). Bude to velmi vadit v případech, kdy znalec působí v minoritních oborech, a nebude za něj náhrada (např. příčiny parašutistických nehod).