Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto stránek s tím souhlasíte. Více informací o souborech cookie a jak je odstranit naleznete v PROHLÁŠENÍ O OCHRANĚ ÚDAJŮ.
Tax News:

Nároky zaměstnanců a povinnosti zaměstnavatele v souvislosti s koronavirem

08 dubna 2020

Chcete-li využít přímou podporu, kterou je kuzarbeit, jedna z nejdůležitějších podmínek je striktní dodržování zákoníku práce. Především to znamená nejen zaměstnancům správně mzdu vyplatit, ale také vykázat. V následujícím textu upozorníme na základní povinnosti, které musí zaměstnavatel splnit v případě nepřítomnosti zaměstnanců na pracovišti v souvislosti s koronavirem.

1. Překážky na straně zaměstnance

Nejčastější příčinou absence zaměstnance je ošetřování člena rodiny (OČR). Tento institut není novinka, využívají ho zaměstnanci již dlouho. V souvislosti s koronavirem došlo ke třem zásadním změnám. Jednak je možné čerpat OČR při péči o dítě až do 13 let věku (dříve se jednalo jen o děti do 10 let). Druhou změnou je, že OČR je možné čerpat nejen při nemoci dítěte, ale také z důvodu uzavření školského zařízení a konečně třetí změnou je, že OČR je možné čerpat po celou dobu uzavření školských zařízení a nikoliv jen po dobu 9 dnů.

Pokud se zaměstnanec ocitne v karanténě, je postup stejný jako u pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel vyplácí po dobu prvních 14 dnů zaměstnanci náhradu mzdy ve výši 60 % z průměrného redukovaného výdělku, od 15. dne bude zaměstnanec čerpat nemocenskou od správy sociálního zabezpečení. Vláda rozhodla, že zaměstnavatelům poskytne příspěvek na náhradu mzdy za prvních 14 dnů, a to ve výši 80 % z vyplacené částky. Tato podpora je součástí programu “Antivirus“, o kterém píšeme dále.

Jestliže zaměstnanec onemocněl, tedy má vystavenou standardní neschopenku, je režim naprosto standardní a vše se proplácí tak, jak jsme dlouhodobě zvyklí. Zaměstnavatel podporu za prvních 14 dnů náhrady nedostává.

2. Překážky na straně zaměstnavatele.

Zaměstnavatel rozhodne, aby se zaměstnanec na pracovišti nezdržoval. Pro tento případ se nabízí několik variant. Nejběžnější v praxi užívané řešení je zavedení home office – práce z domova. Je-li to možné, pracovníci mohou pracovat z domu a jedná se o standardní výkon práce, tedy nejedná se o absenci nebo neodpracovanou dobu. Home office nelze zaměstnanci nařídit, obě strany se na něm musí dohodnout. Doporučujeme, aby tato dohoda byla uzavřena písemně a není-li to možné, alespoň mailovou formou. V samostatném článku dále upozorňujeme na některé související daňové aspekty.

Další možnosti řešení (jako např. nařízení čerpání dovolené, náhradní volno, atd.) si můžete přečíst v samostatném článku zde.

Nejhorší situace pro firmy nastává v případě, že musí zcela nebo částečně omezit nebo uzavřít své provozy, a to buď přímo na základě nařízení vlády nebo nepřímo, z důvodu poklesu odbytu, omezení poptávky, nedostatku surovin nebo obdobných příčin. Vždy je třeba správně rozhodnout, z jakého důvodu nejsou zaměstnanci schopni vykonávat svoji práci. Zaměstnanci za tuto dobu dostávají náhradu mzdy, která se počítá z průměrného výdělku za poslední ukončené kalendářní čtvrtletí. Zákoník práce rozlišuje v paragrafech 207 – 209, jak tuto náhradu mzdy spočítat.

  • Provozovny uzavřené v rámci nouzového stavu (obchody, restaurace, hotely, a další) mají podle § 208 zákoníku práce překážku v práci na straně zaměstnavatele. Zaměstnancům přísluší náhrada mzdy ve výši 100% průměrného výdělku (stejný režim jako při proplácení dovolené). Vláda rozhodla, že vyplatí zaměstnavatelům příspěvek ve výši 80% vyplacené náhrady včetně odvodů, tedy z tzv. superhrubé mzdy.
  • Uzavření provozovny z jiného důvodu, než přímé rozhodnutí státu, je překážkou na straně zaměstnavatele. Jak jsme již uvedli, je třeba správně určit důvod uzavření provozovny a následně výši náhrady, která zaměstnancům přísluší. Může se jednat o 60%, 80% nebo 100% průměrného výdělku. Pokud fungují ve firmě odbory nebo je to stanoveno vnitřním předpisem, může být náhrada v jiné výši (např. 70% namísto 60%). Ptáme-li se, proč máme v zákoníku práce více možností, když je v podstatě jedno, proč zaměstnanci nemohou pracovat, odpověď nemáme. Rozdíl ve vyplacené mzdě, a tím i přímý dopad na zaměstnance, je zásadní. Nejpravděpodobněji je to proto, že jsme srovnatelnou situaci za posledních 30 let neměli a neřešili. Zákoník práce by si v tomto zasloužil upravit.  Pozitivní je, že i na tyto případy se vztahuje podpora ve formě příspěvku v programu „Antivir“, o kterém rozhodla vláda.

Jedná se o poměrně složitou problematiku, doporučujeme ji vždy konzultovat s firemním právníkem, aby byl postup zaměstnavatele v souladu se zákoníkem práce. Vyhněme se v budoucnu problémům, ať třeba jen drobná chyba, nepřinese případně povinnost poskytnutý příspěvek vrátit. Spousta příjemců dotací nebo firem využívající odpočitatelné položky na výzkum a vývoj, to již nepochybně zažila.