Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto stránek s tím souhlasíte. Více informací o souborech cookie a jak je odstranit naleznete v PROHLÁŠENÍ O OCHRANĚ ÚDAJŮ.
Článek:

Náhrada škody podle krizového zákona a zákona o ochraně veřejného zdraví

20 března 2020

26. března 2020, 20:00 (bude průběžně aktualizováno)
Nejnovější aktualizace níže kurzívou.

PDF VERZE KE STAŽENÍ ZDE 26. března 2020, 20:00 (bude průběžně aktualizováno)

Jak je to s nárokem na náhradu škody spojeným s vyhlášeným nouzovým stavem a následnými opatřeními vlády? V jakých případech je stát povinen škodu nahradit a jakou bude mít takováto náhrada podobu?

Ve dnech následujících po vyhlášení nouzového stavu začala vláda přijímat jednotlivá restriktivní opatření. Omezení týkající se omezení volného pohybu osob nebo zákazu maloobchodního prodeje a prodeje služeb v provozovnách byla zaváděna vládními usneseními ve smyslu krizového zákona (zákona č. 240/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Dne 23. března 2020 byla předchozí opatření nahrazena mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví, která jsou vydávána na základě zákona o ochraně veřejného zdraví (zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Ačkoliv dokumenty vykazují i několik obsahových změn (rozsah zákazů pro volný pohyb osob, škála výjimek v případě maloobchodního prodeje a další), ve vztahu k náhradě škody je podstatná právě změna právního rámce, na kterém jsou dokumenty založeny, a tudíž i rozdíl v režimu odškodnění.

Pro „první fázi“ nouzového stavu – tedy pro období od 12. do 23. března, by mohly fyzické a právnické osoby, které prokážou skutečnosti, jež jim ukládá zákon, žádat o náhradu škody vzniklé v důsledku mimořádných opatření (detaily k tomuto uvádíme níže). Z důvodu provedené změny ve vydávání krizových opatření by však za „druhou fázi“ – tedy za období od 24. března, již subjekty tento nárok obdobně uplatnit nemohly, jelikož zákon o ochraně veřejného zdraví náhradu škody neupravuje. Zda byla tato změna účelově zamýšlená či nikoliv, necháváme stranou. Z pohledu nárokování náhrady škody bude podstatnější další vývoj situace. Pokud vláda nenabídne řešení, které by reflektovalo spravedlivou kompenzaci poškozeným subjektům, budou se nároky těchto subjektů pravděpodobně zabývat až soudy. Nelze navíc vyloučit možnost, že soudy vztáhnou režim náhrady škody ve smyslu krizového zákona i na nová opatření Ministerstva zdravotnictví vydaná na základě zákona o ochraně veřejného zdraví.

Odpovědi a otázky ve vztahu k náhradě škody podle krizového zákona

  1. Jaká právní úprava dopadá na danou problematiku?

Jde především o zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení. Dle § 36 tohoto zákona je stát povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám, která jim vznikne v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními.

V otázkách, které tento zákon přímo neupravuje, by měla být použita obecná úprava náhrady škody obsažená v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

  1. Co obsahuje pojem náhrada škody podle krizového zákona?

Náhradou škody se v tomto případě rozumí jak skutečná škoda vzniklá na jmění (náklady vynaložené v souvislosti s krizovým opatřením), tak i ušlý zisk (nerealizované tržby). Vyloučena je náhrada nemajetkové újmy (odčinění duševních útrap, zásadu do soukromí apod.).

  1. Jak se odlišuje od běžné náhrady škody?

Škoda se v tomto případě nahrazuje pouze v penězích (není tak možné požadovat například uvedení do předešlého stavu).

Krizový zákon zakládá v tomto případě za škodu objektivní odpovědnost. To v praxi znamená, že stát odpovídá za vzniklou škodu, byť ji sám nezavinil. Důvodem, v jehož důsledku se stát může odpovědnosti zprostit, je pak okolnost, že si poškozený škodu způsobil sám. Důkazní břemeno v takovém případě leží na státu a ten je povinen tuto skutečnost prokázat.

  1. Jsou z minulosti nějaké zkušenosti s uplatněním náhrady škody podle tohoto zákona?

K rozsáhlejší aplikaci ustanovení o náhradě škody ve smyslu krizového zákona došlo v návaznosti na povodně probíhající v roce 2002 a 2007. Zkušenosti, které z této doby jsou v souvislosti s náhradou škody, jsou spíše kazuistické (týkající se konkrétně vymezených případů) a soustředí se na konkrétní zásahy krizových orgánů proti majetku dotčených osob.

  1. Jaké jsou podmínky pro uplatnění této náhrady škody?

Aby bylo možné uplatnit nárok na náhradu škody podle krizového zákona, je třeba, aby byly splněny podmínky podle § 36 odst. 1 krizového zákona. Jedná se o klasickou konstrukci náhrady škody s modifikací podle krizového zákona, tzn. že podmínkou je (i) existence opatření, které bylo přijato v souvislosti krizovou situací, (ii) vznik škody a (iii) příčinná souvislost mezi nimi. To znamená, že přijatá vládní krizová opatření jsou příčinou škody, která jako následek vznikla (například omezení provozu restaurací, uzavření posiloven, wellness center, bazénů, divadel, sportovišť).

  1. Kde, resp. u koho a v jaké lhůtě ji mohu uplatnit?

Pokud chcete uplatnit náhradu škody podle § 36 krizového zákona, je potřeba předložit Váš požadavek do 6 měsíců od doby, kdy jste se o škodě dozvěděli, nejpozději však do pěti let od vzniku škody (toto za předpokladu, že byste se o škodě nedozvěděli bezprostředně následujících šesti měsících). Žádost o náhradu škody se podává u příslušného orgánu krizového řízení. Soudy ve své rozhodovací činnosti dovodily, že se bude jednat o Ministerstvo vnitra ČR.[1]

  1. V jakém rozsahu mohu uplatnit tuto náhradu škody?

Na tuto otázku není možné jednoznačně odpovědět, neboť dosud nikdy nebyla přijata plošná opatření v takovém rozsahu, jak je tomu v souvislosti s epidemií viru SARS-CoV-2. Tato přijatá opatření mají silný dopad téměř na každou právnickou a fyzickou osobu.

Z judikatury doposud vyplývá, že náhrada škody byla přiznána tehdy, kdy krizový orgán rozhodl o konkrétním majetku (např. užití pozemku, na kterém stála rozestavěná hala, k vytvoření říčního koryta). Vzhledem k tomu, že opatřením vlády bylo rozhodnuto plošně a nikoliv ve vztahu ke konkrétním jedincům, domníváme se, že není namístě předpokládat, že náhrada škody bude plošně přiznávána všem postiženým subjektům, ačkoliv tak je nyní zákon nastaven.

Na druhou stranu, znění zákona je jasné, stejně tak některá rozhodnutí soudu. Tyto hovoří ve smyslu náhrady škody, která vznikla v souvislosti s přijatými opatřeními. Je důvodné se domnívat, že vláda si je vědoma této konstrukce a domníváme se, že je namístě vzhledem k počtu poškozených očekávat buď legislativní změnu nebo moderaci tohoto ustanovení soudem. 

  1. Alternativy?

V krizovém zákoně stojí za zmínku také jeho ustanovení § 37, které výslovně hovoří o možnosti poskytnutí státní podpory ve formě jednorázových peněžitých dávek nebo jiné mimořádné finanční pomoci. Tato podpora se však vztahuje pouze na fyzické osoby a obce a míří na situace finanční tíže spojené s haváriemi nebo s následky živelních pohrom.

Podle našeho názoru je možné dovodit, že také ustanovení § 37 je vodítko, kterým je třeba se inspirovat při posuzování náhrady škody podle krizového zákona. Ztotožňujeme se s názorem, že krizový zákon pamatuje na odškodňování zásahů na konkrétních případech a neřeší náhradu škody při plošném výpadku ekonomiky.

Vláda dříve projevila zájem řešit problém plošného výpadku ekonomiky, mimo jiné byl v této souvislosti přislíben až jeden bilion korun. Podrobněji jsme o tom psali zde: https://www.bdo.cz/cs-cz/publikace/aktualni-publikace/financni-podpora-statu-v-souvislosti-s-koronavirem-covid-19

 

Mgr. Lukáš Regec
Advokát
E-mail: [email protected]
Tel: +420 602 738 680

 

[1]  „Za škodu vzniklou fyzickým a právnickým osobám v příčinné souvislosti s krizovým opatřením odpovídá stát, nikoliv orgán krizového řízení. Ve sporu o náhradu této škody vystupuje za stát v občanském soudním řízení Ministerstvo vnitra.“ - rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2009 čj. 25 Cdo 1649/2007