Tax News:

Povinnost dopředu oznamovat finančním úřadům vybrané transakce

09.01.2020

Jiří Jandečka, Partner |

Před několika málo měsíci doputovala do Poslanecké sněmovny novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Ta má ambici implementovat směrnici DAC 6, prostřednictvím které by měl být správce daně informován o přeshraničních daňově úsporných schématech (můžeme doufat, že zůstane pouze u přeshraničních). Samotnou oznamovací povinnost by měl plnit poradce, který není vázán zákonnou mlčenlivostí. Mlčenlivostí bude většinou disponovat daňový poradce, advokát, notář, auditor, nikoliv však již například účetní. Pokud ovšem takový poradce nebude, povinnost oznámení bude na samotném klientovi, kterému nebude samozřejmě nic bránit v tom, aby si na samotné zpracování oznámení sjednal například daňového poradce. Případné sankce vyplývající z této úpravy se mohou pohybovat až do částky 500.000 Kč.

Tato novela požaduje jakési minimální požadavky směrnice a vyjma DPH, cel a povinného sociální pojištění se vztahuje na celý daňový systém. Účinná by měla být od 1. 7. 2020. Je třeba si ovšem uvědomit, že ohlašovací povinnost bude platit již i za období od 25. 8. 2018, kdy začala směrnice DAC 6 platit. První ohlašovací povinnost pak za toto období bude končit 31 .8. 2020. Obecně se tato uspořádání budou povinně hlásit do 30 dnů od zpřístupnění jeho zavedení, připravení k zavedení, nebo učinění prvního kroku k jeho zavedení a to dle toho, co nastane dříve.

Co je vlastně povinností oznamovat? Povinnost podat oznámení, se vztahuje k dvěma skupinám případů:

  1. naplnění typizovaných znaků společně se splněním testu hlavního přínosu
  2. naplnění typizovaných znaků, i pokud nebude splněn test hlavního přínosu

Přičemž hlavním přínosem nebo jedním z hlavních přínosů, které z určitého uspořádání vyplynou, se rozumí získání daňové výhody. A to vše bez jakéhokoliv minimálního limitu.

Do prvé skupiny bude dle této úpravy patřit například situace:

  • Kdy se daňový poplatník nebo účastník příslušného uspořádání zaváže, že bude dodržovat tzv. podmínku důvěrnosti, která od něj může vyžadovat, aby ve vztahu k jiným zprostředkovatelům nebo daňovým orgánům neposkytl informace o tom, jak by určité uspořádání mohlo zajistit daňovou výhodu.
  • Uspořádání, v rámci něhož účastník podniká vykonstruované kroky, které sestávají z pořizování ztrátové společnosti.
  • Získání odměny odvozené z daňové výhody.
  • Kruhových transakcí - pohyb aktiv v kruhu, zejména prostřednictvím zapojení vložených subjektů bez jiné primární komerční funkce.
  • Příjemce platby využívá výhodu úplného osvobození od daně nebo výhodu z preferenčního daňového režimu a další v zákoně uvedené situace.

Do druhé skupiny bude dle této úpravy patřit například situace:

  • Uspořádání zahrnující netransparentní právní řetězec nebo netransparentní řetězec skutečných majitelů využívající osoby, právní uspořádání nebo struktury vykazující některé znaky jako např., že nevykonávají významnou ekonomickou aktivitu doloženou přiměřeným personálním zabezpečením, vybavením, aktivity a prostorem.
  • Uspořádání týkající se převodních cen zahrnující:
    • Využití jednostranných pravidel bezpečného přístavu („safe harbour rules“)
    • Převod těžko ocenitelných nehmotných aktiv
    • Vnitroskupinový přeshraniční převod funkcí nebo rizik nebo aktiv, pokud je v období tří let po převodu předpokládaný roční zisk před úroky a zdaněním (EBIT) u převodce nebo převodců nižší než 50% předpokládaného ročního EBIT, jehož by se dosáhlo, kdyby k uvedenému převodu nedošlo.

A další v zákoně uvedené situace.

I přes na první pohled zřetelně přísná opatření, můžeme poděkovat zástupcům Komory daňových poradců, kterým se v průběhu legislativního procesu prozatím dařilo doporučovat implementování jednotlivých opatření tak, aby mělo co nejmírnější dopad na klienty i poradce (vázanost mlčenlivostí, výše sankcí apod.). Proto se prozatím jeví, že tato úprava by mohla být daleko vlídnější k poplatníkům, v porovnání například s Polskem či Slovenskem. Jak bude tato směrnice fungovat v reálném životě, ukáže zajisté až praxe. Již dnes si určitě musíme ovšem povzdechnout, kam asi svět spěje a jak bude vypadat DAC s vyšším pořadovým číslem. Bude každému daňovému poplatníkovi při registraci u správce daně povinně implantováno jakési monitorovací zařízení a bude takto, nebo podobnými prostředky, průběžně sledován?