arrow_upward

Přehled vybraných legislativních novinek – březen 2021

POVINNÉ TESTOVÁNÍ VE FIRMÁCH

Povinnost zajistit testování zaměstnanců je založena mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví z 1. 3. 2021, z 5. 3. 2021 a naposledy z 15. 3. 2021 a ukládá zaměstnavateli také podmínky testování. Do 17. 3. 2021 se povinnost týká pouze zaměstnavatelů s 50 a více zaměstnanci.

Od 17. 3. 2021 se povinnost testování týká i zaměstnavatelů s 10 až 49 zaměstnanci.

Důležité termíny pro zaměstnavatele:

Zaměstnavatelé s 250 a více zaměstnanci

  • od 3. 3. 2021 musí být zajištěny testy
  • kdykoli po 5. 3. 2021, nejpozději však do 11. 3. 2021 výzva zaměstnancům podrobit se testům
  • od 12. 3. 2021 žádný zaměstnanec na pracovišti bez negativního testu

Zaměstnavatelé s 50 až 249 zaměstnanci

  • od 5. 3. 2021 musí být zajištěny testy
  • kdykoli po 8. 3. 2021, nejpozději však do 14. 3. 2021 výzva zaměstnancům podrobit se testům
  • od 15. 3. 2021 žádný zaměstnanec na pracovišti bez negativního testu

Zaměstnavatelé s 10 až 49 zaměstnanci

  • od 17. 3. 2021 musí být zajištěny testy
  • kdykoli po 19. 3. 2021, nejpozději však do 26. 3. 2021 výzva zaměstnancům podrobit se testům
  • od 26. 3. 2021 žádný zaměstnanec na pracovišti bez negativního testu

Povinné testování se od 9. 3. 2021 týká i zaměstnanců přidělených agenturou práce a dalších osob, které na pracovišti vykonávají práci v jiném než pracovněprávním vztahu (typicky OSVČ). Tyto osoby se pro účely opatření považují také za zaměstnance – podle MPO bude možné za ně žádat o příspěvek od zdravotní pojišťovny. Testování se naopak netýká osob, které COVID-19 prodělaly v uplynulých 3 měsících a proočkovaných osob, a to za předpokladu, že nejeví žádné příznaky onemocnění.

Zaměstnanci vykonávajícímu práci výlučně na jiném pracovišti zaměstnavatele, než na kterém je organizováno testování (s výjimkou zaměstnance na home office, který nemusí být testován), musí zaměstnavatel umožnit, aby se podrobil testu mimo pracoviště.

Pokud zaměstnanec odmítne testování, nesmí být zaměstnavatelem vpuštěn na pracoviště. Důsledky pro zaměstnance se mezi odbornou veřejností různí. Výklad, který zastává i MPSV, upřednostňuje neplacenou překážku v práci na straně zaměstnance, a to mj. z důvodu, že při testování dochází k zásahu do tělesné integrity zaměstnance. Zároveň se však upozorňuje na skutečnost, že pokud zaměstnanec testování odmítne, dopustí se přestupku podle pandemického zákona, za který mu hrozí pokuta ve výši až 50 000 Kč.

K testování je možné využít:

  • Síť POC antigenních odběrových center (dostupné zde), kde se vyšetření plně hradí ze zdravotního pojištění;
  • Sekundární síť poskytovatelů tvořenou smluvními i nesmluvními poskytovateli zdravotních služeb, kteří (i) mají zájem podílet se na plošném testování osob, (ii) jsou napojení na elektronické nástroje Chytré karantény (ISIN) a plní všechna povinná a jednotná hlášení a (iii) zajistí testování prostřednictvím POC antigenního testu zdravotnickým pracovníkem.

Pro plné hrazení ze zdravotního pojištění musí sekundární poskytovatelé splnit i další podmínky (povolení k poskytování zdravotních služeb v místě testování, kontakt se zdravotní pojišťovnou, odborná úroveň, certifikované testy, provedení RT-PCR testu v případě pozitivního antigenního testu, oznamovací povinnost v případě pozitivního RT-PCR testu (podrobně dostupné zde).

Příklady:

Poskytovatel pracovně-lékařských služeb se sídlem v areálu podniku může testování provádět přímo. Pokud je zároveň smluvním poskytovatelem zdravotní pojišťovny, může při splnění výše uvedených podmínek vykazovat příslušný výkon zdravotní pojišťovně automaticky a bude mu uhrazen.

Poskytovatel pracovně-lékařských služeb, který nemá sídlo přímo v areálu podniku, musí požádat příslušný krajský úřad o vydání povolení k poskytování zdravotních služeb mimo zdravotnické zařízení. Případně může zaměstnavatel zorganizovat testování přímo u poskytovatele bez nutnosti povolení, pokud se poskytovatel nachází v blízkosti podniku.

Nesmluvní poskytovatel zdravotních služeb musí požádat zdravotní pojišťovny o přidělení identifikačního čísla zařízení a identifikačního čísla pracoviště.

Poskytovatelé, kteří u zaměstnavatele neprovádějí pracovně-lékařské služby, musí splnit výše uvedené podmínky. MZdr doporučuje, aby případné dohody o antigenním testování byly uzavírány především se smluvními poskytovateli zdravotních služeb, aby tito poskytovatelé mohli automaticky vykazovat výkon antigenního testování zdravotní pojišťovně. V naprosté většině případů pak bude třeba žádat o vydání povolení od krajského úřadu.

  • Samotestování antigenními testy u zaměstnavatele. Základními povinnostmi zaměstnavatele jsou nákup testů od distributora s udělenou výjimkou od MZdr, umožnění testování – vyhrazení vhodného místa na pracovišti, výběr pověřených zaměstnanců, evidence (přehled) o provedených testech a nakládání s použitými testy podle sdělení Odboru odpadů MŽP.

Příspěvek od zdravotní pojišťovny činí 60 Kč za jeden test, celkem až 240 Kč na jednoho zaměstnance za měsíc. Pro poskytnutí příspěvku je nutné zdravotní pojišťovně vykázat přehled o provedených testech. Pojišťovny proplatí příspěvek za daný měsíc zpětně. První vyúčtování proběhne po skončení měsíce března. MPO vydalo k samotestování přehlednou infografiku, společně se vzorem přehledu o provedených testech (infografika a vzor dostupné zde v sekci Ke stažení).

Příspěvek 60 Kč/test na samotestování dostane zaměstnavatel, který nakoupí test od distributora ze seznamu MZdr. Od jiných poskytovatelů lze pro účely poskytnutí příspěvku testy nakoupit pouze tehdy, pokud pochází od distributora z výše uvedeného seznamu (např. Původní distributor prodal testy partnerovi, který je prodal Vám, a tato skutečnost je zmíněna na faktuře, objednávce apod.).

Při samotestování rovněž pamatujte na ochranu osobních údajů. Aby pojišťovny mohly test proplatit, musí se vést evidence, jak bylo uvedeno výše. Na vzoru od MPO je uvedeno datum testování, jméno a příjmení zaměstnance, zdravotní pojišťovna, číslo pojištěnce a také výsledek testu. V tuto chvíli to jsou zdravotní údaje o zaměstnanci, které jsou jeho osobními údaji. S ohledem na GDPR musí zaměstnavatel zaměstnance informovat o zpracování osobních údajů, jaké údaje budou shromažďovat, k jakému účelu a jak dlouho.

 

„NOVÝ“ KOMPENZAČNÍ BONUS

Na konci února nabyl účinnosti nový zákon, který navazuje na dosavadní podobu této podpory. Kromě jiných drobnějších změn došlo k navýšení částky podpory ze současných 500 Kč na 1000 Kč denně. Schválená právní úprava nového kompenzačního bonusu je v mnoha ohledech obdobou současné úpravy, má však představovat jednodušší a přehlednější nástroj pro širší okruh žadatelů.

Novinky ohledně kompenzačního bonusu podrobně popisujeme v tomto článku zde.

 

MIMOŘÁDNÝ PŘÍSPĚVEK PŘI KARANTÉNĚ

Dne 5. 3. 2021 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě (č. 121/2021 Sb.). Lidé v nařízené karanténě budou podle zákona dostávat k nemocenské příspěvek až 370 Kč denně.

Základní přehled:

  • Příspěvek bude poskytován i zpětně, a to od karantény nařízené 28. 2. 2021, nejpozději do 30. 4. 2021. 
  • Příspěvek až 370 Kč denně budou lidé dostávat nejdéle prvních 14 kalendářních dnů nařízené karantény. Nejvýše dostanou 90 % svého průměrného výdělku.
  • Příspěvek se bude vztahovat také na lidi s nemocenským pojištěním pracujícím na dohody (DPP nad 10.000 Kč a DPČ nad 3.500 Kč). Vyloučeni budou lidé, kteří se ocitli v karanténě do pěti dnů po návratu ze zahraničí, např. z dovolené. Vyloučení se naopak netýká návratu z pracovních cest.
  • Zaměstnavatel vyplatí příspěvek společně s náhradou příjmu, nejpozději však do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém si příspěvek odečetl od pojistného.
  • Zaměstnavatel odečte z částky pojistného odváděného za kalendářní měsíc částku, kterou zúčtoval zaměstnancům na příspěvku. Nárok na odečet lze uplatnit do 3 měsíců od skončení karantény. Odečet se uplatňuje na předepsaném tiskopisu (podle § 9 odst. zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti), na kterém se též údaj o počtu zaměstnanců, za které tento odečet uplatňuje, a úhrn příspěvků, které od pojistného odečítá.
  • Příspěvek bude osvobozen od daně z příjmů fyzických osob a nebude možné jej postihnout výkonem rozhodnutí ani exekucí.

Zákon vyhlášený ve Sbírce zákonů zde.

 

OŠETŘOVNÉ

MPSV navrhlo dne 1. 3. 2021 zvýšení ošetřovného ze současných 70 % denního vyměřovacího základu na 100 % denního vyměřovacího základu, které by náleželo zaměstnancům ode dne 1. března 2021. Nicméně, verze předložená MPSV byla Odborem vládní agendy Úřadu vlády ČR pro jednání vlády odmítnuta. Další vývoj průběžně sledujeme. 

 

Lukáš Regec, Adam Hussein

lukas.regec@bdolegal.cz, adam.hussein@bdolegal.cz