Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto stránek s tím souhlasíte. Více informací o souborech cookie a jak je odstranit naleznete v PROHLÁŠENÍ O OCHRANĚ ÚDAJŮ.
Článek:

Nejčastější otázky majitelů a šéfů firem

17 dubna 2020

Upozorňujeme, že tato sekce a odpovědi na dotazy v ní uvedené byla připravena jako obecná doporučení bez zohlednění konkrétní situace a konkrétního subjektu. V žádném případě se nejedná o formálně-právní či daňové stanovisko k jednotlivým problémům, na které jednotlivé dotazy a odpovědi na ně míří a kterých se týkají. Z tohoto pohledu nemohou být informace v této sekci považovány za doporučení činit či nečinit jakékoliv konkrétní faktické či právní kroky.

1. Firma chce přispět zaměstnancům 200 Kč na nákup roušek. Jaké máme možnosti?

​​reakce 19. 3. 2020: Doporučujeme nákup roušek společností. Ty jsou v současné době koronavirové považovány na ochranné prostředky a jsou tedy provozním nákladem při vydání k použití zaměstnancům. Pokud by firma na roušky přispívala, pak tento finanční příspěvek podléhá na straně zaměstnance zdanění.

2. Jakou finanční podporu nebo úlevu může česká firma (dceřiná firma zahraničního subjektu) očekávat od českého státu z důvodu epidemie koronaviru?

Reakce 20.3.2020: V současnosti lze požádat o proplacení náhrady mezd zaměstnanců, kteří byli umístěni do karantény. Lze rovněž požádat o příspěvěk ve výši 80% na mzdy zaměstnanců v případě, že firmě bylo nařízeno uzavření provozu. Vláda dále připravuje opatření proti zmírnění dopadů současné pandemie, aktuální informace najdete v článku Finanční podpora státu v souvislosti s koronavirem COVID-19. Z daňových úlev je možné vyzdvihnout možnost podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických i právnických osob do 1. 7. 2020 bez sankce (úroku z prodlení a pokuty za opožděné podání přiznání). Současně budou subjektům promíjeny sankce za pozdní úhradu daně (úrok z prodlení a úrok z posečkání), pokud k prodlení dojde v souvislosti s virovou nákazou. Rovněž všem těm, kterým správce daně byť jen částečně promine úrok z prodlední, nebo povolí posečkání z důvodů souvisejících s virovou nákazou, bude automaticky prominuta pokuta za opožděné podání daňových přiznání. Nově žádosti o prominutí a žádosti o posečkání nebudou podléhat správnímu poplatku. Konečně stát rovněž automaticky promine plátcům DPH i pokutu za opožděné podání kontrolního hlášení ve výši 1000 Kč.

3. Jak to je s osobními náklady na zaměstnance po dobu zavření firmy, která má odbory? Jaké jsou možnosti, kdo co platí, jaké jsou úlevy?

reakce 19. 3. 2020: Pokud dojde k uzavření provozovny z důvodu omezení odbytu výrobků nebo omezení poptávky po službách zaměstnavatele, jde většinou o situaci, že zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby. Pak se jedná o tzv. částečnou nezaměstnanost, která je upravena § 209 zákoníku práce. Působí-li u zaměstnavatele odborová organizace, pak je třeba uzavřít dohodu mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací o výši poskytované náhrady mzdy ve smyslu § 209 odst. 2 zákoníku práce a náhrada mzdy musí činit nejméně 60% průměrného výdělku. Z náhrady mzdy se odvádí pojistné na sociální a zdravotní pojištění zcela standardně. Stále platí, že čekáme, jak se situace bude legislativně vyvíjet.

4. Jak postupovat v případě smluvních výrobců, kteří ve své dokumentaci k převodním cenám uvádí určitou míru zisku? Co dělat, když budou mít v roce 2020 ztráty? Kdo to zaplatí?

reakce 19. 3. 2020: Pandemie je situací, která zasáhla plošně nejen výrobní podniky v Evropě, ale defacto na celém světe. Jde o krizovou situaci přinášející rizika, jež z objektivních důvodů nepodléhají řídícím a mechanismům rozhodovacím mechanismům výrobních manažerů. Ba právě naopak, velmi významnou roli zde hrají vládní restriktivní opatření.

Pokud v důsledku uzavření hranic, omezení dopravních spojů, či v důsledku jiných preventivních opatření majících za cíl snížení rizika zabránění šíření nákazy není možné, aby se zaměstnanci dostali na svá pracoviště, pak nezbývá nic jiného, než výrobu ukončit. Takováto rozhodnutí nemohou být přičítána k tíži nadnárodní skupiny jednostranným požadavkem na kompenzace ztrát ve prospěch daňové jurisdikce, ve které je smluvní výroba zajišťována.
Doporučujeme proto, aby controllingové oddělení velmi detailně sledovalo nepokryté výrobní náklady, k jejichž vzniku došlo v těchto nelehkých měsících. Pro účely obhajoby ztrát roku 2020 bude zcela jistě nezbytné mít zdokumentováno, za jakých okolností výrobní společnosti rozhodly omezit výrobu a jaké mimořádné náklady s tímto rozhodnutím byly spojeny.

5. V rámci podpory podnikatelů postižených Usnesením Vlády České republiky ze dne 14. 3. 2020 č. 211 chce obec darovat finanční částku, o kterou si musí místní podnikatelé požádat prostřednictvím formuláře vyvěšeného na stránkách obce. Musí obec v případě darování částky do 20 tis. Kč uzavírat písemnou smlouvu? Může tento dar schválit přímo Rada města?

Reakce z 21. 3. 2020 : Popis procesu, kterým chce obec realizovat svoji pomoc postiženým podnikatelům, splňuje definici darování a v souladu s ustanovením zákona č. 128/2000 Sb. o obcích a je v částce do 20 000 Kč rozhodnutí o poskytnutí daru v kompetenci Rady města. V návaznosti na dosavadní výkladovou praxi Nejvyšší soud ČR v aktuálním rozsudku spis. zn. 33 Cdo 5837/2017, ze dne 12. 12. 2018, dospěl k názoru že pokud byla darovaná peněžitá - finanční částka darována tak, že obdarovaný souhlasil s jejím poukázáním na bankovní účet, lze takový skutkový děj považovat za odevzdání a převzetí předmětu daru (ve smyslu ust. § 628 odst. 2 obč. zák. - a i dle ust. § 2057 odst. 2 o. z.) i bez toho, že došlo k jeho fyzickému předání tzv. „z ruky do ruky“. Doporučujeme do usnesení, které bude přijato Radou města doplnit, že jsou schváleny žádosti „xy“ a že realizace finančních výpomoci bude bezhotovostním převodem na bankovní účty uvedené ve schválených žádostech.

 

6. Jak máme správně náhrady za kurzarbeit promítnout do účetnictví?
Reakce z 15. 4. 2020: Dle českých účetních standardů se jedná o provozní dotaci.

 

7. Jednomu z našich zaměstnanců nařízena po návratu z Itálie nařízena karanténa,  jejíž začátek i konec byl před vyhlášením nouzového stavu (12. 3. 2020). Můžeme si na něj nárokovat příspěvek od státu z programu Antivirus nebo ne?
Reakce z 16. 4. 2020: Program Antivirus je koncipován tak, že období uznatelnosti nákladů je stanoveno od 12. 3. 2020 do 30. 4. 2020. MPSV předpokládá prodloužení dle současného vývoje i na květen. Z Programu Antivirus lze tedy hradit příspěvek na náhradu uznatelných nákladů zaměstnavatelů vzniklých po datu 12. 3. 2020 včetně (tj. den vyhlášení nouzového stavu).