Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto stránek s tím souhlasíte. Více informací o souborech cookie a jak je odstranit naleznete v PROHLÁŠENÍ O OCHRANĚ ÚDAJŮ.
Článek:

Režim částečné nezaměstnanosti aneb Kurzarbeit po česku

09 října 2020

Stanislav Štípek , Manažer účetnictví a daňového poradenství |

Po dlouhých jednáních dospěla česká vláda ke shodě a zveřejnila návrh zákona o zaměstnanosti respektive jeho novelu, která obsahuje tolik očekávanou úpravu režimu částečné zaměstnanosti. Zákon má podle představ Ministerstva práce a sociálních věcí nahradit dobíhající program Antivirus, který mohou podnikatelé čerpat naposledy v měsíci říjnu. Je ovšem otázkou, zda bude změna zákona tak v krátké době přijata Poslaneckou sněmovnou. Zatímco program Antivirus byl pouze dočasnou podporou zaměstnavatelů v době koronavirové krize, zákon o částečné zaměstnanosti má být řešením trvalým. Vláda se podle svých slov inspirovala německým zákonem o Kurzarbeitu. Ve svém článku se proto zaměřím na porovnání obou zákonných úprav. Posuďte sami, jak se to podařilo, zda vidíte v hledání české originality smysl.

  • Aktivaci podpory stanoví vláda z důvodu vzniku živelní události spočívající v přírodní pohromě nebo epidemie, kybernetického útoku nebo jiné mimořádné situace, která je zásahem vyšší moci. Nařízení může být omezeno na část území státu nebo odvětví ekonomiky. V Německu náleží rozhodnutí do gesce místního úřadu práce. Ten může pružně reagovat např. na situaci svého velkého regionálního zaměstnavatele, zatímco vláda tyto regionální výpadky zaměstnanosti svým rozhodnutím řešit s velkou pravděpodobností nebude.
  • Zaměstnavatel musí podle návrhu novely zákona předem informovat zaměstnance, že nastala překážka v práci na jeho straně a bude mu tak náležet podpora v době částečné zaměstnanosti. Nevyžaduje se a priori souhlas zaměstnanců, na rozdíl od německé úpravy.
  • Stát bude přispívat zaměstnavatelům po dobu tzv. podpůrčí doby, která činí nejvýše 12 měsíců. Zde máme shodu s německou úpravou, přičemž v době koronaviru byla tato doba v Německu prodloužena až na 24 měsíců. Podpora bude náležet zaměstnanci za celý kalendářní měsíc, pokud mu jeho zaměstnavatel nepřiděluje práci v rozsahu 20 % až 80 % jeho týdenní pracovní doby. Podpora je ve výši maximálně 70 % z průměrného hodinového čistého výdělku, přičemž strop pro výplatu je v návrhu novely zákona stanoven na 1 x násobek průměrné mzdy v národním hospodářství. Ta se aktuálně pohybuje lehce nad 34 tis. Kč. Toto omezení bude pro zaměstnavatele komplikací při využití režimu částečné zaměstnanosti pro udržení kvalifikované pracovní síly. Zaměstnanec v Německu dostává podporu ve výši 60 % jeho ušlé čisté mzdy, pro zaměstnance vyživující děti je stanovena podpora ve výši 67% s tím, že od sedmého měsíce (počítáno od března 2020) činí podpora 80 % a pro rodiče s dětmi pak 87 %. Maximální částka, která je v Německu vyplácena jako podpora činí zhruba 2.900 € a odpovídá mzdě přesahující 6.900 €. Konkrétní výše podpory je pak závislá na třídě zdanění, do které zaměstnanec spadá.
  • Podporu bude stát vyplácet měsíčně do 10 kalendářních dnů od dne doručení přehledu nároků. Zaměstnavatel je pak povinen podporu svým zaměstnancům vyplatit nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne jejího přijetí. V Německu probíhá výplata podpory zpětně, poté co ji zaměstnavatel uhradí svým zaměstnancům.
  • Odvody zaměstnavatelů z titulu zdravotního a sociálního pojištění se budou v období čerpání podpory lišit. Zdravotní pojištění bude zaměstnavatel odvádět z původní nesnížené průměrné výše hrubé mzdy zaměstnance. Sociální pojištění bude hrazeno pouze ze zúčtované hrubé mzdy zaměstnance navýšené o vyplacenou podporu částečné nezaměstnanosti, a to v tom měsíci, ve kterém ji zaměstnavatel obdrží do úřadu práce.
    Zaměstnavatel v Německu musí dál odvádět zdravotní a sociální pojištění jak za zaměstnance, tak i svůj podíl za zaměstnavatele. Uhrazené částky obdrží nicméně zaměstnavatel v paušální částce zpět, a to s omezením do konce roku 2020.
  • Samostatnou kapitolou zasluhující pozornost je v návrhu novely zákona omezení výplaty podílu na zisku a dividend. Návrh novely zákona požaduje, aby zaměstnavatel prohlásil, že v době 24 měsíců od podání oznámení nevyplatí svým společníkům nebo akcionářům mimořádné podíly na zisku, nerozdělí vlastní zdroje a neposkytne jim jiné mimořádné plnění včetně předčasného splácení úvěrů či zápůjček. Je otázkou, co se podle návrhu novely zákona rozumí mimořádnými podíly na zisku. Lze vycházet z rozdělení zisku za předchozí rok nebo z nějaké průměrné výplaty za poslední 3 či 5 let? Co v případě, kdy společnost v minulém roce zisk nevyplácela, bude tak výplata zisku v aktuálním roce považována za mimořádnou? Dalším otazníkem je pak doba, po kterou nelze zisky rozdělovat. Podporu bude stát vyplácet nejdéle 12 měsíců, z jakého důvodu je pak zaměstnavatel omezen při výplatě podílů na zisku na 24 měsíců? Omezení výplaty dividend v období čerpání Kurzarbeitu v Německu neplatí. Nicméně to bylo tématem politických diskuzí, zda by stát neměl výplatu dividend nějakým způsobem regulovat, tak jako je to např. ve Francii nebo v Dánsku.

Novela zákona o zaměstnanosti bude jistě ve sněmovně terčem ostré diskuze a předpokládám, že konečné znění novely zákona se ještě změní O konečné podobě Vás budeme určitě informovat na našich stránkách, popř. v dalších číslech našeho newsletteru.