Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto stránek s tím souhlasíte. Více informací o souborech cookie a jak je odstranit naleznete v PROHLÁŠENÍ O OCHRANĚ ÚDAJŮ.
Publikace:

Omezení výroby a služeb, právní řešení úspory nákladů v souvislosti s koronavirem Covid19

17 března 2020

Jiří Šmatlák |

1. června 2020, 16:00 (bude průběžně aktualizováno)​
Nejnovější aktualizace níže kurzívou.

PDF verze ke stažení zde  1. června 2020, 16:00 (bude průběžně aktualizováno)​

Prostřednictvím naší spolupracující právní kanceláře Šmatlák Legal s.r.o. přinášíme základní právní doporučení určená pro zaměstnavatele postižené dopady nouzového stavu a událostmi souvisejícími s výskytem koronaviru v ČR.

V souvislosti s nouzovým stavem, který byl na území celé České republiky vyhlášen dne 12. března 2020 z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 způsobujícího onemocnění COVID-19 jsme připravili doporučení pro zaměstnavatele postižené právě uvedeným nouzovým stavem a událostmi souvisejícími s výskytem koronaviru v ČR, které okolnosti donutily (ať už částečně či zcela) uzavřít jejich provozovny.

V rámci tohoto materiálu se zaměřujeme na zaměstnavatele, kteří byli nuceni přerušit provoz či jej částečně omezit, a to v návaznosti na některé ze současných nařízení Vlády ČR. Neřešíme zde situaci, kdy zaměstnanci byla nařízena karanténa. V takovém případě má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku po dobu prvních 14 dní karantény a od 15. dne bude čerpat nemocenskou ze systému nemocenského pojištění.

V případě uzavření provozovny z jiných důvodů budou mít zaměstnanci zpravidla nárok na poskytnutí 100% náhrady mzdy. Z tohoto důvodu doporučujeme zvážit realizaci následujících kroků:

1. Program „Antivirus“

Velmi pozitivní ohlasy přineslo schválení programu MPSV s názvem „Antivirus“, jehož modifikace byla schválena vládou dne 31. března 2020.

Tento program cílí na tzv. kurzarbeit neboli podporu zaměstnavatelů ze strany státu. Podle nejnovějších informací od MPSV se program skládá ze dvou režimů (nejprve se jednalo o pět režimů, které nyní splynuly do dvou), které doplňují metody, jež rozebíráme v částech 2. – 4., a to;

Režim A spočívá v řešení nařízení karantény zaměstnancům a nemožnosti přidělovat práci zaměstnancům z důvodu mimořádných krizových opatření vlády, kdy je zaměstnavateli na základě usnesení vlády o přijetí krizových opatření v souvislosti s výskytem nákazy COVID-19 nařízeno uzavření provozu.

Náhrada mzdy bude zaměstnancům v případě nařízené karantény vyplácena ve výši 60 % průměrného vyměřovacího základu.

V případě uzavření provozovny nařízením vlády bude zaměstnancům vyplácena náhrady mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.

Zaměstnavateli bude poskytnut příspěvek ve výši 80 % vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů, maximálně však do výše 39 000 Kč.

Režim B spočívá v řešení souvisejících hospodářských potíží, a to;

  1. nemožnost přidělovat práci zaměstnancům z důvodu nařízení karantény či péči o dítě u významné části zaměstnanců. Významnou části je míněno zejména 30 % zaměstnanců firem, provozoven či jiné organizační části dle provozní situace zaměstnavatele;
  2. omezení dostupnosti vstupů (surovin, výrobků, služeb) nezbytných k činnosti zaměstnavatele v důsledku karanténních opatření (či obecně výpadků výroby) u dodavatele, včetně zahraničí; a
  3. omezení poptávky po službách, výrobcích a jiných produktech zaměstnavatele v důsledku karanténních opatření v místě odbytu zaměstnavatele (ČR i zahraničí).

V případě bodu 1. bude zaměstnanci náležet náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.

V případě bodu 2. bude zaměstnanci náležet náhrada mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku.

V případě bodu 3. bude zaměstnanci náležet náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku.

Ve všech případech režimu B bude zaměstnavateli náležet stejný příspěvek, a to ve výši 60 % z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů (tj. ze suberhrubé mzdy), maximálně však do výše 29 000 Kč.

AKTUÁLNĚ: Poslanecká sněmovna na své nejbližší schůzi projedná zavedení Režimu C „Antivirus“, který spočívá v prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli. O tomto Vás informujeme v  článku o finanční podpoře státu v souvislosti s koronavirem COVID-19: https://www.bdo.cz/cs-cz/publikace/aktualni-publikace/financni-podpora-statu-v-souvislosti-s-koronavirem-covid-19.

Samotná realizace probíhá tak, že za měsíc březen bude zaměstnavatel podávat žádost v dubnu, tj. po skončení vykazovaného období, za měsíc duben v květnu, a tak dále. Program "Antivirus" byl spuštěn 6. dubna a některé příspěvky za měsíc březen již byly vyplaceny. Podávání žádostí o všechny uvedené příspěvky bude možné vyřídit jedině elektronicky a vyřizovat je bude Úřad práce ČR.

Pro nárok na kompenzace je nutné v den podání žádosti splnit tyto podmínky:

i Zaměstnavatel striktně dodržuje zákoník práce;
ii Zaměstnanec nesmí být ve výpovědní lhůtě a nesmí mu být dána výpověď;
iii Zaměstnavatel je v podnikatelské sféře, zaměstnanci musí být v pracovním poměru a musí se účastnit nemocenského a důchodového pojištění;
iv Zaměstnavatel musí vyplatit mzdu a odvést odvody. 

Dne 2. dubna zveřejnilo MPSV příručku pro zaměstnavatele („příručka“) vztahující se k programu, která osvětluje některé aspekty týkající se zejména administrace. Příručka je dostupná zde: https://www.mpsv.cz/. MPSV však upozorňuje, že má pouze informativní charakter a bude průběžně aktualizována, což se však děje bez jakéhokoliv upozornění, přestože je takřka jediným zdrojem pro čerpání informací.

Některé již známé informace příručka zpřesňuje, a dále podává informace nové:

  • Období uznatelnosti nákladů: od 12. března 2020 až 31. května 2020, přičemž pro Režim B programu bylo schváleno prodloužení až do 31. srpna 2020, a to na základě usnesení vlády ze dne 25. května 2020, č. 581.
  • Příjem žádostí byl zahájen 6. dubna 2020. MPSV však žádá o shovívavost vzhledem k předpokládanému přetlaku.
  • Příspěvek se poskytuje pouze na zaměstnance, kteří jsou v době, kdy zaměstnavatel podává vyúčtování, stále jeho zaměstnanci a nebyla jim ke dni podání tohoto vyúčtování dána výpověď, ani nejsou ve výpovědní době, s výjimkou výpovědi pro závažná a zvlášť hrubá porušení na straně zaměstnance (§52 písm. g) a h) ZP).
  • Příspěvek se poskytuje pouze na zaměstnance v činných na základě pracovní smlouvy.
  • V rámci Režimu B: Související hospodářské potíže, při posouzení oprávněnosti příspěvku nebude po zaměstnavateli vyžadováno prokázání skutečností spojujících vznik konkrétní překážky v práci s epidemiologickou situací, a to jak v ČR, tak v zahraničí. Důvodem je předpoklad, že škoda vzniká jak na straně zaměstnance, který nemůže konat práci a dostat za ni mzdu v obvyklé výši, tak pro zaměstnavatele, pro kterého není práce konána. Jejich zájmem je tedy vyvarovat se situaci, kdy je nutné do programu vstoupit, čímž se podle MPSV minimalizuje prostor pro úmyslnou manipulaci.
  • POZOR: V rámci „Antiviru“ příspěvek nelze poskytnout na zaměstnance, který je zároveň jednatelem společnosti, jestliže pracovní smlouva byla podepsána stejnou fyzickou osobu jak na straně zaměstnavatele, tak zaměstnance. Pokud tedy jednatel-zaměstnanec podepsal svou pracovní smlouvu jak na straně zaměstnavatele, tak na straně zaměstnance, nebude možné na tuto osobu čerpat příspěvek z programu Antivirus – Úřad práce takovou žádost odmítne.
  • POZOR: V rámci „Antiviru“ příspěvek nelze poskytnout v jednom kalendářním měsíci souběžně s Kompenzačním bonusem pro malá a rodinná s.r.o., o kterém Vás informujeme zde: https://www.bdo.cz/cs-cz/publikace/aktualni-publikace/kompenzacni-bonus-pro-mala-a-rodinna-s-r-o
  • POZOR: Režim B a Režim C „Antiviru“ pravděpodobně nebude možné kombinovat.

Administrace programu:

Proces administrace lze rozdělit na: 1) podání žádosti, 2) uzavření dohody s ÚP, 3) vyúčtování vyplacených náhrad mezd a 4) poskytnutí příspěvku.           

Ad 1) K žádosti žadatel doloží doklad o zřízení účtu, na který bude ÚP ČR zasílat finanční prostředky a doklad o zastupování zaměstnavatele (oprávněné osobě) či plná moc v případě jiných osob.

Součástí formuláře „Vyúčtování – Antivirus“ pro režim A, je rovněž uvedení předmětu podnikání nebo činnosti, která byla dotčena (nařízeno uzavření či omezení provozu), a to včetně uvedení příslušného opatření (číslo usnesení vlády, číslo jednací opatření ministerstva zdravotnictví apod.

Ad 2) Dohoda se generuje automaticky po vyplnění žádosti a je současně se žádostí aplikací předána ÚP ČR. Dohoda se má za uzavřenou, pokud bude podepsaná ÚP ČR a zaslána žadateli zpět datovou schránkou nebo e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem.

Ad 3) Zaměstnavatel provede uzávěrku mezd a evidence docházky za příslušný kalendářní měsíc, v řádném termínu vyplatí zaměstnancům náhrady mezd a odvede povinné odvody sociálního a zdravotního pojištění.

Poté předloží ÚP ČR (prostřednictvím webové aplikace) vyúčtování vyplacených náhrad mezd včetně povinných odvodů, které bude obsahovat seznam zaměstnanců a jejich rodných čísel nebo evidenčních čísel pojištěnců (pokud není rodné číslo), na které požaduje příspěvek.

Ad 4) Příspěvek vyplatí ÚP ČR na účet zaměstnavatele.

Kontrola:

V průběhu realizace Programu Antivirus a zejména po jeho skončení bude kladen důraz na kontrolní činnost ze strany příslušných úřadů, a to např. Státního úřadu inspekce práce.

Tyto úřady se budou zaměřovat zejména na:

  • pracovní smlouvy,
  • vnitřní předpisy či dohody s odborovými organizacemi upravující překážky v práci opravňujícími k výplatě snížené náhrady mzdy,
  • nařízení karantény zaměstnanci, překážku v práci v důsledku péče o dítě,
  • mzdové listy a evidenci docházky prokazující vznik překážky v práci a vyplacení příslušné náhrady mzdy,
  • výpisy z účtů prokazujícími výplatu náhrad mezd zaměstnancům a provedení odvedení odvodů,
  • v případě vzniku prostoje (§ 207 písm. a) ZP) či částečné nezaměstnanosti (§ 209 ZP) zaměstnavatel rovněž doloží doklady prokazující vypovězení zakázek, snížení odbytu, omezení dopravy apod., tj. doloží skutečnost, že skutečně vznikla překážka v práci na straně zaměstnavatele.

K některým režimům programu je nutná aktivita ze strany zaměstnavatele, a to v podobě;

i. iniciativy ve vztahu k zaměstnancům vedoucí k podání žádosti o poskytnutí volna v podobě ošetřování člena rodiny alespoň u 30 % zaměstnanců (v případě Režimu B, bod 1.);

ii. přijetí vnitřního předpisu, který stanovuje, kteří zaměstnanci budou do rámce tohoto režimu spadat (v případě Režimu B, bod 3.). Proto vzor tohoto předpisu, který bude ještě nutné upravit na míru pro potřeby jednotlivých klientů, přikládáme na konci tohoto memoranda. Upozorňujeme však, že vnitřní předpis lze vydat pouze za předpokladu, že ve společnosti Klienta nepůsobí odborová organizace.

Dále doporučujeme všechny okolnosti, které měly vliv na snížení dodávek či poptávky, pečlivě dokumentovat, aby bylo případné budoucí řízení o žádosti v rámci programu „Antivirus“ kladné a bez zbytečných průtahů.

2. Navrhněte dovolenou či vybírání náhradního volna

Zaměstnavatelé mohou svým zaměstnancům nařídit čerpání dovolené. Určenou dobu čerpání dovolené je ale zaměstnavatel povinen podle zákoníku práce oznámit zaměstnanci písemně a alespoň 14 dnů předem, pokud nebyla dohodnuta kratší doba. Bez souhlasu zaměstnance mu tedy nelze nařídit dovolenou ze dne na den.

Jestliže zaměstnanec v předcházejícím období odpracoval práci přesčas nebo ve svátek, připadá do úvahy, že mu zaměstnavatel v době, kdy mu nemůže přidělit práci, poskytne čerpání náhradního volna podle § 114 odst. 3 a § 115 odst. 1 zákoníku práce.

Tímto krokem zaměstnavatel dosáhne toho, že zaměstnanci vyčerpají dovolenou či náhradní volno již nyní a v důsledku toho nebudou moci dovolenou či náhradní volno čerpat v průběhu roku, kdy situace již může být stabilizovaná a zaměstnavatel již bude výkony těchto zaměstnanců potřebovat.

3. Dočasně zaměstnance převeďte na jinou práci

V případě, že zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přidělovat druh práce, který má sjednaný v pracovní smlouvě, může se se zaměstnancem dohodnout na dočasném přidělení na jinou práci. Může se tedy jednat např. o úklid v provozovně nebo provádění inventury, které sice nejsou hlavním předmětem činnosti společnosti, ale v budoucnosti, kdy dojde k obnovení provozu, se mohou projevit jako prospěšné.

Zaměstnavatel může převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby na jinou práci, než byla sjednána, jestliže je to třeba k odvrácení mimořádné události. Domníváme se, že aktuální situace nese znaky mimořádnosti.

4. Doporučte zaměstnanci volno v podobě ošetřování člena rodiny

Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiného člena domácnosti. Jedná se o jednu z důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance, na základě které je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance. Zároveň zaměstnanci vzniká nárok na ošetřovné.

Podle § 39 zákona o nemocenském pojištění vzniká zaměstnanci nárok na ošetřovné mimo jiné při:

i. ošetřování dítěte mladšího 10 let, pokud onemocnělo, utrpělo úraz nebo pokud byla kvůli nepředvídatelné události dítěti uzavřena škola nebo jiné obdobné zařízení.

ii. ošetřování jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, a tato osoba zároveň žije se zaměstnancem v domácnosti.

Výhodou je, že v tomto případě zaměstnavatel neposkytuje zaměstnanci mzdu ani její náhradu, jelikož tuto dávku, která se nazývá ošetřovné, hradí stát. Díky schválení zákona o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, trvá podpůrčí doba pro ošetřovné po celou dobu, po kterou bude trvat uzavření škol a školských zařízení, a to i zpětně až ke dni, kdy byly školy a školská zařízení z nařízení vlády uzavřeny (11. března 2020). Zákon se týká i zaměstnanců s dětmi do 13 let. Celé znění zákona lze nalézt zde: https://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=133&r=2020.​

Poslanecká sněmovna dne 21. dubna schválila novelu výše zmíněného zákona, která nastavuje výši ošetřovného za kalendářní den od 1. dubna 2020 do 30. června 2020 80 % denního vyměřovacího základu. Nárok na ošetřovné bude v době platnosti mimořádného opatření nově platit i pro osoby činné na základě DPP a DPČ.

O výplatu ošetřovného je třeba požádat. Informace k žádosti a příslušným formulářům zde: https://www.cssz.cz/-/doporuceny-postup-pro-podani-zadosti-o-osetrovne-pri-peci-o-dite-do-10-let-z-duvodu-uzavreni-skolskeho-detskeho-zarizeni-skoly-.

5. Pokud je to možné, vydejte vnitřní předpis o zavedení režimu částečné nezaměstnanosti

Pokud se provozovna uzavře a zaměstnavatel nemůže zaměstnancům přidělovat práci, jedná se o jinou překážku na straně zaměstnavatele a zaměstnanci mají podle stanoviska MPSV právo na 100 % průměrného výdělku. Podle naší analýzy je však tento závěr nejednoznačný a shoda nepanuje ani v odborných kruzích.

Dle našeho názoru mají někteří zaměstnavatelé jednoznačně právo na zavedení režimu tzv. částečné nezaměstnanosti podle § 209 odst. 2 zákoníku práce. Ten spočívá v tom, že zaměstnavatelé v podnikatelské sféře po dohodě s odborovou organizací (či vnitřním předpisem, pokud u nich odborová organizace nepůsobí) snížit zaměstnancům dočasně náhradu mzdy na minimálně 60 % průměrného výdělku.

Uvedeného postupu mohou využít zaměstnavatelé, kteří jsou zasaženi nynějšími nařízeními vlády, a to takovým způsobem, že se sníží poptávka po jimi nabízených výrobcích či službách v důsledku uzavření provozoven jejich odběratelů, nikoliv jejich vlastní provozovny. Jedná se např. o dodavatele potravin do školních jídelen či restaurací, dodavatele oděvů, obuvi či nábytku do obchodů, dodavatele autodílů v rámci automobilového průmyslu apod.

Zaměstnavatel není omezen v tom, kdo ze zaměstnanců bude spadat pod režim částečné nezaměstnanosti, pokud režim částečné nezaměstnanosti uplatní v souladu se zásadami zákazu diskriminace a rovného zacházení. Je tedy namístě, aby zaměstnavatel volbu o tom, kterých zaměstnanců se bude částečná nezaměstnanost týkat, řádně odůvodnil.

Zároveň však zaměstnavatel není povinen učinit konečné rozhodnutí o tom, jak vysokou náhradu mzdy zaměstnancům poskytne, a to až do zpracování mezd za předchozí účetní období.

V příloze tohoto materiálu naleznete vzorový vnitřní předpis o zavedení režimu částečné nezaměstnanosti, který jsme si pro Vás dovolili připravit. Na tomto místě však musíme upozornit, že se jedná o základní vzor, který je nezbytné upravit pro konkrétní potřeby.

6. Pokuste se zaměstnancům vysvětlit vážnost situace a dohodnout se s nimi na řešení

Pro ostatní zaměstnavatele v podnikatelském prostředí může být krajním řešením dohoda se zaměstnanci o dočasném snížení mezd ve formě dodatku k pracovní smlouvě. Zde ovšem musí dojít k dohodě v písemné formě, což může být obtížné pro zaměstnavatele s vysokým počtem zaměstnanců.

Pokud by to odpovídalo zaměstnancovým zájmům, lze se dohodnout i na čerpání neplaceného volna. Podmínkou je ovšem opět dohoda obou smluvních stran.

ZÁVĚR

Zaměstnavatelé se nachází v bezprecedentní situaci, neboť události obdobné povahy ČR za celou svoji existenci nepamatuje. Z tohoto důvodu ani zákoník práce v zásadě nepočítá s řešením takových situací, jichž jsme nyní svědky. Názory na některá klíčová ustanovení zákoníku práce a dalších relevantních předpisů a jejich výklad se zcela jistě bude vyvíjet.

Ubezpečujeme Vás, že vývoj celé situace podrobně sledujeme a jednotlivé informace vyhodnocujeme tak, abychom Vám poskytovali spolehlivé právní služby.

 

 

Vzorový vnitřní předpis – směrnice zaměstnavatele o zavedení režimu částečné nezaměstnanosti

Společnost [●]

IČ: [●]

se sídlem [●]

zapsaná v obchodním rejstříku vedeném [●] soudem v [●], sp. zn. [●]

zastoupená [●], [jednatelem/předsedou představenstva]

(„Zaměstnavatel“),

v reakci na události související s výskytem koronaviru v ČR (označovaného jako SARS CoV-2) a s tím spojené negativní ekonomické důsledky vydává tuto:

SMĚRNICI ZAMĚSTNAVATELE O ZAVEDENÍ REŽIMU ČÁSTEČNÉ NEZAMĚSTNANOSTI

a to v zájmu zachování existence zaměstnavatele, resp. dosažení kladného či alespoň vyrovnaného ekonomického výsledku, s důrazem na využití stávajících zaměstnanců a s důrazem na omezení snižování počtu zaměstnanců v závislosti na ekonomických výsledcích a dalších faktorech, které ovlivňují odbyt poptávaného zboží či odbyt poptávaných služeb. Tato směrnice byla přijata [rozhodnutím jednatele/na zasedání představenstva] Zaměstnavatele dne [●].

Tato směrnice je vydána jako vnitřní předpis Zaměstnavatele, a to na základě ustanovení § 209 odst. 2 zákona č.  262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů („zákoník práce“), v souladu s ustanovením § 305 zákoníku práce.

Tato směrnice je závazná pro Zaměstnavatele a všechny jeho zaměstnance („zaměstnanci“).

Zákonný rámec pro uplatnění režimu částečné nezaměstnanosti:

1. Dle ustanovení § 209 odst. 1 zákoníku práce jde o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele mj. tehdy, pokud zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách („částečná nezaměstnanost“).

Ustanovení § 209 odst. 2 dále stanoví, že pokud upraví v případech podle odstavce 1 dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací výši poskytované náhrady mzdy, která přísluší zaměstnanci, musí náhrada mzdy činit nejméně 60 % průměrného výdělku; nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, může být dohoda nahrazena vnitřním předpisem.

Okruh zaměstnanců spadajících pod režim částečné nezaměstnanosti:

  1. Zaměstnavatel není omezen v tom, kdo ze zaměstnanců bude spadat pod režim částečné nezaměstnanosti.
  2. Režim částečné nezaměstnanosti může být uplatněn např. podle profesí, pracovního zařazení, místní příslušnosti provozovny, druhem provozovny či zboží, které bylo nutné v odbytu omezit apod.
  3. Zaměstnavatel se zavazuje uplatňovat režim částečné nezaměstnanosti v souladu se zásadami zákazu diskriminace a rovného zacházení.

Rozhodnutí o zavedení částečné nezaměstnanosti:

  1. Zaměstnavatel tímto stanovuje, že tyto provozy, zaměstnanci či profese přestanou od [●] do [●] pravidelně docházet do zaměstnání a po tuto dobu bude každý takto dotčený zaměstnanec pobírat náhradu mzdy do výše nejméně 60 % svého průměrného výdělku („Částečná nezaměstnanost“).

[●]

[●]

[Pozn.: Možné je zvolit různé způsoby či jejich kombinace, a to např. stanovit, že se toto rozhodnutí týká:
- všech zaměstnanců provozovny v konkrétním místě a/nebo
- všech zaměstnanců na určité pozici (profese); zde je důležité pamatovat na pracovní zařazení v rámci pracovních smluv či jiných vnitřních předpisů, aby bylo nesporné, kterých zaměstnanců se rozhodnutí týká a/nebo
- individuálních zaměstnanců v případě, že se rozhodnutí týká pouze jich; zde je velmi důležité odůvodnění vzhledem k zásadám rovného zacházení a zákazu diskriminace, viz další poznámka.]

Pracovní doba pro výše zmíněné provozy, zaměstnance či profese se stanovuje po dobu Částečné nezaměstnanosti takto: [●], a to z důvodu [●].

[Pozn.: Je velmi důležité skutkově vymezit, z jakého důvodu je režim částečné nezaměstnanosti zaveden právě tímto způsobem (proč byla pracovní doba snížená tímto způsobem) právě u určené skupiny zaměstnanců, zejména pokud se rozhodnutí týká pouze několika individuálních zaměstnanců]

Závěrečné ujednání:

  1. Všichni zaměstnanci musí být s touto směrnicí seznámeni. Tato směrnice je pro všechny zaměstnance veřejně přístupná [●].
    Pozn.: Například k nahlédnutí u jejich vedoucích pracovníků či v sídle Zaměstnavatele.]
  2. Odpovědnost za dodržování této směrnice má zaměstnavatel a všichni zaměstnanci.
  3. Tato směrnice nabývá účinnosti ode dne jejího vyhlášení a je vydávána na dobu do [●].
    Pozn.: Zpravidla je vnitřní předpis vydáván na dobu určitou, nejméně na dobu jednoho roku. Vnitřní předpis týkající se odměňování, jako je tento, může však být vydán i na kratší dobu.]

Dne _________________

_____________________                     

za [●]                                                  

[●], [jednatel/předseda představenstva

 

V případě potřeby kontaktujte:

JUDr. Jiří Šmatlák
Advokát
E-mail: [email protected]
Tel: +420 602 812 565

Mgr. Lukáš Regec
Advokát
E-mail: [email protected]
Tel: +420 602 738 680