Kdo končí daňové riziko a začíná trestní odpovědnost?

 

Kdy může daňové plánování nebo zneužití práva přerůst v trestněprávní problém a jakou roli hraje prokázání zavinění

Jaká rizika přinášejí nesprávně nastavené převodní ceny a nečinnost managementu při řešení vnitroskupinových transakcí

Za jakých okolností se mohou jednatelé spolehnout na radu odborníka a jak se závěry trestního řízení promítají do daňových sporů

 

Hranice mezi legitimním daňovým plánováním, zneužitím práva a trestněprávní odpovědností zůstává jednou z nejdiskutovanějších otázek daňové praxe. Právě těmto tématům se věnoval 9. ročník konference Trestní právo daňové, který se uskutečnil na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Odborné diskuse se zaměřily zejména na vývoj judikatury, odpovědnost statutárních orgánů, převodní ceny a vzájemný vztah daňového a trestního řízení.

Zneužití práva a hranice trestního postihu

Jedním z nejvýznamnějších témat byla možnost trestněprávního postihu při zneužití daňového práva. Diskutovalo se zejména o tom, zda může být jednání, které formálně neporušuje konkrétní zákonné ustanovení, přesto posuzováno jako trestný čin.

Pozornost se věnovala také vývoji kritérií pro posuzování účelu transakcí. Zatímco dříve se při hodnocení zneužití práva zdůrazňovalo získání daňové výhody jako jediný účel jednání, odborná diskuse poukázala na posun k posuzování převažujícího či dostatečně významného účelu.

Tento vývoj může mít význam zejména pro společnosti využívající holdingové a další skupinové struktury. Samotné zjištění zneužití práva však automaticky neznamená naplnění znaků trestného činu. Pro trestní odpovědnost je vždy zásadní protiprávnost a prokázání zavinění. Pro jejich naplnění má význam existence tzv. “zastíracího jednání”.

Převodní ceny a odpovědnost managementu

Významná část diskuse se věnovala převodním cenám mezi propojenými společnostmi. Vedle správného nastavení vnitroskupinových transakcí zazněla otázka odpovědnosti vedení v případech, kdy společnost problematiku převodních cen dlouhodobě neřeší.

Odborníci upozornili zejména na situace, kdy management ví o existenci významných vnitroskupinových transakcí a potřebě jejich daňového posouzení, přesto nepřijímá žádná opatření. V diskusi zazněly také zkušenosti ze zahraniční praxe, kde byla podobná nečinnost managementu předmětem trestního řízení.

Pro české společnosti je důležité zejména průběžné posuzování převodních cen, dokumentace ekonomické podstaty transakcí a jasné vymezení odpovědností. Zvláštní pozornost si zaslouží například vnitroskupinové manažerské služby, u nichž je nutné doložit skutečné poskytnutí služby a přínos pro příjemce.

Kdy se lze spolehnout na radu odborníka?

Co odpovědnost jednatelů a dalších osob, které při daňových rozhodnutích spoléhají na stanoviska právních nebo daňových poradců?

Diskutovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu ukázala, že odborné poradenství může být významné při posuzování zavinění. Samotné tvrzení, že se osoba poradila s odborníkem, však nemusí být dostatečné.

Podstatné jsou konkrétní okolnosti, zejména zda konzultace skutečně proběhla, jaké informace měl poradce k dispozici a zda bylo možné se na jeho závěry důvodně spolehnout.

Trestní rozsudky a jejich dopad na daňové řízení

Konference otevřela rovněž otázku, nakolik jsou správci daně vázáni závěry trestních soudů. Diskuse se dotkla zejména možnosti doměření daně na základě pravomocného trestního rozsudku, použití důkazů z trestního řízení a procesních práv společností, které nebyly jeho účastníky.

Významnou roli zde hraje aktuální judikatura Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu. Odborníci upozornili, že některé otázky zůstávají předmětem rozdílných právních výkladů, zejména pokud jde o závaznost skutkových závěrů trestního soudu a možnost jejich zpochybnění v daňovém řízení.

Přeshraniční daňové podvody a evropská spolupráce

Součástí programu bylo také vystoupení zástupců Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Na konkrétních případech přeshraničních podvodů na DPH představili problémy při dokazování skutečného pohybu zboží, určování místa vzniku daňové povinnosti a identifikaci osob zapojených do podvodných obchodních řetězců.

Diskuse potvrdila význam mezinárodní spolupráce při vyšetřování případů, které přesahují hranice jednotlivých členských států EU. Důležitou roli přitom hrají elektronické důkazy a koordinace vyšetřovacích úkonů napříč státy.

Co z toho vyplývá pro firmy?

Závěry konference ukazují, že při řízení daňových rizik nestačí posuzovat pouze formální soulad transakcí s právními předpisy. Stále větší význam má jejich skutečný ekonomický obsah, doložitelnost rozhodovacích procesů a odpovědnost osob, které o transakcích rozhodují.

Pro vedení společností je proto zásadní věnovat pozornost zejména nastavení vnitroskupinových vztahů, dokumentaci významných transakcí, průběžnému vyhodnocování daňových rizik a včasnému zapojení kvalifikovaných odborníků.