Dne 1. ledna 2021 vstoupí v účinnost dosud nejrozsáhlejší novela zákona o obchodních korporacích. Rádi bychom v tomto článku podali přehled vybraných změn, které tato novela přinese.
Rozdělování zisku a jiných vlastních zdrojů
Novela stanovuje jasnější pravidla pro rozdělování zisku a jiných vlastních zdrojů obchodních společností.
Předně dochází k sjednocení podmínek pro rozdělení zisku a pro rozdělení jiných vlastních zdrojů. V současnosti je režim rozdělení jiných vlastních zdrojů jednodušší než režim rozdělení zisku. V tomto ohledu tedy dochází k zpřísnění podmínek pro rozdělení jiných vlastních zdrojů, například příplatků společníků mimo základní kapitál.
Samotné rozhodnutí o rozdělení zisku bude možné nově učinit na základě účetní závěrky až do konce účetního období, které následuje po účetním období, za který byla účetní závěrka sestavena. Tento závěr byl již v minulosti dovozen judikaturou a novela jej zakotvuje jako obecné pravidlo.
Záloha na podíl na zisku může být vyplacena pouze na základě mezitímní účetní závěrky. Pokud by se následně ukázalo, že částka zisku k rozdělení vyplývající z řádné či mimořádné účetní závěrky nedosahuje alespoň součtu vyplacených záloh na podíl na zisku, bude nezbytné ze strany společníka tuto zálohu vrátit. Lhůta na vrácení činí 3 měsíce ode dne, kdy předmětná účetní závěrka byla schválena či měla být schválena.
Novela dále zakazuje, aby společnost poskytla společníkovi či osobě jemu blízké bezúplatná plnění, a to ani se souhlasem valné hromady. Účelem tohoto pravidla je zamezení obcházení pravidel pro rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů.
Žaloba na doplnění pasiv
Novela nahrazuje úpravu ručení členů volených orgánů v případě insolvence institutem nazvaným žaloba na doplnění pasiv. Účelem této nové úpravy je jednoznačně posílit možnosti ochrany věřitelů obchodní korporace v úpadku.
Podstata této žaloby spočívá v tom, že na návrh insolvenčního správce může insolvenční soud rozhodnout o tom, že člen voleného orgánu je povinen poskytnout do majetkové podstaty finanční plnění až do výše rozdílu mezi souhrnem dluhů a hodnotou majetku obchodní korporace.
Předpokladem této odpovědnosti je skutečnost, že
- člen voleného orgánu porušil svoji povinnost (péči řádného hospodáře),
- přispěl tím k nedostatečné výši majetkové podstaty , a
- úpadek obchodní korporace je řešen formou konkursu.
Stávající znění zákona umožňuje soudu rozhodnout, že členové statutárního orgánu společnosti v úpadku ručí za splnění jejích povinností, pokud v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za účelem odvrácení úpadku vše rozumně potřebné. Je to však individuální ručení vůči jednotlivým věřitelům, kteří se tohoto nároku museli domáhat v soudním řízení, a soudy spíše mívaly tendenci z opatrnosti tyto návrhy zamítat. Jelikož budou nově prostředky poskytovány přímo do majetkové podstaty, nebude docházet k narušení principu poměrného uspokojení věřitelů.
Domníváme se, že zavedením žaloby na doplnění pasiv zákonodárce dává jasně přednost ochraně věřitelů a očekáváme, že poroste počet případů, kdy bude shledána odpovědnost členů statutárního orgánu za způsobení úpadku společnosti. Bude zajímavé vidět, jak se obchodní praxe přizpůsobí, a myslíme, že i poroste poptávka po pojištění odpovědnosti.
Podíly a akcie – nové možnosti
Novela stanoví, že s podílem ve společnosti s ručením omezeným může být spojeno právo jmenovat člena voleného orgánu (například jednatele či člena dozorčí rady). Stejně tak bude moci akciová společnost vydat akcie, v nichž bude toto právo zakotveno.
Zároveň bude možné vytvořit ve společnosti s ručením omezeným podíl, s nímž nebude spojeno hlasovací právo. Obdobně bude moci akciová společnost vydat akcie bez hlasovacího práva (i jiné než prioritní).
V současnosti se poměrně běžně upravují v zakladatelských dokumentech různé druhy či třídy akcií nebo podílů. Zákonem však není nikterak upraveno, jak daleko lze zajít, zejména pokud jde o nerovnoměrnou úpravu práv. Nyní zákonodárce dává jasnější vodítko, což vítáme. K dosažení výše popsaného se také využívá úprava v akcionářských dohodách, které ale zavazují pouze smluvní strany. Pro řadu společností tak novela přinese příležitost pro zvážení přenesené pravidel sjednaných v akcionářských smlouvách i do zakladatelských dokumentů, aby byly účinné vůči všem.
Společná účast na valné hromadě
Novela výslovně připouští společnou účast společníka a jím určené třetí osoby (například advokáta či jiného poradce) na jednání valné hromady. Dosavadní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu dovozovala opak a novela se od závěru Nejvyššího soudu odchyluje.
Předmětné ustanovení je dispozitivní a je možné jej ve společenské smlouvě upravit jinak či zcela vyloučit. Proto doporučujeme, abyste zvážili, zdali toto pravidlo nevyloučit či neomezit.
Dozorčí rada – volba a odvolání členů zaměstnanci
Dle současné právní úpravy volí jednu třetinu dozorčí rady zaměstnanci, jde-li o akciovou společnost, kde působí více než 500 zaměstnanců. Novela toto pravidlo zachovává a stanovuje podrobnější podmínky pro jejich volbu a odvolání.
Novela předpokládá vydání volebního řádu, v němž bude detailně upraven proces volby členů dozorčí rady zaměstnanci. Volební řád připraví a schválí představenstvo po projednání s odborovou organizací, pokud ve společnosti působí.
Aktivní a pasivní volební právo do dozorčí rady mají dle novely pouze zaměstnanci společnosti (nikoliv tedy například zaměstnanci, kteří odešli do důchodu). Návrh na volbu nebo odvolání člena dozorčí rady bude moci dle novely podat mimo představenstvo rovněž i odborová organizace, rada zaměstnanců anebo alespoň 10 % zaměstnanců v pracovním poměru ke společnosti.