CBAM v číslech: je čas spočítat skutečné náklady na certifikáty (uhlíkové clo)
CBAM v číslech: je čas spočítat skutečné náklady na certifikáty (uhlíkové clo)
Jak správně vypočítat počet potřebných CBAM certifikátů a převést emisní údaje na konkrétní finanční náklady
Proč mohou složené výrobky, emise prekurzorů a zohlednění bezplatné alokace zásadně ovlivnit výslednou CBAM povinnost
Jak využít kvalitní data od dodavatelů a scénářové kalkulace při plánování nákladů, cenotvorbě a řízení marží
Řada společností se tuto otázku snažila zodpovědět již v průběhu příprav na definitivní období CBAM. V praxi jsme se ale setkávali s tím, že některé části metodiky nebyly dostatečně jednoznačné a předběžné kalkulace tak mohly vést k významně odlišným výsledkům. Problematické byly zejména složené výrobky, práce s emisemi prekurzorů a způsob zohlednění bezplatné alokace v systému EU ETS.
S nynějším upřesněním metodiky ze strany Evropské komise je proto vhodný okamžik vrátit se k dosavadním propočtům, ověřit jejich správnost a přepočítat očekávaný počet CBAM certifikátů podle aktuálních pravidel. Teprve potom lze spolehlivěji určit, jaký finanční dopad bude mít CBAM na konkrétní společnost.
Od emisních dat k finančnímu dopadu
Výpočet přitom není pouhým vynásobením dovezeného množství emisním faktorem a cenou certifikátu. Do výsledku vstupuje řada parametrů – například skutečné či standardní hodnoty emisí obsažených ve výrobku, pravidla vztahující se na prekurzory, zohlednění bezplatné alokace v systému EU ETS nebo případná cena uhlíku skutečně zaplacená ve třetí zemi.Právě zde se ukazuje rozdíl mezi orientačním výpočtem a kalkulací, kterou lze skutečně využít pro finanční plánování.
Výsledkem správně provedeného výpočtu totiž není pouze údaj o emisích. Je jím informace, která je pro management podstatně důležitější: kolik CBAM certifikátů bude společnost potřebovat a jaký náklad to při očekávané ceně představuje.
U složených výrobků může být výpočet podstatně komplikovanější
Jednou z oblastí, kde jsme se při práci s klienty setkávali s největšími obtížemi, byly složené výrobky a správné zahrnutí jejich prekurzorů.V praxi totiž dovozce často nenakupuje jednoduchý výrobek přímo od jeho prvovýrobce. Může například dovážet výrobek od zahraničního výrobce, který pro jeho výrobu nakupuje ocel či jiný materiál od dalších dodavatelů. Na výsledném produktu se tak může podílet několik společností, někdy i z různých zemí.
Další metodicky náročnou oblastí bylo správné zohlednění bezplatné alokace povolenek v systému EU ETS. Právě u složených výrobků nebylo v předchozích propočtech vždy jednoznačné, jak tento faktor správně promítnout do výsledné CBAM povinnosti.
Zkušenost z našich zakázek proto ukazuje, že výpočty vytvořené v dřívější fázi příprav na CBAM je vhodné znovu prověřit. Rozdíl mezi zjednodušeným a metodicky správným výpočtem se totiž nakonec projeví v počtu certifikátů, a tedy přímo ve finančním nákladu společnosti.
První finanční dopady je vhodné modelovat již nyní
Povinnost související s CBAM certifikáty se vztahuje již na dovozy uskutečněné v roce 2026. Firmy by proto neměly čekat až na okamžik, kdy bude potřeba certifikáty skutečně pořizovat a vypořádat svou povinnost.Naopak je vhodné průběžně sledovat, jak se očekávaná CBAM expozice vyvíjí podle skutečně dovezeného množství, struktury dovážených výrobků, jejich emisní náročnosti a ceny navázané na systém EU ETS.
Firma si tak může průběžně odpovídat na otázky, které už nejsou pouze otázkami compliance:
- Jaký CBAM náklad nám vzniká z dovozů uskutečněných v roce 2026?
- Které výrobky, dodavatelé nebo země původu vytvářejí největší část očekávaného nákladu?
- Jak se výsledek změní při použití skutečných emisních dat namísto standardních hodnot?
- Jaký náklad můžeme očekávat v následujícím čtvrtletí nebo v celém roce?
- Jak se bude CBAM promítat do nákladů a marží v dalších letech?
Takové informace jsou důležité nejen pro tým odpovědný za CBAM compliance, ale také pro controlling, nákup, cenotvorbu, vyjednávání s dodavateli a plánování marží.
CBAM se tím posouvá z regulatorní povinnosti k veličině, se kterou by firma měla pracovat ve svém finančním řízení.
Data od dodavatelů začínají mít vyčíslitelnou hodnotu
Složitější výpočty současně ukazují, jak důležitá je kvalita dat získávaných od výrobců a dodavatelů ze třetích zemí.Nestačí pouze požádat dodavatele o „CBAM data“. Společnost musí vědět, které údaje pro výpočet skutečně potřebuje, v jaké struktuře je má získat a zda jsou pro výpočet použitelné.
Kvalita dat tak začíná mít velmi konkrétní ekonomický význam. Pokud lze porovnat výsledek založený na skutečných emisních datech s výpočtem využívajícím příslušné standardní či náhradní hodnoty, může společnost vidět, jaký finanční význam pro ni získání kvalitnějších dat od dodavatele skutečně má.
Práce s dodavateli proto již není pouze administrativní částí CBAM reportingu. Stává se součástí řízení budoucích nákladů společnosti.
Od CBAM kalkulace k řízení finanční expozice
Zkušenosti z dosavadních výpočtů jsme promítli také do našeho CBAM kalkulačního nástroje. Jeho smyslem není pouze převést emisní data na počet certifikátů, ale umožnit pracovat i se složitějšími situacemi, se kterými se setkáváme v praxi, a vyčíslit CBAM povinnost podle aktuální metodiky.Společnosti díky tomu mohou průběžně aktualizovat svou očekávanou povinnost podle skutečně realizovaných dovozů a současně vytvářet scénáře budoucího vývoje.
Právě scénářové výpočty mohou být pro management podstatné. Umožňují například posoudit dopad různých emisních hodnot, struktury dovozu či dodavatelů a sledovat, jak se změna vstupních parametrů projeví v počtu potřebných certifikátů a následně v očekávaném nákladu.
CBAM kalkulace tak nemusí sloužit pouze k regulatornímu vypořádání povinnosti. Může se stát průběžným manažerským nástrojem pro řízení finanční expozice spojené s dovozem.
Kolik bude CBAM stát právě vaši společnost?
To je podle mého otázka, kterou by si měli dovozci začít klást již nyní.U společností, které si CBAM náklady již dříve modelovaly, je prvním krokem prověřit, zda dosavadní výpočet odpovídá aktuální metodice – zejména tam, kde společnost dováží složené výrobky a do výpočtu vstupují prekurzory.
Dalším krokem je ověřit kvalitu vstupních dat a převést vypočtenou povinnost do finančního plánu. Firma pak může nejen sledovat, jaká CBAM expozice jí v průběhu roku vzniká, ale také modelovat její další vývoj a pracovat s ní při rozhodování o dodavatelích, nákupu, cenách nebo maržích.
V BDO pomáháme společnostem s metodikou výpočtu CBAM, nastavením získávání potřebných dat od dodavatelů i s konkrétním vyčíslením očekávaného počtu CBAM certifikátů a souvisejících nákladů. Do výpočtů přitom promítáme i zkušenosti z konkrétních situací, se kterými jsme se setkali při práci s klienty.
CBAM tak nemusí být nákladem, jehož skutečnou výši společnost zjistí až ve chvíli, kdy jej musí uhradit. Může být nákladem, který zná dopředu, rozumí tomu, co jej vytváří, a může jej aktivně řídit.