Výsledky studie BDO Global Risk Landscape 2025, do které se zapojilo 500 lídrů firem z celého světa, ukazuje, že organizace reagují na složité prostředí především opatrností – často však na úkor růstu, inovací a strategického výhledu.
Z aktuální studie vyplývá, že většina firem dnes upřednostňuje opatrnost před růstem. V době trvalé nejistoty, označované jako permakrize, však tento pasivní přístup k řízení rizik vede ke stagnaci.
Mnoho organizací se uchyluje k pouhému plnění regulatorních požadavků – tzv. „compliance režimu“ – místo aby rizika vnímaly jako strategickou oblast. V prostředí nepřetržité krize se ale takový přístup stává brzdou rozvoje. Důsledkem jsou nejen vyšší náklady, ale i přehlížení potenciálních příležitostí. Tři čtvrtiny lídrů se shodují, že klíčem k úspěchu je aktivní přístup k rizikům a jejich pevné zakotvení v organizační kultuře.
Studie ukazuje, že v roce 2025 neuspějí ti, kdo čekají, až se situace uklidní. Uspějí ti, kdo umí rizika předvídat, řídit a využít ve svůj prospěch.
1. Éra permakrize a krize řízení rizik
84 % vedoucích pracovníků označuje současné prostředí jako trvale krizové. Přesto jen 7 % firem uvádí, že jejich přístup k řízení rizik je „velmi proaktivní“ – výrazný pokles oproti 29 % v roce 2023.
Tento trend je problematický: přílišná opatrnost může vést k paralyzovanému rozhodování, omezeným investicím i oslabené konkurenceschopnosti.
„Cílem není předvídat každý otřes, ale být připraven reagovat. Čím více čekáte, tím víc ztrácíte příležitosti.“
2. Compliance přístup dominuje na úkor skutečné strategie
Rostoucí počet firem dnes vnímá řízení rizik primárně jako otázku regulatorního souladu, místo aby jej chápaly jako strategickou výzvu a nástroj pro formování budoucnosti.
3. Největší rizika roku 2025: lidé, dodavatelské řetězce a regulace
Změny vnímání rizik meziročně potvrzují, že firmy se začínají obávat nových faktorů:
Rizika spojená s lidmi a talenty zaznamenala nejvýraznější nárůst – jejich význam vzrostl z 12 % na 28 %, čímž se posunula z 12. na sdílené 2. místo v žebříčku priorit. Firmy čelí nedostatku kvalifikovaných odborníků, dopadům umělé inteligence na znalostní bázi organizací a odchodům zkušených zaměstnanců bez odpovídající náhrady.
4. Kybernetické hrozby: větší tlak, ale méně systematického přístupu
Kyberkriminalita zůstává zásadním rizikem, ale v řadě firem převažuje „checklistový“ přístup nad systémovým budováním kyberodolnosti.
„Zatímco technické útoky zachytí nástroje, zaměstnanci zůstávají nejčastějším bodem selhání.“
5. AI: technologie s dvojí tváří
Postoj k AI se mění – většina firem vnímá umělou inteligenci jako příležitost (45 %). Přesto mnoho organizací neřeší rizika dostatečně strukturovaně.
Bez robustního rámce ale AI může:
6. Dodavatelské řetězce: čas na „flexsourcing“
Napětí v globálním obchodě nutí firmy přehodnotit závislost na jednom zdroji – objevuje se koncept „flexsourcingu“, kombinace nearshoringu, friendshoringu a agilního přístupu k sourcingu.
Firmy nejčastěji posilují:
Co doporučujeme firmám?
Autor: Ondřej Šnejdar
„Rizika nemusí být jen strašák. Jsou tu a vždy budou… A když se s nimi naučíte správně pracovat, otevřou vám cestu k rozhodnějším a chytřejším krokům..“
Celou studii si můžete stáhnout ZDE.
Z aktuální studie vyplývá, že většina firem dnes upřednostňuje opatrnost před růstem. V době trvalé nejistoty, označované jako permakrize, však tento pasivní přístup k řízení rizik vede ke stagnaci.
Mnoho organizací se uchyluje k pouhému plnění regulatorních požadavků – tzv. „compliance režimu“ – místo aby rizika vnímaly jako strategickou oblast. V prostředí nepřetržité krize se ale takový přístup stává brzdou rozvoje. Důsledkem jsou nejen vyšší náklady, ale i přehlížení potenciálních příležitostí. Tři čtvrtiny lídrů se shodují, že klíčem k úspěchu je aktivní přístup k rizikům a jejich pevné zakotvení v organizační kultuře.
Studie ukazuje, že v roce 2025 neuspějí ti, kdo čekají, až se situace uklidní. Uspějí ti, kdo umí rizika předvídat, řídit a využít ve svůj prospěch.
Co nám výsledky studie ukazují?
1. Éra permakrize a krize řízení rizik84 % vedoucích pracovníků označuje současné prostředí jako trvale krizové. Přesto jen 7 % firem uvádí, že jejich přístup k řízení rizik je „velmi proaktivní“ – výrazný pokles oproti 29 % v roce 2023.
Tento trend je problematický: přílišná opatrnost může vést k paralyzovanému rozhodování, omezeným investicím i oslabené konkurenceschopnosti.
„Cílem není předvídat každý otřes, ale být připraven reagovat. Čím více čekáte, tím víc ztrácíte příležitosti.“
2. Compliance přístup dominuje na úkor skutečné strategie
Rostoucí počet firem dnes vnímá řízení rizik primárně jako otázku regulatorního souladu, místo aby jej chápaly jako strategickou výzvu a nástroj pro formování budoucnosti.
- oproti loňsku výrazně přibylo firem, které se rizikům aktivně vyhýbají – dnes je to už 69 %;
- 60 % CEO přiznává, že compliance přístup vede k „nadměrným nákladům“;
- chief Risk Officers oproti tomu nejvíce kritizují nízkou adaptabilitu na nová rizika a nedostatečné využití monitorovacích technologií.
3. Největší rizika roku 2025: lidé, dodavatelské řetězce a regulace
Změny vnímání rizik meziročně potvrzují, že firmy se začínají obávat nových faktorů:
| Riziko | 2024 | 2025 | Posun |
| Regulační zátěž | 37 % | 35 % | = |
| Dodavatelský řetězec | 31 % | 28 % | = |
| Lidé a talenty | 12 % | 28 % | ↑ 10 míst |
| Geopolitické napětí | 26 % | 25 % | = |
| Environmentální rizika | 15 % | 24 % | ↑ |
| Kyberkriminalita | 24 % | 23 % | ↓ |
Rizika spojená s lidmi a talenty zaznamenala nejvýraznější nárůst – jejich význam vzrostl z 12 % na 28 %, čímž se posunula z 12. na sdílené 2. místo v žebříčku priorit. Firmy čelí nedostatku kvalifikovaných odborníků, dopadům umělé inteligence na znalostní bázi organizací a odchodům zkušených zaměstnanců bez odpovídající náhrady.
4. Kybernetické hrozby: větší tlak, ale méně systematického přístupu
Kyberkriminalita zůstává zásadním rizikem, ale v řadě firem převažuje „checklistový“ přístup nad systémovým budováním kyberodolnosti.
- 25 % CEO uvádí kyberhrozby jako top 3. riziko;
- nejzranitelnější jsou sektory: profesní služby (41 %), TMT (40 %), private equity (36 %);
- AI umožňuje nové typy útoků – zejména sociální inženýrství a deepfaky.
„Zatímco technické útoky zachytí nástroje, zaměstnanci zůstávají nejčastějším bodem selhání.“
5. AI: technologie s dvojí tváří
Postoj k AI se mění – většina firem vnímá umělou inteligenci jako příležitost (45 %). Přesto mnoho organizací neřeší rizika dostatečně strukturovaně.
- 62 % se obává nárůstu rizik souvisejících s ochranou soukromí;
- umělá inteligence je vnímána jako klíčový nástroj v oblastech jako kyberbezpečnost, monitoring compliance nebo prediktivní plánování;
- jen 31 % věří, že AI může pomoct s detekcí rizik a prevencí podvodů.
Bez robustního rámce ale AI může:
- narušit důvěru (reputační riziko);
- zlikvidovat institucionalizované know-how;
- vést k přehnané automatizaci a oslabení lidského úsudku.
6. Dodavatelské řetězce: čas na „flexsourcing“
Napětí v globálním obchodě nutí firmy přehodnotit závislost na jednom zdroji – objevuje se koncept „flexsourcingu“, kombinace nearshoringu, friendshoringu a agilního přístupu k sourcingu.
Firmy nejčastěji posilují:
- fyzický řetězec: důslednější due diligence, diverzifikace dodavatelů;
- digitální řetězec: audity dodavatelů, monitoring, posílení datových toků.
Co doporučujeme firmám?
- Včleňte myšlení o riziku do firemní kultury – 74 % lídrů to považuje za klíčový krok k dlouhodobému úspěchu;
- Posilujte spolupráci napříč týmy, zaveďte real-time monitoring a budujte moderní rámce řízení rizik, které reagují na měnící se prostředí;
- Rozšiřte stávající přístup „hlavně splnit předpisy“ a začněte rizika aktivně využívat jako zdroj informací, inspirace a růstu.
Autor: Ondřej Šnejdar
„Rizika nemusí být jen strašák. Jsou tu a vždy budou… A když se s nimi naučíte správně pracovat, otevřou vám cestu k rozhodnějším a chytřejším krokům..“
Celou studii si můžete stáhnout ZDE.