Riziko je všude

 

Proč se riziko stává součástí každodenního řízení firem a proč může být nečinnost větším problémem než samotná hrozba 

Jaké dopady mají na firmy rostoucí kybernetická rizika, geopolitická nejistota a rychlý rozvoj umělé inteligence 

Proč budou konkurenční výhodu získávat organizace, které dokážou přijímat informovaná rozhodnutí i v prostředí vysoké nejistoty 

V červnu byly zveřejněny výsledky letošní globální studie BDO Global Risk Landscape 2026. Její hlavní sdělení je poměrně jednoznačné: Riziko už není samostatná disciplína řízená úzkým expertním týmem. Riziko je všude – ve strategii, technologiích, dodavatelských řetězcích, regulaci, geopolitice i každodenním rozhodování firem. 
 
Letošní studie ukazuje zásadní posun. Firmy si stále více uvědomují, že přílišná opatrnost může být sama o sobě rizikem. V prostředí, kde se krize zrychlují a nejistota se stává novým normálem, nestačí pouze chránit existující byznys. Konkurenční výhodu budou mít organizace, které dokážou dělat promyšlená rozhodnutí i bez dokonalých informací. 
 

Jaká jsou nejdůležitější zjištění? 

1. Riziko už není jen agenda specialistů 
 
Riziko dnes vzniká napříč celou firmou – v technologiích, dodavatelských řetězcích, regulaci, financích i každodenním rozhodování. 
 
89 % firem už při hodnocení hrozeb zohledňuje, jak se jednotlivá rizika navzájem ovlivňují. Přesto mnoho organizací stále řídí rizika odděleně podle jednotlivých týmů. 
 
2. Nečinnost je dnes sama o sobě rizikem 
 
Firmy už nemohou čekat, až se prostředí uklidní. Nejistota se stala běžnou součástí podnikání. 
 
80 % lídrů říká, že globální prostředí je dnes více ovlivněné krizemi než kdy dříve. 
68 % zároveň uvádí, že krize dopadají na jejich firmy rychleji než v minulosti. 
 
3. Firmy chtějí riskovat opatrněji, ale i chytřeji 
 
Nejde o větší odvahu za každou cenu. Jde o schopnost rozlišit, která rizika přijmout a která aktivně omezit. 
 
Podíl firem, které jsou ochotné podstoupit riziko, když je to nutné, vzrostl z 26 % na 36 %. 
Zároveň jen 9 % firem označuje své řízení rizik za velmi proaktivní. 
 
4. Kybernetické riziko se vrací na první místo 
 
Kybernetické hrozby rostou rychleji než schopnost firem se jim bránit. 
 
40 % lídrů uvádí kybernetickou bezpečnost jako hlavní riziko, na které nejsou připraveni. 
Loni to bylo 23 %. To znamená nárůst o 17% bodů. 
 
5. Bezpečnost se do projektů dostává příliš pozdě 
 
Kybernetická bezpečnost často přichází až ve chvíli, kdy jsou zásadní rozhodnutí už hotová. 
 
Pouze 10 % kybernetických týmů je zapojeno už ve fázi prvotního nápadu. 
26 % se zapojuje až při realizaci a 6 % dokonce až těsně před spuštěním. 
 
6. Geopolitika zesiluje všechna ostatní rizika 
 
Geopolitika už není samostatná hrozba. Ovlivňuje dodavatele, regulaci, data, cla, technologie i kybernetickou bezpečnost. 
 
Geopolitické riziko patří mezi tři nejvýznamnější rizika, na která se firmy necítí připravené. 
Různí členové vedení ale vidí jeho dopady jinak: jedni řeší dodavatelské řetězce, jiní regulaci nebo kybernetické útoky. 
 
7. Umělá inteligence přináší příležitost, ale i větší nároky na řízení 
 
Firmy jsou vůči umělé inteligenci optimističtější. Rizika tím ale nemizí. Spíš se přesouvají do oblasti dat, odpovědnosti a kontrol. 
 
66 % firem vidí vývoj umělé inteligence jako příležitost. Loni to bylo 57 %. 
Současně 27 % firem uvádí umělou inteligenci jako nové riziko, na které nejsou připravené. 
 
8. Největší rizika umělé inteligence nejsou jen technická 
 
Firmy se nejvíce obávají dopadů na soukromí dat, soulad s pravidly a kybernetickou bezpečnost. 
 
Mezi pět největších rizik umělé inteligence patří: 
ochrana dat, soulad s regulací, kybernetická bezpečnost, složitá integrace a nepřesné výstupy. 
 
9. Podvody mizí z pozornosti vedení – a to může být problém 
 
Riziko podvodů neklesá. Jen se často schovává pod kybernetická rizika, umělou inteligenci nebo digitální bezpečnost. 
 
93 % lídrů nepovažuje podvody za jedno z hlavních rizik, na která nejsou připraveni. 
Přitom technologie, včetně umělé inteligence a deepfake nástrojů, umožňují podvody rychleji škálovat. 
 
10. Obrana proti podvodům zaostává za vývojem technologií 
 
Firmy vědí, že umělá inteligence mění podobu podvodů. Přesto jen málo z nich aktivně upravuje svou obranu. 
 
Loni 79 % lídrů uvádělo, že mají plán obrany proti podvodům využívajícím umělou inteligenci. 

Letos jen 13 % aktivně sleduje a aktualizuje obranu proti těmto hrozbám. 
 
11. Firmám nechybí data, ale schopnost rozlišit, co je důležité 
 
Rizikových signálů přibývá. Problémem je poznat, které z nich vyžadují skutečnou reakci. 
 
52 % firem má problém rozlišit důležité varovné signály od běžného šumu. 
55 % říká, že krátkodobé provozní tlaky často vytlačují dlouhodobé plánování rizik. 
 
12. Řízení rizik se musí stát nástrojem růstu 
 
Dobře řízené riziko firmu nebrzdí. Pomáhá jí rozhodovat rychleji, jistěji a s větší odolností. 
 
99 % organizací plánuje v příštích třech letech zlepšovat řízení rizik. 
Skutečný rozdíl ale udělají ty firmy, které propojí strategii, provoz, technologie, finance a vedení do jednoho rozhodovacího rámce. 

To, co z výsledků letošní studie vystupuje nejvýrazněji, je potřeba změnit pohled na riziko. Ne jako na brzdu, kontrolu nebo povinnost, ale jako na součást dobrého řízení firmy. Riziko dnes patří ke strategii stejně jako růst, inovace nebo investice. 

Firmy, které budou úspěšné, nebudou ty, které se rizikům dokážou úplně vyhnout. To už v dnešním prostředí není reálné. Úspěšnější budou ty, které jim rozumějí, umí o nich mluvit napříč vedením a dokážou se rozhodovat včas – i když nemají všechny odpovědi. Protože v řadě situací už není největším rizikem samotná hrozba, ale pomalá nebo roztříštěná reakce.