Stav elektrotechniky v Česku: Kde jsme teď a co přijde dál
Stav elektrotechniky v Česku: Kde jsme teď a co přijde dál
Elektrotechnický průmysl nestojí „někde v pozadí“ – je jedním z pilířů českého zpracovatelského průmyslu a srdcem statisíců výrobků. V roce 2024 tvořil 14,4 % tržeb zpracovatelského průmyslu a tržby oboru dosáhly 689 mld. Kč. Nová studie Elektrotechnické asociace ČR ve spolupráci s BDO ukazuje, že sektor v uplynulých letech obstál v turbulentním globálním prostředí, ale čelí zásadním strategickým výzvám: tlačí ho nedostatek lidí, dražší energie, geopolitika i regulace. Současně ho dopředu ženou digitalizace, automatizace a tlak na vyšší přidanou hodnotu. Následující text nabízí rychlý průlet vybraných poznatků studie.
Co říkají tržní data?
Čísla mluví jasně: tržby elektrotechnického oboru se zvedly z 607 na 689 miliard korun a sektor v roce 2024 představuje zhruba 14,4 % tržeb celého zpracovatelského průmyslu. Uvnitř se ale dějí zajímavé posuny: elektronika a optika (NACE 26) se potýkal s postupným útlumem, když jeho podíl na zpracovatelském průmyslu klesl z 7,8 % (2020) na 5,9 % (2023). Rok 2024 ale přinesl oživení a sektor se vrátil na podíl kolem 6,7 % s tržbami přes 320 miliard. Na druhou stranu výroba elektrických zařízení (NACE 27) každoročně zvyšovala obrat, který se z 300 mld. Kč v roce 2020 vyšplhal na více než 410 mld. Kč v roce 2023, a přestože rok 2024 přinesl mírný pokles, růst odvětví zůstává významný a drží si stabilní podíl 7,7 % v rámci zpracovatelského průmyslu.
Saldo zahraničního obchodu je u elektrotechnického průmyslu v záporných hodnotách a více produktů dovezeme, než vyvezeme, přesto se však NACE 27 v roce 2024 podařilo dosáhnout pozitivního salda po pěti letech. U NACE 26 zabraňují kladnému saldu mimo jiné silnější dovozní tlaky u vybraných položek (např. telefony, čipy), které saldo zhoršují. Vývoz v NACE 27 je koncentrovaný do malé skupiny trhů – deset zemí spolkne přibližně tři čtvrtiny exportu. Hlavními trhy zůstávají Německo, Slovensko, Polsko a další země EU.
Jak je sektor poskládaný?
Český elektrotechnický průmysl stojí na široké základně menších a středních firem, které tvoří převážnou většinu firem na trhu. Databáze MERK eviduje téměř 4 900 společností s hlavní činností v NACE 26 a 27; zhruba 1 600 z nich má roční obrat nad 500 tis. Kč. Velkých hráčů s obratem přes 1 mld. Kč je ale jen okolo 90 – přesto právě oni nesou klíčovou část obratu a zaměstnanosti. Geograficky se firmy soustřeďují hlavně do Prahy a Středočeského kraje, což odráží koncentraci kapacit, logistiky a služeb v tomto regionu.
Studie také přináší žebříček TOP 30 firem podle obratu působících v CZ-NACE 26 a 27. Firmy v žebříčku generují dohromady víc než 450 mld. Kč. Z vlastnického pohledu dominuje zahraniční kapitál– často i mimo Evropu (Tchaj-wan, USA, Jižní Korea, Japonsko). Evropská sídla přitom volí firmy často jinde než v Česku (třeba v Maďarsku, Nizozemsku nebo Německu). To má pro ČR nepříznivé dopady: strategická rozhodnutí o investicích, vývoji či uzavírání provozů se dělají mimo ČR, část zisků odtéká a motivace lokalizovat VaV bývá slabší, pokud není řízení inovací v tuzemsku.
Uvnitř oboru jsou přitom vidět dva rozdílné světy. NACE 26 je silně koncentrovaný a stojí zejména na skupině Foxconn, jejíž české závody tvoří zhruba 39 % celého oddílu; i proto stačí v TOP 30 „jen“ sedm firem z NACE 26, aby vytvořily 48 % obratu žebříčku.
Naproti tomu NACE 27 (elektrická zařízení) je více roztříštěný – podíly jednotlivých firem se pohybují v jednotkách procent; Když se podíváme na výrobkové třídy, nejtěžší vahou disponuje 27.1 – motory, generátory, transformátory a rozvodná zařízení. V roce 2024 tvořila 48% tržeb celého NACE 27 a zaměstnávala zhruba 49 tisíc lidí. Růst této třídy podporuje modernizace energetiky, kolejová technika a tlak na účinnější pohony. Dynamicky rostla i třída 27.2 – Baterie a akumulátory, a to přibližně +58 % (2020–2024), tažená poptávkou po Li‑ion článcích pro elektromobilitu i záložní zdroje.
V žebříčku TOP 30 není žádná firma v čistě českém vlastnictví – a přestože tahle otevřenost přináší know-how i zakázky, zároveň oslabuje domácí rozhodovací páku nad tím, kde budou v Česku zakořeněné špičkové technologie a kolik zisků se znovu investuje zpět.
Co prozradil průzkum mezi firmami?
Firmy z oboru jedou ve vysokých otáčkách. Tři čtvrtiny z nich v roce 2024 využívaly kapacity na víc než 80 %, a například výrobci měřicích a zkušebních přístrojů hlásili, že šest z deseti firem má využitou kapacitu přes devadesát procent. Zároveň se potvrdilo, že NACE 27 je z definice exportní – většina firem posílá za hranice víc než polovinu produkce. NACE 26, které zahrnuje výrobu počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, je pestřejší a řada podniků tu má převážně domácí odběratele.
Po technologické stránce elektrotechnické společnosti nezůstávají pozadu. Většina firem plánuje během příštích dvou let zavést nové technologie – od prediktivní údržby přes pokročilou práci s daty až po umělou inteligenci ve výrobě a logistice. Aditivní výroba (3D tisk) se mezitím z „novinky“ změnila na standardní nástroj prototypování a menších sérií. Co naopak firmy trápí je nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců, nadměrné papírování a časté změny regulací, složitosti kolem ESG, nejistota v energetice a geopolitická rizika.
Trendy a výzvy, které pohnou odvětvím
1) Automatizace a digitalizace: z pilotů do každodenního provozu
Digitalizace už není „projekt“, ale způsob práce. V praxi firmy často začínají u dat – sledují využití strojů, kvalitu a spotřebu energií. Na to se pak přidává prediktivní údržba, která pomáhá předcházet poruchám a šetří čas i peníze. Dalším krokem bývá využití AI ve výrobě a logistice – například při plánování směn, krátkodobých prognózách nebo optimalizaci toků. Velcí hráči jsou v digitalizaci a automatizaci dál, ale menší podniky je rychle dohánějí díky dostupnějším technologiím a chytrým partnerstvím.
Skoro sedm z deseti firem má v příštích dvou letech v plánu nasadit novou technologii – to už je zřetelný trend, nikoli ojedinělé iniciativy.
2) ESG a energie: od kontroly „papírů“ k obchodní výhodě
Evropská pravidla jsou tu a zůstávají. Kdo má pořádek v datech o energiích a emisích, ten si snáz sáhne na financování a má lepší pozici ve výběrových řízeních – zejména u nadnárodních odběratelů. Banky si ESG postupně všívají do úvěrových modelů, takže to není „jen reporting“, ale i cena peněz. Vedle toho běží programy podpory na úspory a oběhové hospodářství, které umí dobře nastartovat návratnost investic do technologií a řízení energií. Už i některé mezinárodní společnosti začínají sledovat ESG a uhlíkovou stopu u svých odběratelů i dodavatelů a zahrnují je mezi klíčová kritéria při jejich výběru.
Kvalitní ESG report a reálné kroky ke snižování emisí dnes firmám často přímo pomáhají vyhrávat zakázky.
3) Dodavatelské řetězce: jistota nad „just-in-time“
Globální dodavatelské řetězce procházejí v posledních letech zásadní přestavbou vlivem geopolitického napětí (USA–Čína) i mimořádných událostí, jako byly pandemie a válka. EU identifikovala 137 produktů se zvýšenou dovozní závislostí, z nichž 52 % kritických dovozů pochází z Číny; u vybraných vzácných zemin dosahuje závislost až 98 %. V reakci na to přijala EU v roce 2023 Akt o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act), kde usiluje o diverzifikaci zdrojů a European Chips Act který cílí na získání 20 % světové výroby čipů do 2030, vyšší odolnosti, podpoře VaV. Pro české firmy to znamená možnost zapojení do nově vznikajících hodnotových řetězců v EU a zároveň nutnost systematicky diverzifikovat dodavatele a smluvně ošetřit klíčové položky. To odpovídá i zjištěním průzkumu studie, kde podniky nejčastěji uvádějí výzvy v omezeném počtu dodavatelů a dlouhých dodacích lhůt u kritických komponent.
Na dovozu do Česka je pořád silně vidět role Číny – tvoří zhruba třetinu hodnoty dovozů elektrotechnických produktů, zatímco český export míří hlavně do EU.
4) Lidé a dovednosti: dobrý vítr do plachet
Po letech tlaku na nedostatek kvalifikovaných pracovníků se vyhlídky lepší: roste počet absolventů technických oborů v elektrotechnice, energetice, elektronice a automatizaci. To ale samo o sobě nestačí. Kdo chce opravdu posílit kapacitu, musí absolventy rychle „rozjezdit“ v praxi a u stávajících týmů systematicky investovat do dovedností – a zároveň automatizovat rutinu, aby se lidi mohli věnovat práci s vyšší přidanou hodnotou.
V roce 2024 vychází počty absolventů elektrotechnických oborů téměř na úroveň rekordního roku 2011.
Co z toho plyne pro management?
Firmy dnes čím dál víc staví na datech – pravidelné sledování kvality, spotřeby energií nebo vytížení strojů otevírá cestu k prediktivní údržbě a lepšímu plánování. Postupně se k tomu přidává i první vlna AI ve výrobě a logistice, která posouvá produktivitu na další úroveň.
ESG se stále více ukazuje jako obchodní téma. Kvalitní data a jasná strategie snižování spotřeby a emisí pomáhají při výběrových řízeních a otevírají přístup k podpoře.
Z pohledu dodavatelských řetězců je klíčové diverzifikovat rizika – obzvlášť u kritických položek, jako jsou baterie nebo specifické komponenty z třetích zemí.
A do budoucna? Investice do lidí a do automatizace se navzájem doplňují – vzdělávání posouvá možnosti týmu, zatímco automatizace přináší kapacitu a marži.
Český elektroprůmysl má silnou pozici a solidní základ. Další dekáda ale rozhodne, jestli se posuneme k větší soběstačnosti a vyšší přidané hodnotě, nebo uvízneme ve „středoproduktové pasti“. Směr je přitom jasný: chytře digitalizovat, opřít se o data, snižovat energetickou náročnost, diverzifikovat řetězce a naplno využít veřejné i soukromé investice do VaV. Kdo k tomu přidá investice do lidí i automatizace, nebude jen „montovat pro jiné“, ale bude vytvářet finální řešení s vyšší marží. Data ze studie ukazují, že firmy už přehazují výhybku – plánují inovace, zvyšují exportní ambice a hledají prostor ve strategických technologiích. Rozhodne jediné: rychlost a kvalita provedení.
O STUDII:
Studie vznikla z iniciativy Elektrotechnické asociace ČR. Na jejím vyhotovení spolupracovala s týmem BDO.
Studie má přinést datově podložený, srozumitelný a odborně ukotvený pohled na vývoj a strukturu českého elektrotechnického sektoru v období let 2020–2024.
Smyslem této studie bylo nejen popsat aktuální pozici odvětví, ale především pomoci firmám, institucím i tvůrcům legislativy se lépe orientovat v jeho dynamice a připravit se na budoucí vývoj.
Studie proto kombinuje statistická data (ČSÚ, MPO, ČNB, Eurostat), výroční zprávy a data z databáze MERK s kvalitativním šetřením mezi podniky. Dotazníkové šetření proběhlo v dubnu–červnu 2025 a zapojilo se do něj 50 respondentů napříč oddíly CZ-NACE 26 a 27 i souvisejícími obory. Data byla anonymně vyhodnocena.