Daňové ráje v hledáčku poslanců. Rozhodli o dorovnávacích daních pro největší firmy
Daňové ráje v hledáčku poslanců. Rozhodli o dorovnávacích daních pro největší firmy
Praha, 1. července 2025 – Poslanecká sněmovna poslední červnový pátek schválila dlouho diskutovanou novelu daňových a účetních zákonů. Mezi nimi pak především novelizaci dorovnávacích daní, které jsou nástrojem omezování daňových rájů a které zavádějí alespoň 15% zdanění těm velkým firmám, které by jinak platily méně. Tématu se dále věnuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství v BDO a současně prezidentka Komory daňových poradců ČR.
„Hlavním cílem dorovnávací daně je zabránit přesouvání zisků do daňových rájů a zajistit, aby i ty největší firmy platily spravedlivý podíl daní tam, kde skutečně podnikají. Je to krok směrem k férovější daňové konkurenci mezi státy,“ uvozuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství v BDO.
Zákon se vztahuje na skupiny s konsolidovaným obratem nad 750 milionů eur, a to jak mezinárodní, tak i čistě české, pokud dosáhnou dané velikosti. Pokud se v některé zemi daňová zátěž skupiny dostane pod 15 %, rozdíl – tzv. dorovnání – se doplatí.
Dorovnávací daň může být v Česku uplatněna ve dvou podobách: buď jako daň tuzemská, kterou zaplatí přímo česká entita, nebo jako tzv. přiřazená daň, kterou Česká republika vybere za zisky plynoucí ze zahraničí, pokud stát původu pravidla nezavedl.
Aktuální novelizace zavede především prodloužení lhůty podání informačního přehledu a daňového přiznání k české dorovnávací dani z původních 10 měsíců na 22 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.
Prodloužení termínů firmy uvítají, právě nedostatek času kritizovaly
„Prodloužení termínů všechny dotčené podniky opravdu přivítají s úlevou. Ke správnému vyplnění všech údajů je nezbytná detailní spolupráce všech společností v holdingových strukturách, a některá rozhodnutí by určitě v původním termínu nebyla spolehlivě k dispozici. Česká republika se tak dostává na stejnou úroveň jako další státy, které tyto daně zavádějí,“ komentuje Petra Pospíšilová z BDO.
Návrh ještě čeká dokončení legislativního procesu projednáním v Senátu a podpisem prezidenta. „Doufáme však, že se tyto kroky podaří dokončit v dohledné době,“ říká Petra Pospíšilová.
Daň se dotkne podniků, které o tom možná ani netuší
„Pro mnohé může být překvapující informací, že se dorovnávací daně týkají také velkých vnitrostátních skupin, jelikož se většina dostupných informací zaměřuje spíše na přeshraniční prvek dorovnávacích daní. Mezi takové velké vnitrostátní skupiny patří např. Dopravní podnik hl. m. Prahy nebo holding Pražská plynárenská,“ říká Petra Pospíšilová.
Českou dorovnávací daň bude společnost platit také v situaci, kdy se součástí holdingu, který na území České republiky bude mít efektivní daňovou sazbu nižší než 15 %.
Zákon se dle původních informací finanční správy má dotknout 17 nadnárodních skupin a asi 4800 firem, které tyto skupiny sdružují. Zásadní je také, kolik má zákon přinést státní kase: dle dřívějšího odhadu ministerstva financí půjde asi dvě miliardy korun ročně.
Zákon má řadu praktických dopadů. „Mimo jiné může zásadně ovlivnit efekt daňových úlev, investičních pobídek nebo slev na výzkum a vývoj. Pokud totiž některá entita díky těmto nástrojům sníží svou efektivní daň pod 15 %, bude muset rozdíl stejně doplatit formou dorovnávací daně – a tím může být původní výhoda do značné míry neutralizována,“ vysvětluje Petra Pospíšilová z BDO.
Společně s dorovnávacími daněmi byla schválena také novela zákona o auditorech a novela zákona o účetnictví týkající se i ESG. Účinnost hlavních změn je navržena od 1. ledna 2026.
Celou tiskovou zprávu si můžete stáhnout také ZDE.
Zákon se vztahuje na skupiny s konsolidovaným obratem nad 750 milionů eur, a to jak mezinárodní, tak i čistě české, pokud dosáhnou dané velikosti. Pokud se v některé zemi daňová zátěž skupiny dostane pod 15 %, rozdíl – tzv. dorovnání – se doplatí.
Dorovnávací daň může být v Česku uplatněna ve dvou podobách: buď jako daň tuzemská, kterou zaplatí přímo česká entita, nebo jako tzv. přiřazená daň, kterou Česká republika vybere za zisky plynoucí ze zahraničí, pokud stát původu pravidla nezavedl.
Aktuální novelizace zavede především prodloužení lhůty podání informačního přehledu a daňového přiznání k české dorovnávací dani z původních 10 měsíců na 22 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.
Prodloužení termínů firmy uvítají, právě nedostatek času kritizovaly
„Prodloužení termínů všechny dotčené podniky opravdu přivítají s úlevou. Ke správnému vyplnění všech údajů je nezbytná detailní spolupráce všech společností v holdingových strukturách, a některá rozhodnutí by určitě v původním termínu nebyla spolehlivě k dispozici. Česká republika se tak dostává na stejnou úroveň jako další státy, které tyto daně zavádějí,“ komentuje Petra Pospíšilová z BDO.
Návrh ještě čeká dokončení legislativního procesu projednáním v Senátu a podpisem prezidenta. „Doufáme však, že se tyto kroky podaří dokončit v dohledné době,“ říká Petra Pospíšilová.
Daň se dotkne podniků, které o tom možná ani netuší
„Pro mnohé může být překvapující informací, že se dorovnávací daně týkají také velkých vnitrostátních skupin, jelikož se většina dostupných informací zaměřuje spíše na přeshraniční prvek dorovnávacích daní. Mezi takové velké vnitrostátní skupiny patří např. Dopravní podnik hl. m. Prahy nebo holding Pražská plynárenská,“ říká Petra Pospíšilová.
Českou dorovnávací daň bude společnost platit také v situaci, kdy se součástí holdingu, který na území České republiky bude mít efektivní daňovou sazbu nižší než 15 %.
Zákon se dle původních informací finanční správy má dotknout 17 nadnárodních skupin a asi 4800 firem, které tyto skupiny sdružují. Zásadní je také, kolik má zákon přinést státní kase: dle dřívějšího odhadu ministerstva financí půjde asi dvě miliardy korun ročně.
Zákon má řadu praktických dopadů. „Mimo jiné může zásadně ovlivnit efekt daňových úlev, investičních pobídek nebo slev na výzkum a vývoj. Pokud totiž některá entita díky těmto nástrojům sníží svou efektivní daň pod 15 %, bude muset rozdíl stejně doplatit formou dorovnávací daně – a tím může být původní výhoda do značné míry neutralizována,“ vysvětluje Petra Pospíšilová z BDO.
Společně s dorovnávacími daněmi byla schválena také novela zákona o auditorech a novela zákona o účetnictví týkající se i ESG. Účinnost hlavních změn je navržena od 1. ledna 2026.
Celou tiskovou zprávu si můžete stáhnout také ZDE.