Má to ale jasná pravidla.
 

Jak mohou firmy od roku 2026 využít zvýšený odpočet na výzkum a vývoj až ve výši 150 % způsobilých výdajů a dosáhnout daňové úspory až 31,5 %

Jaké podmínky musí vývojové projekty splňovat a proč jsou včasné oznámení správci daně, správná dokumentace a průběžná evidence nákladů klíčové

Jak může uplatnění odpočtu ovlivnit převodní ceny a dorovnávací daň u nadnárodních skupin a na jaká rizika si dát pozor

 

Investice do vývoje nového výrobku, technologie, materiálu nebo softwarového řešení mohou firmám od roku 2026 přinést výrazně vyšší daňovou úsporu. Odpočet na podporu výzkumu a vývoje se zvýšil až na 150 % způsobilých výdajů. Současně se prodloužila doba, během které jej lze využít.

Výhodnější podmínky však neznamenají, že odpočet vzniká automaticky každé firmě, která něco vyvíjí nebo zdokonaluje. Rozhodující zůstává správné vymezení výzkumného či vývojového projektu, včasné oznámení správci daně a především schopnost doložit, co firma skutečně řešila, kdo se na projektu podílel a jaké výdaje s ním souvisely.

Co je od roku 2026 výhodnější?

Odpočet na podporu výzkumu a vývoje je dodatečnou položkou snižující základ daně. Způsobilé náklady tak firma nejprve standardně uplatní jako daňový náklad a následně si jejich stanovenou část odečte od základu daně ještě jednou.

Od roku 2026 činí odpočet:
 

• 150 % způsobilých výdajů do 50 milionů korun,
• 100 % výdajů nad tuto hranici.

Při sazbě daně z příjmů právnických osob 21 % tak může odpočet přinést dodatečnou daňovou úsporu až 31,5 % způsobilých výdajů do stanoveného limitu.

Pokud například firma vynaloží na způsobilý vývojový projekt 10 milionů korun, může si od základu daně dodatečně odečíst 15 milionů korun. Při dostatečně vysokém základu daně to představuje úsporu až 3,15 milionu korun. Podle předchozího režimu by stejný objem výdajů přinesl úsporu 2,1 milionu korun.

Limit 50 milionů korun se však u propojených společností neposuzuje automaticky pro každou firmu samostatně. Nově se zavádí odpočtový celek, za který se využití zvýšené sazby sleduje souhrnně. Skupiny s více českými společnostmi proto musí předem určit, ve kterých entitách způsobilé výdaje vznikají a jak bude limit mezi společnostmi využit.

Další změnou je prodloužení doby pro využití odpočtu. Pokud jej firma kvůli nízkému základu daně nebo daňové ztrátě nemůže využít okamžitě, může jej převést do pěti bezprostředně následujících období namísto dosavadních tří.

Kterým firmám se odpočet vyplatí nejvíce?

Největší ekonomický přínos má odpočet pro ziskové společnosti, které dlouhodobě investují do vlastního vývoje a mají významné personální, materiálové nebo technologické náklady.

Typicky může jít o firmy z oblastí:
 

• strojírenství, automotive a průmyslové výroby,
• automatizace, robotiky a energetiky,
• chemie, nových materiálů a potravinářství,
• farmacie, zdravotnické techniky a biotechnologií,
• vývoje softwaru, datových řešení a kybernetické bezpečnosti,
• elektroniky, telekomunikací a konstrukčních činností.

Odpočet není určen jen společnostem s vlastní výzkumnou laboratoří. Způsobilým projektem může být také vývoj nové výrobní technologie, prototypu, konstrukčního řešení nebo softwarové funkcionality. Musí však obsahovat ocenitelný prvek novosti a technickou či výzkumnou nejistotu.

Jinými slovy: firma na začátku projektu ještě nezná řešení a musí k němu dojít systematickým ověřováním, výpočty, experimenty, konstrukčními pracemi nebo testováním různých variant.

Za výzkum a vývoj se naopak obvykle nepovažuje:
 

• běžná údržba a opravy,
• rutinní úpravy existujících produktů,
• implementace již známého technologického řešení,
• standardní přizpůsobení softwaru požadavkům zákazníka,
• změny designu bez technické nejistoty,
• běžná kontrola kvality nebo testování hotového řešení.

U softwarových projektů proto nestačí, že vzniká nová aplikace nebo funkcionalita. Firma musí být schopna vysvětlit, jaký technický problém řešila, proč jej nebylo možné vyřešit standardním postupem a jaké varianty během vývoje ověřovala (tj. musí dostatečně zdůvodnit, jaké technické nejistotě při hledání řešení čelila).

Kdy odpočet nemusí být vhodným nástrojem?

Méně okamžitý efekt má odpočet pro začínající nebo dlouhodobě ztrátové společnosti. Nejde o vratný daňový kredit, takže firma nedostane podporu vyplacenou v hotovosti. Může ji pouze využít proti budoucímu základu daně, nově během pěti následujících období.

Pozornost by měly věnovat také společnosti, které podstatnou část vývoje zadávají externím dodavatelům. Nakoupené služby zpravidla do odpočtu zahrnout nelze. Zákon připouští pouze vybrané výjimky, například některé služby pořízené od veřejných vysokých škol nebo výzkumných organizací či náklady na povinné ověření výsledku vývoje.

Do odpočtu nelze zahrnout ani náklady, na které firma získala byť jen částečnou podporu z veřejných zdrojů. Odpočet lze s dotacemi kombinovat na úrovni projektu, ale stejný náklad nesmí být podpořen dvakrát. Proto je nutné přesně oddělit dotované a nedotované výdaje.

Největší riziko vzniká dříve, než firma spočítá odpočet

Firmy často začnou odpočet řešit až při sestavování daňového přiznání. V té chvíli však může být pozdě.

Výdaje lze do odpočtu zahrnovat až ode dne, kdy firma podá správci daně oznámení o záměru odpočet uplatnit. Náklady vzniklé před oznámením nelze zpětně zachránit ani dodatečným daňovým přiznáním. Oznámení se podává samostatně za každý projekt a jeho název musí odpovídat skutečnému zaměření projektu.

Společnost musí také zpracovat projektovou dokumentaci a schválit ji nejpozději ve lhůtě pro podání řádného daňového přiznání za první období, za které chce odpočet využít.

Dokumentace má zejména popsat:
 

• cíle projektu,
• dobu jeho řešení,
• předpokládané výdaje (celkové včetně členění dle jednotlivých letech řešení projektu),
• veškeré osoby zapojené do projektu,
• způsob kontroly postupu a hodnocení postupu řešení projektu a dosažených výsledků.

Obsahové náležitosti projektové dokumentace lze v případě pochybností podpořit také dalšími důkazními prostředky. To však neznamená, že projektovou dokumentaci není nutné zpracovat nebo že lze zpětně napravit vágně definovaný projekt. Základní dokumentace, správně stanovený cíl a včasné oznámení zůstávají klíčové. Dokumentace by zároveň měla dostatečně popisovat výchozí a cílový stav projektu a způsob průběžné kontroly a vyhodnocování jeho realizace. Toto bývá v poslední době ze strany finanční správy často napadáno a judikaturu (včetně judikatury Nejvyššího správního soudu) tento postup potvrzuje. Vyplatí se tedy věnovat dostatečný čas přípravě projektové dokumentace.

Finanční správa nepožaduje, aby projektová dokumentace byla příliš obsáhlá. Musí však být zpracována tak, aby průměrný odborník z dané oblasti pochopil, čím se projekt zabývá a v čem spočívá jeho výzkumný a vývojový charakter.

Neméně důležitou náležitostí projektové dokumentace je také den jejího schválení a jméno a podpis osoby, který ji schválil (zpravidla statutární orgán společnosti).

Co by měla firma během projektu průběžně sledovat?

Kvalitní podklady nevzniknou jednorázově na konci roku. Firma by měla od začátku projektu propojit technickou, personální a finanční evidenci.

1. Odpracovaný čas

U každého pracovníka je vhodné evidovat, kolik času věnoval konkrétním výzkumným nebo vývojovým činnostem. Nestačí obecný údaj, že zaměstnanec pracuje ve vývoji. Evidence by měla umožnit odlišit vývoj od běžné výroby, podpory zákazníků, administrativy nebo rutinních úprav.

2. Technický průběh projektu

Firma by měla evidovat například:
 

• technické zápisy a výpočty,
• varianty řešení,
• výsledky testů,
• konstrukční dokumentaci,
• verze softwaru,
• záznamy o neúspěšných pokusech,
• rozhodnutí, proč byla určitá varianta opuštěna.

Právě slepé uličky a neúspěšné testy často nejlépe dokládají, že firma čelila skutečné technické nejistotě a neprováděla pouze rutinní činnost.

3. Náklady přiřazené k projektu

Způsobilé mohou být zejména odpovídající osobní náklady, materiál, energie, daňové odpisy zařízení a další náklady přímo související s projektem. Pokud je zařízení nebo zaměstnanec využíván také pro jiné činnosti, lze zahrnout pouze přiměřenou část nákladů.

Každý projekt by proto měl mít vlastní středisko, zakázku nebo jiný účetní kód. Evidence mimo účetnictví je možná, ale musí být průkazná a pravidelně odsouhlasená s účetními a mzdovými daty.

4. Změny v projektu

Během realizace je nutné sledovat změny v řešitelském týmu, harmonogramu, rozpočtu a způsobu kontroly projektu. Název a cíle projektu však v průběhu jeho řešení měnit nelze. Pokud se zásadně změní směr nebo výsledek, ke kterému projekt směřuje, může být nutné oznámit nový projekt.

Pozor na vývoj realizovaný v nadnárodní skupině!

U nadnárodních skupin je vedle podmínek samotného odpočtu nutné řešit také transfer pricing. Česká společnost může například fungovat jako smluvní vývojové centrum, které poskytuje služby zahraniční mateřské společnosti a dostává odměnu stanovenou jako náklady zvýšené o přirážku.

V takovém případě je třeba ověřit, zda smluvní nastavení odpovídá skutečnosti:
 

• Kdo rozhoduje o směru vývoje?
• Kdo nese riziko neúspěchu?
• Kdo financuje projekt?
• Kdo vlastní a využívá vzniklé know-how nebo duševní vlastnictví?
• Má česká společnost pouze rutinní roli, nebo zde vzniká podstatná část hodnoty?

Transfer pricing musí odpovídat reálně vykonávaným funkcím, používaným aktivům a neseným rizikům. Samotné právní vlastnictví výsledku vývoje v zahraničí nestačí, pokud zásadní rozhodování a tvorba hodnoty probíhají v České republice. OECD pravidla vycházejí z principu, že rozdělení zisku má odpovídat skutečné ekonomické činnosti a tvorbě hodnoty.

Současně je nutné správně definovat český projekt pro účely odpočtu. Nestačí popsat globální vývojový program celé skupiny. Česká společnost musí být schopna vymezit vlastní cíl, vlastní technickou nejistotu a činnost, kterou skutečně provádí. Finanční správa výslovně upozorňuje, že dílčí zapojení do skupinového vývoje samo o sobě ještě neznamená, že česká entita vykonává způsobilý výzkum a vývoj.

Skupina by také měla posoudit, zda a jak se daňový odpočet promítá do vnitroskupinové cenotvorby. Není automatické, že celá výhoda náleží české společnosti nebo že má být prostřednictvím nižší ceny převedena na zahraničního objednatele. Záleží na smluvním vztahu, rozdělení rizik a metodě stanovení převodní ceny.

Odpočet může ovlivnit dorovnávací daň!

Další významnou oblast představuje dorovnávací daň podle pravidel OECD Pillar 2. Ta se týká nadnárodních i velkých vnitrostátních skupin s konsolidovanými výnosy alespoň 750 milionů eur.

Česká sazba daně z příjmů sice činí 21 %, daňový odpočet na výzkum a vývoj však snižuje skutečně splatnou daň. V kombinaci s daňovými ztrátami, investičními pobídkami, odloženou daní nebo nízkou ziskovostí české společnosti může efektivní sazba vypočtená podle pravidel Pillar 2 klesnout pod 15 %.

V takovém případě může vzniknout česká dorovnávací daň. Část úspory získané prostřednictvím odpočtu by se tak mohla proměnit v jinou daňovou povinnost.

Riziková může být například česká vývojová společnost, která:
 

• funguje na základě nízké nákladové přirážky,
• vykazuje relativně malý účetní zisk,
• současně uplatní významný odpočet na výzkum a vývoj.

U velkých skupin by proto rozhodnutí o využití odpočtu nemělo vycházet pouze z českého přiznání k dani z příjmů. Firma by měla předem modelovat také dopad na jurisdikční efektivní sazbu, safe harbour a případnou českou dorovnávací daň. Interní zkušenosti BDO potvrzují, že odpočet na výzkum a vývoj může být jedním z faktorů snižujících efektivní zdanění pod hranici 15 %.

V současnosti je připravována novela zákona o dorovnávacích daních, která by měla mimo jiné zamezit negativnímu dopadu čerpání odpočtu na podporu výzkumu a vývoje na dorovnávací daň.

Co je vhodné promyslet před uplatněním odpočtu?

Dříve, než se firma pro uplatnění odpočtu rozhodne, měla by si zodpovědět následující dotazy:
 

• Obsahuje projekt reálnou technickou nebo výzkumnou nejistotu?
• Dokážeme jasně oddělit vývojovou činnost od rutinní práce?
• Jsme schopni podat oznámení dříve, než začnou vznikat náklady, které chceme uplatnit?
• Máme určeného vlastníka projektu na straně technického týmu i financí?
• Jsme schopni řádně a průběžně evidovat čas, náklady, změny a výsledky testování?
• Nejsou stejné náklady kryty dotací nebo jinou veřejnou podporou?
• Má projekt správně zpracovanou a včas schválenou dokumentaci?

U nadnárodních společností pak:
 

• Jsme schopni koordinovat limit 50 milionů korun za celý odpočtový celek?
• Odpovídá nastavení transfer pricingu skutečnému rozdělení funkcí, rizik a duševního vlastnictví?
• Prověřili jsme dopad na dorovnávací daň?

Vyšší odpočet dělá z podpory výzkumu a vývoje od roku 2026 podstatně atraktivnější nástroj. Největší přínos však získají firmy, které jej nebudou považovat za jednorázovou položku v daňovém přiznání. Úspěšné využití vyžaduje spolupráci technického týmu, financí, účetnictví a daňových specialistů od prvního dne projektu.

Dobře nastavený proces firmě nepřinese jen daňovou úsporu. Pomůže jí také lépe řídit vývojové projekty, rozumět skutečným nákladům inovací a mít spolehlivější data pro rozhodování managementu.