Návrh změn v oblasti zdanění fyzických osob v souvislosti se zavedením EET 2.0
Návrh změn v oblasti zdanění fyzických osob v souvislosti se zavedením EET 2.0
V rámci návrhu „EET 2.0“ navrhuje Ministerstvo financí vedle úprav evidence tržeb také změny v zákoně o daních z příjmů v oblasti fyzický osob. Některé navrhované změny souvisí s dopadem zavedení EET 2.0, další se týkají úpravy zaměstnaneckých benefitů či znovuzavedení některých slev v souladu s programovým prohlášení Vlády ČR. Většina změn je navrhována s účinností od 1. ledna 2027. Návrh zákon byl předložen Ministerstvem financí k připomínkovému řízení dne 19. 2. 2026, a může tedy ještě doznat významnějších změn.
Režim EET OFF
V souvislosti se zavedením EET 2.0 se zavádí možnost režimu „EET OFF“, který je určen pro nejmenší podnikatele v prvním pásmu paušální daně. Režim reaguje na dlouhodobou argumentaci, že nejmenší podnikatelé s nízkými obraty představují jen omezené riziko a plná evidence tržeb u nich často znamenala administrativní zátěž neúměrnou skutečnému přínosu.
Podnikatelé v prvním pásmu paušální daně, jejichž příjmy nepřesahují 1 mil. Kč ročně, se tak budou moci EET zcela vyhnout, ovšem za cenu měsíční přirážky 1 400 Kč k paušální dani. Nejde tedy o „výjimku zdarma“, ale o možnost volby - buď podnikatel eviduje tržby v plném režimu, nebo platí vyšší paušální daň. K režimu EET OFF budou podnikatelé moct přistoupit oznámením správci daně ve specifických termínech. Pokud podnikatel přestane splňovat podmínky (například překročí limit příjmů), povinnosti týkající se EET 2.0 na něj dopadnou od následujícího zdaňovacího období.
Novela pamatuje i na situaci, kdy by podnikateli v paušální režimu prvního pásma „přihlášeného k přirážce“ vznikla povinnost podat daňové přiznání (např. porušením podmínek režimu paušální daně). Přirážka by se mu pak dopočítala k výsledné daňové povinnosti v rámci daňového přiznání.
Jednorázová sleva na evidenci tržeb
Součástí změn v daňové oblasti je zavedení slevy na evidenci tržeb, která má podnikatelům částečně kompenzovat administrativní náklady spojené s opětovným zavedením evidence. Sleva je jednorázová a může dosáhnout maximálně 5 000 Kč. Její výpočet vychází z rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevou na poplatníka. Prakticky to znamená, že plnou výši 5 000 Kč získají zejména poplatníci s dostatečně vysokým daňovým základem. Rozhodující pro uplatnění slevy je to, že poplatník zaeviduje tržbu podléhající povinné evidenci v rámci EET 2.0. Sleva se tak bude uplatňovat ve zdaňovacím období, kdy poplatník první tržbu v novém režimu odešle, což připadá nejdříve na rok 2027, kdy má EET 2.0 začít fungovat.
Novela navrhuje znovuzavedení slevy na studenta ve výši 4 020 Kč ročně. Nárok na tuto slevu mají mít poplatníci, kteří se soustavně připravují na budoucí povolání do 26 let věku a studenti prezenčního doktorského studia do 28 let. Jde o návrat ke způsobu uplatnění slevy platnému před rokem 2024.
Znovu by se měla zavést také sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení. Její výše odpovídá prokazatelným výdajům za umístění jím vyživovaného dítěte v předškolním zařízení, maximálně však do výše minimální mzdy. Novela zároveň detailně vymezuje, co se považuje za předškolní zařízení, a řeší i situace více domácností, jako je například střídavá péče.
Novinkou by dále měla být povinnost předškolních zařízení podávat správci daně elektronické oznámení o výši uhrazených částek za jednotlivé děti. Tato změna míří na zjednodušení kontroly a eliminaci rizika dvojího uplatnění slevy.
Změny by měly opět nastat také v oblasti zaměstnaneckých benefitů, a to v oblasti podmínek osvobození příjmu zaměstnance. Související změny se pak mají promítnout také do daňové uznatelnosti souvisejících nákladů.
Novela počítá se zrušením limitu pro osvobození většiny tzv. volnočasových benefitů (doposud bylo osvobození limitováno polovinou průměrné mzdy za rok), čímž se právní úprava vrací k režimu platnému do konce roku 2023. Jedinou výjimkou se stanoveným limitem 20 000 Kč za zdaňovací období by měl být příspěvek na rekreace a zájezdy.
Do stejného ustanovení zákona se přesouvá osvobození příjmu z účasti na společenské akci, včetně té s kulturním nebo sportovním prvkem, pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků. To však nemá na použití daného osvobození zásadnější dopad. Stále je třeba, aby akce byly přiměřeného rozsahu a v obvyklé formě pro daného zaměstnavatele. Osvobození příjmu dle tohoto ustanovení je bez horního limitu.
Jako nový typ osvobozeného benefitu navrhují zákonodárci příspěvek na sociální služby, jako je osobní asistence, pečovatelská či tísňová péče nebo služby denních stacionářů, pokud jsou poskytovány jako služby komunitního charakteru a na základě oprávnění podle zákona upravujícího sociální služby. Tento krok reaguje na potřeby zaměstnanců pečujících o blízké osoby a podporuje zaměstnavatele, kteří se rozhodnou přispět na služby umožňující sladění péče a práce.
Zdravotnické benefity zůstávají beze změny, měl by tedy pro ně platit nadále roční limit osvobození ve výši průměrně mzdy za zdaňovací období.
Zachovány mají také zůstat ostatní podmínky osvobození, tedy že příspěvek zaměstnavatele musí být nepeněžitý, plynout z nedaňových nákladů, zisku po zdanění, či ze sociálního fondu, a že se musí jednat o plnění, které není mzdou, platem, odměnou ani náhradou za ušlý příjem.
Další novinkou je navržené osvobození spropitného ve stravovacích službách. Osvobození od daně se týká dobrovolného spropitného, které poskytne zaměstnanci osoba odlišná od zaměstnavatele v přímé souvislosti s poskytnutím stravovací služby v provozovně stravovacích služeb.
Osvobozeno by mělo být spropitné do výše 7 % měsíčních příjmů zaměstnavatele ze stravovacích služeb. Limit je souhrnný pro všechny zaměstnance, kteří za výkon činnosti obdrželi u daného zaměstnavatele spropitné ze stravovacích služeb za daný kalendářní měsíc. Rozdělení 7% osvobozovacího limitu tržeb zaměstnavatele ze stravovacích služeb je pak buďto rovnoměrné mezi všechny tyto zaměstnance (7 % / počet zaměstnanců se spropitným), nebo ho určí zaměstnavatel.
Podle důvodové zprávy by mělo navržené osvobození pomoci vyrovnat rozdíl mezi hotovostními a bezhotovostními dýšky, a současně snížit nejistotu zaměstnanců i zaměstnavatelů ohledně jejich daňového režimu. Potenciálně problematické je však použití pojmu příjem zaměstnavatele ze stravovacích služeb, který není v navržené úpravě definován.
Další vývoj pro Vás budeme sledovat.
1) Dopady na zdanění fyzických osob v souvislosti s EET 2.0
Režim EET OFF V souvislosti se zavedením EET 2.0 se zavádí možnost režimu „EET OFF“, který je určen pro nejmenší podnikatele v prvním pásmu paušální daně. Režim reaguje na dlouhodobou argumentaci, že nejmenší podnikatelé s nízkými obraty představují jen omezené riziko a plná evidence tržeb u nich často znamenala administrativní zátěž neúměrnou skutečnému přínosu.
Podnikatelé v prvním pásmu paušální daně, jejichž příjmy nepřesahují 1 mil. Kč ročně, se tak budou moci EET zcela vyhnout, ovšem za cenu měsíční přirážky 1 400 Kč k paušální dani. Nejde tedy o „výjimku zdarma“, ale o možnost volby - buď podnikatel eviduje tržby v plném režimu, nebo platí vyšší paušální daň. K režimu EET OFF budou podnikatelé moct přistoupit oznámením správci daně ve specifických termínech. Pokud podnikatel přestane splňovat podmínky (například překročí limit příjmů), povinnosti týkající se EET 2.0 na něj dopadnou od následujícího zdaňovacího období.
Novela pamatuje i na situaci, kdy by podnikateli v paušální režimu prvního pásma „přihlášeného k přirážce“ vznikla povinnost podat daňové přiznání (např. porušením podmínek režimu paušální daně). Přirážka by se mu pak dopočítala k výsledné daňové povinnosti v rámci daňového přiznání.
Jednorázová sleva na evidenci tržeb
Součástí změn v daňové oblasti je zavedení slevy na evidenci tržeb, která má podnikatelům částečně kompenzovat administrativní náklady spojené s opětovným zavedením evidence. Sleva je jednorázová a může dosáhnout maximálně 5 000 Kč. Její výpočet vychází z rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevou na poplatníka. Prakticky to znamená, že plnou výši 5 000 Kč získají zejména poplatníci s dostatečně vysokým daňovým základem. Rozhodující pro uplatnění slevy je to, že poplatník zaeviduje tržbu podléhající povinné evidenci v rámci EET 2.0. Sleva se tak bude uplatňovat ve zdaňovacím období, kdy poplatník první tržbu v novém režimu odešle, což připadá nejdříve na rok 2027, kdy má EET 2.0 začít fungovat.
2) Daňové slevy pro rodiny a studenty
Novela navrhuje znovuzavedení slevy na studenta ve výši 4 020 Kč ročně. Nárok na tuto slevu mají mít poplatníci, kteří se soustavně připravují na budoucí povolání do 26 let věku a studenti prezenčního doktorského studia do 28 let. Jde o návrat ke způsobu uplatnění slevy platnému před rokem 2024. Znovu by se měla zavést také sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení. Její výše odpovídá prokazatelným výdajům za umístění jím vyživovaného dítěte v předškolním zařízení, maximálně však do výše minimální mzdy. Novela zároveň detailně vymezuje, co se považuje za předškolní zařízení, a řeší i situace více domácností, jako je například střídavá péče.
Novinkou by dále měla být povinnost předškolních zařízení podávat správci daně elektronické oznámení o výši uhrazených částek za jednotlivé děti. Tato změna míří na zjednodušení kontroly a eliminaci rizika dvojího uplatnění slevy.
3) Zaměstnanecké benefity
Změny by měly opět nastat také v oblasti zaměstnaneckých benefitů, a to v oblasti podmínek osvobození příjmu zaměstnance. Související změny se pak mají promítnout také do daňové uznatelnosti souvisejících nákladů. Novela počítá se zrušením limitu pro osvobození většiny tzv. volnočasových benefitů (doposud bylo osvobození limitováno polovinou průměrné mzdy za rok), čímž se právní úprava vrací k režimu platnému do konce roku 2023. Jedinou výjimkou se stanoveným limitem 20 000 Kč za zdaňovací období by měl být příspěvek na rekreace a zájezdy.
Do stejného ustanovení zákona se přesouvá osvobození příjmu z účasti na společenské akci, včetně té s kulturním nebo sportovním prvkem, pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků. To však nemá na použití daného osvobození zásadnější dopad. Stále je třeba, aby akce byly přiměřeného rozsahu a v obvyklé formě pro daného zaměstnavatele. Osvobození příjmu dle tohoto ustanovení je bez horního limitu.
Jako nový typ osvobozeného benefitu navrhují zákonodárci příspěvek na sociální služby, jako je osobní asistence, pečovatelská či tísňová péče nebo služby denních stacionářů, pokud jsou poskytovány jako služby komunitního charakteru a na základě oprávnění podle zákona upravujícího sociální služby. Tento krok reaguje na potřeby zaměstnanců pečujících o blízké osoby a podporuje zaměstnavatele, kteří se rozhodnou přispět na služby umožňující sladění péče a práce.
Zdravotnické benefity zůstávají beze změny, měl by tedy pro ně platit nadále roční limit osvobození ve výši průměrně mzdy za zdaňovací období.
Zachovány mají také zůstat ostatní podmínky osvobození, tedy že příspěvek zaměstnavatele musí být nepeněžitý, plynout z nedaňových nákladů, zisku po zdanění, či ze sociálního fondu, a že se musí jednat o plnění, které není mzdou, platem, odměnou ani náhradou za ušlý příjem.
4) Spropitné
Další novinkou je navržené osvobození spropitného ve stravovacích službách. Osvobození od daně se týká dobrovolného spropitného, které poskytne zaměstnanci osoba odlišná od zaměstnavatele v přímé souvislosti s poskytnutím stravovací služby v provozovně stravovacích služeb. Osvobozeno by mělo být spropitné do výše 7 % měsíčních příjmů zaměstnavatele ze stravovacích služeb. Limit je souhrnný pro všechny zaměstnance, kteří za výkon činnosti obdrželi u daného zaměstnavatele spropitné ze stravovacích služeb za daný kalendářní měsíc. Rozdělení 7% osvobozovacího limitu tržeb zaměstnavatele ze stravovacích služeb je pak buďto rovnoměrné mezi všechny tyto zaměstnance (7 % / počet zaměstnanců se spropitným), nebo ho určí zaměstnavatel.
Podle důvodové zprávy by mělo navržené osvobození pomoci vyrovnat rozdíl mezi hotovostními a bezhotovostními dýšky, a současně snížit nejistotu zaměstnanců i zaměstnavatelů ohledně jejich daňového režimu. Potenciálně problematické je však použití pojmu příjem zaměstnavatele ze stravovacích služeb, který není v navržené úpravě definován.
Další vývoj pro Vás budeme sledovat.