Nová dorovnávací daň
Nová dorovnávací daň
Zákon o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny („Zákon
o dorovnávacích daních“) byl přijat a vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 416/2023 Sb. (částka 191).
S účinností od 31. 12. 2023 zavedl dvě zcela unikátní daně ze zisku – českou dorovnávací daň a přiřazovanou dorovnávací daň („dorovnávací daň“). Týká se pouze velkých skupin. Skupina se kvalifikuje jako velká nadnárodní/národní skupina, pokud ve dvou ze čtyř zdaňovacích období, které předcházejí posuzovanému období, konsolidovaný výnos vykázaný v konsolidované účetní závěrce nejvyšší mateřské společnosti činil alespoň 750 mil. EUR.
Přestože se dorovnávací daň bude hradit poprvé za účetní období započaté po 31. 12. 2023, již se může dotknout účetních závěrek za období bezprostředně předcházející.
K 1. 1. 2024 byla v souvislosti se zavedenou dorovnávací daní novelizovaná Vyhláška 500/2002 Sb. k provedení Zákona o účetnictví pro podnikatele („Vyhláška“) - ustanovení § 39 odst. 5 a § 59 odst. 7.
Dobrou zprávou je, že se prozatím nebude vykazovat odložená daň z titulu dorovnávací daně. Ta se bude promítat pouze v úrovni splatné daně. Požadavek Vyhlášky je, aby byla samostatně vyčíslena v příloze k účetní závěrce (tj. odděleně od klasické daně z příjmů právnických osob). Dále pokud společnost vykáže odloženou daň a je poplatníkem dorovnávací daně, uvede v příloze k účetní závěrce informaci o tom, že je tímto poplatníkem a že částka odložené daně neobsahuje dorovnávací daň. Tato ustanovení budou poplatná poprvé pro účetní závěrku za rok 2024 či hospodářský rok započatý v roce 2024.
Výše uvedené požadavky jsou v souladu s novelizovaným standardem IAS 12 – Daně ze zisku, k jehož úpravě došlo s souvislosti s dorovnávací daní v květnu 2023.
Výpočet efektivní sazby daně bude vycházet z finančních výkazů. Zjednodušeně řečeno, půjde o poměr úhrnu upravených zahrnutých daní (tj. splatných a odložených daní) a úhrnu kvalifikovaných zisků (případně ponížených o kvalifikované ztráty) za veškeré společnosti v dané zemi. Vstupní údaje však bude nutné pečlivě prověřit a upravit dle pravidel zákona o dorovnávacích daních, která budou navázána na OECD modelová pravidla a směrnici EU. Primárně by se mělo vycházet z finančních údajů, které byly použity pro konsolidovanou účetní závěrku sestavovanou nejvyšší mateřskou společností.
Zákon o dorovnávacích daních (v návaznosti na OECD modelová pravidla a směrnici EU) umožňuje zjednodušit přechod na administrativně náročný výpočet efektivní sazby daně pro účely dorovnávací daně a odloženou daň vykázanou před 1. 1. 2024 převzít a nepodrobovat ji přísným pravidlům pro její očištění na hodnotu akceptovatelnou pro účely dorovnávací daně. To však neznamená, že odloženou daň vykázanou před 1. 1. 2024 společnost převezme 1:1. Bude ji muset přepočítat sazbou 15 % a případně vyloučit tu část odložené daňové pohledávky, která vznikla z některých transakcí vyloučených z výpočtu dorovnávací daně.
Z těchto důvodů se domníváme, že při sestavování účetních závěrek za rok 2023 nebo hospodářský rok započatý v roce 2023, by se společnosti měly zaměřit na odloženou daň a vykázat co možná nejvyšší odloženou daňovou pohledávku. Zároveň je vhodné, aby tuto problematiku projednaly se svým statutárním auditorem.
Vykázáním Zákon o dorovnávacích daních ve vstupním období rozumí i pouhé uvedení v příloze k účetní závěrce. Pokud tedy společnost realizovala daňovou ztrátu či má jiné dočasné rozdíly (např. odpočet na výzkum a vývoj, investiční pobídky), které bude moci uplatnit oproti základu daně (případně jako slevu na dani) po 1. 1. 2024, je vhodné související odloženou daňovou pohledávku vykázat v plné výši. Pakliže není její budoucí čerpání jisté (z důvodu nedostatečného základu daně), postačí, pokud její výši společnost uvede v příloze k účetní závěrce společně se smysluplným komentářem.
V obdobích, ve kterých velká nadnárodní/národní skupina bude povinna prověřit svoji efektivní sazbu daně či stanovit zjednodušenou efektivní sazbu daně pro účely přechodného bezpečného přístavu založeného na informacích obsažených ve zprávě podle zemí (tzv. CbCR), může jí rozpuštění odložené daňové pohledávky do nákladů jednotlivých společností výrazně pomoci.
o dorovnávacích daních“) byl přijat a vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 416/2023 Sb. (částka 191).
S účinností od 31. 12. 2023 zavedl dvě zcela unikátní daně ze zisku – českou dorovnávací daň a přiřazovanou dorovnávací daň („dorovnávací daň“). Týká se pouze velkých skupin. Skupina se kvalifikuje jako velká nadnárodní/národní skupina, pokud ve dvou ze čtyř zdaňovacích období, které předcházejí posuzovanému období, konsolidovaný výnos vykázaný v konsolidované účetní závěrce nejvyšší mateřské společnosti činil alespoň 750 mil. EUR.
Přestože se dorovnávací daň bude hradit poprvé za účetní období započaté po 31. 12. 2023, již se může dotknout účetních závěrek za období bezprostředně předcházející.
K 1. 1. 2024 byla v souvislosti se zavedenou dorovnávací daní novelizovaná Vyhláška 500/2002 Sb. k provedení Zákona o účetnictví pro podnikatele („Vyhláška“) - ustanovení § 39 odst. 5 a § 59 odst. 7.
Dobrou zprávou je, že se prozatím nebude vykazovat odložená daň z titulu dorovnávací daně. Ta se bude promítat pouze v úrovni splatné daně. Požadavek Vyhlášky je, aby byla samostatně vyčíslena v příloze k účetní závěrce (tj. odděleně od klasické daně z příjmů právnických osob). Dále pokud společnost vykáže odloženou daň a je poplatníkem dorovnávací daně, uvede v příloze k účetní závěrce informaci o tom, že je tímto poplatníkem a že částka odložené daně neobsahuje dorovnávací daň. Tato ustanovení budou poplatná poprvé pro účetní závěrku za rok 2024 či hospodářský rok započatý v roce 2024.
Co však bude zapotřebí zohlednit v účetní závěrce za rok 2023 nebo hospodářský rok započatý v roce 2023?
Pokud společnost očekává, že se stane v bezprostředně následujícím období poplatníkem dorovnávací daně, musí tuto informaci uvést v příloze k účetní závěrce, a také popsat a vyčíslit předpokládané dopady dorovnávací daně na společnost. Tato povinnost vyplývá z přechodného ustanovení novelizované Vyhlášky.Výše uvedené požadavky jsou v souladu s novelizovaným standardem IAS 12 – Daně ze zisku, k jehož úpravě došlo s souvislosti s dorovnávací daní v květnu 2023.
Je něco dalšího, na co by společnosti měly pamatovat ve vztahu k dorovnávací dani při sestavování účetních závěrek za rok 2023 nebo hospodářský rok započatý v roce 2023?
Připomeňme si, že cílem zavedení dorovnávací daně je, aby velké nadnárodní/národní skupiny za každou zemi (kde podnikají prostřednictvím dceřiných společností či stálých provozoven) odvedly takovou daň ze zisku, aby jejich efektivní sazba daně činila 15 %.Výpočet efektivní sazby daně bude vycházet z finančních výkazů. Zjednodušeně řečeno, půjde o poměr úhrnu upravených zahrnutých daní (tj. splatných a odložených daní) a úhrnu kvalifikovaných zisků (případně ponížených o kvalifikované ztráty) za veškeré společnosti v dané zemi. Vstupní údaje však bude nutné pečlivě prověřit a upravit dle pravidel zákona o dorovnávacích daních, která budou navázána na OECD modelová pravidla a směrnici EU. Primárně by se mělo vycházet z finančních údajů, které byly použity pro konsolidovanou účetní závěrku sestavovanou nejvyšší mateřskou společností.
Zákon o dorovnávacích daních (v návaznosti na OECD modelová pravidla a směrnici EU) umožňuje zjednodušit přechod na administrativně náročný výpočet efektivní sazby daně pro účely dorovnávací daně a odloženou daň vykázanou před 1. 1. 2024 převzít a nepodrobovat ji přísným pravidlům pro její očištění na hodnotu akceptovatelnou pro účely dorovnávací daně. To však neznamená, že odloženou daň vykázanou před 1. 1. 2024 společnost převezme 1:1. Bude ji muset přepočítat sazbou 15 % a případně vyloučit tu část odložené daňové pohledávky, která vznikla z některých transakcí vyloučených z výpočtu dorovnávací daně.
Z těchto důvodů se domníváme, že při sestavování účetních závěrek za rok 2023 nebo hospodářský rok započatý v roce 2023, by se společnosti měly zaměřit na odloženou daň a vykázat co možná nejvyšší odloženou daňovou pohledávku. Zároveň je vhodné, aby tuto problematiku projednaly se svým statutárním auditorem.
Vykázáním Zákon o dorovnávacích daních ve vstupním období rozumí i pouhé uvedení v příloze k účetní závěrce. Pokud tedy společnost realizovala daňovou ztrátu či má jiné dočasné rozdíly (např. odpočet na výzkum a vývoj, investiční pobídky), které bude moci uplatnit oproti základu daně (případně jako slevu na dani) po 1. 1. 2024, je vhodné související odloženou daňovou pohledávku vykázat v plné výši. Pakliže není její budoucí čerpání jisté (z důvodu nedostatečného základu daně), postačí, pokud její výši společnost uvede v příloze k účetní závěrce společně se smysluplným komentářem.
V obdobích, ve kterých velká nadnárodní/národní skupina bude povinna prověřit svoji efektivní sazbu daně či stanovit zjednodušenou efektivní sazbu daně pro účely přechodného bezpečného přístavu založeného na informacích obsažených ve zprávě podle zemí (tzv. CbCR), může jí rozpuštění odložené daňové pohledávky do nákladů jednotlivých společností výrazně pomoci.