Novela daňového řádu 2025/2026

Na 1.7.2025 a částečně 1.1.2026 byla stanovena účinnost rozsáhlé novely daňového řádu. Co zásadního přináší? 

Novela daňového řádu (DŘ) cílí především na oblast vymáhání a úročení, ale zdaleka nejen tam. Obsahuje mnoho legislativně-technických úprav, důvodová zpráva často uvádí, že jde jen o potvrzení stávající praxe. Ne vždy to je tak docela pravda. 

Novela § 251c DŘ nově výslovně vylučuje vznik úroku hrazeného správcem daně v případě, že protizákonně nepředepíše nebo nevrátí daňovému subjektu úrok, na který měl daňový subjekt nárok. Vyloučení tzv. úroku z úroku je výsledkem více než desetiletého vývoje judikatury a legislativy, přičemž linie správních soudů jasně deklarovala, že daňový subjekt na takový úrok z úroku nárok má. I proto je otázka, zda bude tento legislativní vývoj konečnou tečkou za daný vývojem, nebo jen dílčí epizodou. Zvlášť v době, kdy finanční správa nepřiznávala včas a v soudy požadované výši úroky za prověřování daňových odpočtů, nastaly v praxi případy, kdy za pozdní vyplacení vysokých nadměrných odpočtů a úroků z nich, vznikly subjektům vysoké úroku z úroku. Tyto případy nová právní úprava nemůže retroaktivně popřít, a proto se lze nápravy v podobě úroku z úroků u těchto starších případů stále domoci. 

Novela § 252 DŘ potvrzuje stávající správní praxi tzv. „vykusování úroků“, a to, že v případě existence přeplatku na některém osobním daňovém účtu u finančního úřadu, nejsou do výše tohoto přeplatku úročeny nedoplatky daňového subjektu. Úrok z prodlení se i při doměření daně počítá ode dne původní splatnosti příslušené daně za dané zdaňovací období. Úrok je proto pro klienty zpravidla podstatně citelnější sankcí než daňové penále. Soudy zavázaly správce daně k tomu, že při výpočtu tohoto úroku musí zohlednit stav, kdy po nějakou dobu během doby úročení, „ležel“ na jakémkoliv daňového účtu daného poplatníka přeplatek (tzv. „vykusování“). Byť si přeplatků nemusíte být vědomi, pokud máte například pravidelně nadměrné odpočty, které Vám správce daně vyměřuje v souladu s tvrzením, tzv. konkludentně, je pravděpodobné, že je Váš osobní daňový účet DPH pravidelně (průběžně) v přeplatku. Ne vždy však správce daně toto „vykousnutí“ úroků udělá automaticky a je nutné se jej domáhat, přičemž v praxi to může v případě velkého doměrku daně znamenat někdy statisícové či milionové úspory na úroku z prodlení. Soudy nedávno zavázaly správce daně, aby podobné přeplatky zohledňoval napříč celým státem – u všech správců daně, nicméně sám tento závěr rovnou korigoval podmínkou nekomplikované proveditelnosti. Novela daňového řádu v souladu s tímto požadavkem dané judikaturní závěry realizuje. 

Významnou změnou je možnost prominutí až 100 % penále v § 259a DŘ. Na to v podmínkách Finanční správy navázal novelizovaný pokyn k prominutí příslušenství daně GFŘ-D-72. Blíže k tomu viz můj článek v BDO News 10/2025 „Nový pokyn Finanční správy k promíjení příslušenství daně“. 

Další novinkou je doplnění ustanovení o pokutě za pozdní daňové tvrzení § 250 DŘ o pravidlo, které potvrzuje dosavadní správní praxi a popírá některé závěry správních soudů. Správní soudy správce daně zavázaly k výše uložené pokuty vždy, když se změní poslední známá daň za totožné zdaňovací období. Tj. jinými slovy, pokud poplatník podá např. pozdní daňové přiznání, za které mu je uložena pokuta pro opožděnost, přičemž základem pro výpočet této pokuty je stanovená daň, pak se má dle některých rozsudků výše této pokuty přepočítat vždy, když se později totožné zdaňovací období doměří (ať už na základě daňové kontroly nebo z důvodu vlastního dodatečného přiznání daňového subjektu). A to jak ve prospěch daňového subjektu, tak v jeho neprospěch. Novela toto přepočítávaní pokuty zakazuje tehdy, pokud již rozhodnutí o pokutě nabylo právní moci. 

Od 1.1.2026 nový § 240e DŘ upravuje daňovou povinnost při zániku svěřenského fondu. Obdobná úprav pro daně dosud zela chyběla, přičemž ta nová se dle přechodných ustanovení k zákonu použije v případech, kdy k ukončení správy svěřenského fondu dojde od 1.1.2026. 

Doručování písemností správcem daně adresátům do zahraničí se nově zefektivní novelizovanou úpravou v ust. § 39, § 47 a § 49 DŘ. Při doručování se tak nemusí dodržet podmínky daňového řádu, pokud budou dodržena pravidla „podle právních předpisů dané země“. A dále pokud nelze zahraničnímu adresátovi opakovaně efektivně doručit, může mu začít správce daně doručovat písemnosti veřejnou vyhláškou. Těmito pravidly ale samozřejmě nejsou dotčeny postupy, které správce daně provádí za pomocí mezinárodního dožádání, na které tato úprava nemá vliv. 

Z hlediska bohatě novelizované oblasti vymáhání lze upozornit na:  

Ust. § 206a zakotvující novou možnost správce daně exekvovat movitou věc zapsanou v oficiální evidenci. Tato úprava umožní teoreticky sepsat i věci, které většinou není možné sepsat na místě jejich umístění, jako jsou například lodě či letadla, prakticky půjde zejména o automobily vedené v evidenci motorových vozidel. S touto změnou souvisí rovněž novela § 18 zákona o Finanční správě ČR, která Ministerstvu financí a orgánům Finanční správy ČR umožňuje kromě evidence vozidel žádat rovněž o údaje z leteckého rejstříku České republiky, rejstříku sportovních létajících zařízení a z registru provozovatelů bezpilotních systémů, z námořního rejstříku České republiky, plavebního rejstříku České republiky, z rejstříku malých plavidel a z evidence vozidel se státní poznávací značkou Ukrajiny.  

Výslovné umožnění prodeje majetkového práva správcem daně v dražbě v § 193a DŘ. V praxi se bude jednat např. o peněžní pohledávky s dlouhou splatností, družstevní podíly nebo účasti v jiných formách korporací, leasingová práva apod. 

Nový § 215a DŘ, který má nově umožnit efektivní exekuci kryptoaktiv daňových dlužníků. 

Novou možnost nejen využívat, ale i zřídit chráněný účet během daňové exekuce.