Třístranný obchod nelze zpětně zachránit

 

Proč může chybějící povinná formulace na faktuře znemožnit využití zjednodušeného režimu třístranného obchodu

Jaké podmínky musí být splněny pro správné uplatnění režimu třístranného obchodu z pohledu DPH

Jaké důsledky přináší aktuální judikatura Soudního dvora EU a proč nelze některé chyby ve fakturaci napravit zpětně

 

Soudní dvůr vydal v horizontu čtyř let už druhý rozsudek, který brání uplatnění režimu třístranného obchodu, pokud nejsou na dokladu vystaveném prostředním subjektem předepsané věty. Opominutí této, pro někoho formality, tak může vyjít plátce DPH hodně draho.

Užití režimu třístranného obchodu je dobrovolné. Jeho přínosem pro plátce je, že se nemusí registrovat k dani z přidané hodnoty ve státě, kam je zboží dodáváno, což je pro plátce lákavé, a proto je tento režim hojně využíván. Nicméně protože představuje výjimku ze standardních pravidel zdaňování, je podle názoru Soudního dvora nutné striktně dodržovat podmínky, za kterých je možné režim třístranného obchodu použít.

Podmínky pro uplatnění režimu třístranného obchodu

Základním předpokladem pro užití režimu třístranného obchodu je, že zboží je dodáno mezi třemi podnikajícími osobami, které jsou registrované k DPH ve třech různých státech. Dalším předpokladem je, že zboží je přímo dodáno ze státu prodávajícího do státu kupujícího. Fakturačně je pak daňový doklad za dodání zboží vystaven prodávajícím prostřední osobě a prostřední osobou kupujícímu.

Tato pravidla jsou obvykle při aplikaci režimu třístranného obchodu splněna. Nicméně judikatura Soudního dvora posledních let vyžaduje splnění i dalších podmínek, které plátci někdy podceňují, a těmi jsou povinné informace na daňovém dokladu vystaveném prostřední osobou kupujícímu.

Jedná se o slovní spojení „daň odvede zákazník“ a „třístranný obchod“. U této druhé náležitosti není slovní spojení definováno, takže lze napsat jak minimalistickou informaci „třístranný obchod“, tak i košatější sdělení „jedná se o třístranný obchod“.

V prosinci 2022 vydal Soudní dvůr rozsudek C-247/21 Luxury Trust Automobil, podle něhož je uvedení textu „daň odvede zákazník“ hmotnou podmínkou užití režimu třístranného obchodu a bez této náležitosti nemůže být režim třístranného obchodu použit.

Chybějící údaje nelze napravit zpětně

Letos v říjnu se Soudní dvůr zabýval případem rakouské společnosti, která na původních dokladech neuvedla, že se jedná o třístranný obchod, nicméně jako třístranný jej v daňovém přiznání i souhrnném hlášení vykázala.

Rakouská daňová správa z důvodu absence sdělení na dokladu aplikaci třístranného obchodu neuznala. Rakouská společnost tedy následně opravila dotčené faktury tak, že k nim připojila zmínku o existenci třístranného obchodu a přenesení povinnosti k DPH.

Daňová správa tuto opravu nezohlednila a rakouská společnost šla proto s finančním úřadem do sporu, který se dostal až k Soudnímu dvoru.

Ten rozhodl, že dodatečné doplnění textu do faktur jako jejich oprava nevyvolává ve vztahu k dodáním právní účinky zjednodušujícího režimu třístranného obchodu, takže jako třístranný obchod nemohou být vykázány ani ke dni doplnění údajů, ani kdykoliv později.

Neuznání třístranného obchodu může mít významné daňové dopady

Je třeba si uvědomit, že byť třístranný obchod má primárně ušetřit prostřední osobě registraci ve státě kupujícího, tak jeho neuznání ze strany správce daně má širší dopad než jen splnění povinnosti se ve státě kupujícího registrovat.

Existuje totiž ustanovení § 11 odst. 2 českého zákona, které vychází ze článku 41 směrnice EU 2006/112, podle kterého musí být odvedena daň ve státě, který vydal DIČ použité pro nákup zboží.

Pokud je český plátce v pozici prostřední osoby mimo režim třístranného obchodu a pro pořízení zboží použije své české DIČ, musí nákup zboží uvést v českém daňovém přiznání, i když mu zboží není dodáno do České republiky, ale například na Slovensko.

Naopak v rámci režimu třístranného obchodu, kdy zboží jde například přímo z Německa na Slovensko, fakturačně od německého výrobce českému obchodníkovi a od něj slovenskému zákazníkovi, vykáže český plátce v daňovém přiznání třístranný obchod bez povinnosti odvést z nákupu zboží od německého výrobce DPH. A navíc se nemusí registrovat na Slovensku, kam zboží od německého výrobce dojde.

Riziko doměření DPH, úroků a penále

Nicméně samotné vykázání DPH v českém daňovém přiznání, když by režim třístranného obchodu správce daně neuznal, by tuzemskému plátci nevadilo.

Tím skutečným problémem je, že již zmíněný § 11 odst. 2 uvádí, že plátce nemá v takovém případě nárok na odpočet.

Má nárok na opravu, vrácení odvedené daně, ale až poté, co prokáže, že daň z pořízení přiznal ve státě, kam bylo zboží dodáno.

V mezidobí je daňovým dlužníkem se všemi negativními dopady, mezi něž patří úrok z prodlení a penále ve výši 20 % z doměřené daně.

Proto je potřeba nepodceňovat u třístranného obchodu ani náležitosti daňového dokladu, protože jak už bylo uvedeno v úvodu, odnětí užití režimu třístranného obchodu správcem daně může plátce finančně hodně bolet.