Zastřené zprostředkování zaměstnání

S porušováním zastřeného zprostředkování zaměstnání se orgány inspekce práce nejčastěji setkávají u subjektů, které nejsou legální agenturou práce. Takovéto subjekty pouze vytvářejí dojem běžně fungující agentury práce, přičemž nedisponují příslušnými povoleními. Avšak jsou zjišťovány i případy, kdy se zastřeného zprostředkování zaměstnání dopouštějí subjekty, které svou činnost zastírají obchodními smlouvami a příslušným povolením disponují.  

Cílem takového jednání může být zejména snaha o vyhnutí se dodržení zákonných podmínek pro zprostředkování, zejména srovnatelných mzdových a pracovních podmínek přidělených zaměstnanců. 

Při kontrolách zaměřených na zastřené zprostředkování zaměstnání je často také kontrolním zjištěním umožnění a výkon nelegální práce, a to jak občanů ČR či EU, tak zejména cizinců. V případě cizinců se jedná o případy výkonu práce v rozporu s vydaným povolení k zaměstnání nebo zaměstnaneckou kartou, a to zejména v rozporu s místem výkonu práce či druhem pracovní činnosti, pro které bylo toto oprávnění vydáno, neboť v okamžiku vyřizování takového oprávnění zastřené agentury práce neznají skutečné místo výkonu práce takového cizince. 

V roce 2021 byla také přijata novela zákona o zaměstnanosti, která rozšířila definici přestupku spočívajícího v zastřeném zprostředkování kromě poskytovatele rovněž na subjekt, který výkon zastřeného zprostředkování umožní. V případě naplnění přestupku výkonu i umožnění zastřeného zprostředkování hrozí právnické a fyzické podnikající osobě pokuta od 50 000 až do 10 000 00 Kč. Výše pokuty byla s ohledem na společenskou závažnost stanovena na stejnou úroveň jako v případě nelegálního zaměstnávání. 

Velmi často doputují jednotlivé kauzy až k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Jeden z posledních rozsudků NSS v této oblasti se týkal zahraničních zaměstnanců, kteří na pracovišti obchodního řetězce prováděli manipulační práci s vozíkem při vyskladňování zboží, kompletaci palet, odvoz a převádění palet, třídění odpadu a třídění vráceného zboží. Tyto činnosti byly poskytovány na základě smlouvy o dílu společně s podnájemní smlouvou. Prodejní řetězec si v zásadě doplňoval aktuální denní nedostatky vlastních pracovních sil. V průběhu poskytované činnosti nedocházelo k předávání konkrétních a samostatně identifikovatelných výsledků, za které by dodavatel nesl odpovědnost. Ani to, že žalobkyně vybavila své zaměstnance pracovními pomůckami nemohlo dle krajského soudu zvrátit zjištění o pronájmu pracovní síly. 

NSS v závěru rozsudku jasně poznamenal, že typickým znakem přestupku spočívajícího v zastřeném zprostředkování zaměstnání je snaha jeho pachatelů zastřít skutečný stav věci prostřednictvím různých smluvních ujednání. Je proto pravidlem, že právě některé skutečnosti, jsou nastaveny tak, aby svědčily o tom, že se může jednat o vztah vzniklý ze smlouvy o dílo, resp. že některé tyto okolnosti nebudou na první pohled plně odpovídat pronájmu pracovní síly. Je však v těchto případech rozhodující skutečný charakter činnosti zaměstnanců v celkovém kontextu věci. Skutečný charakter činnosti zaměstnanců dodavatele, pakliže je práce organizována a řízena odběratelem, a pokud zaměstnanci dodavatele fakticky doplňují provoz odběratele a plní opakující se činnost, která je běžně zaměnitelná a je taktéž prováděna běžně svými zaměstnanci, nemůže představovat dílo. 

NSS taktéž konstatoval, že činnost zaměstnanců stěžovatelky pro obchodní řetězec nelze chápat ani jako outsourcing. Ze skutkových zjištění plyne, že vyskladňování a naskladňování zboží je činností významnou pro podnikání obchodního řetězce, bez které by obchodní řetězec nemohl vykonávat svou hlavní činnost.   

Tímto byla kasační stížnost zamítnuta a potvrzena pokuta 165.000 Kč za práci čtyř zahraničních zaměstnanců.