Digitální transformace: když technologie samy o sobě nestačí

Žijeme v době, kdy jsme konfrontováni s generací zákazníků, zaměstnanců i obchodních partnerů, kteří již přemýšlejí o práci, volném čase i obchodních vztazích optikou „digital-first“. Digitální transformace, akcelerovaná nástupem AI, se stala tématem, které dnes rezonuje napříč všemi odvětvími. Každá firma o ní mluví, mnohé se do ní pouštějí – a řada z nich se také po čase diví, že výsledky nejsou takové, jaké čekaly. Důvod je prostý: technologie samy o sobě firmu nezmění. Změní ji jen tehdy, když je organizace dokáže skutečně adaptovat – tedy přizpůsobit jim své myšlení, procesy a způsob práce, tedy svou celkovou DNA. 

Technologie není kouzelná hůlka 

Zavést nový systém nebo nástroj ještě neznamená, že firma digitalizuje. Často se setkávám s tím, že vedení investuje do nákladných SW řešení a nástrojů na automatizaci, práci s daty nebo do robotizace např. účetních procesů, ale po několika měsících zjistí, že zaměstnanci stejně dál přepisují data z Excelu do systému ručně nebo nové technologie jinak obcházejí. Ne proto, že by nástroje nefungovaly, ale protože procesy, které měly být automatizovány, zůstaly nepochopené nebo nezměněné.

Základem každé technologické změny je proto pochopení aktuálního stavu – co děláme, proč to děláme, a zda to má vůbec smysl. Než se tedy přistoupí k automatizaci a digitalizaci, je třeba narovnat a optimalizovat procesy.  Ani sebelepší technologie neudělá ze špatného procesu proces efektivní a je to pak ztráta času i peněz. 

Kde začít: proces, data, lidé 

Fáze 0 každé digitální transformace musí vycházet z businessu – ten musí srozumitelně definovat cílové řešení, co chce, motivace, cíle (zrychlit, zlevnit, méně chyb, uživatelské přívětivost apod.), je nutné definovat metriky úspěchu dané digitalizační iniciativy. Teprve poté může IT hledat a navrhovat možné technologické varianty a precizovat s business vlastníkem cílové řešení. 

Úspěšná digitální transformace pak stojí na třech pilířích: 

• Proces: Musí být srozumitelně popsán, měřitelný a opakovatelný. Pokud není jasné, kdo za co odpovídá a jaké má proces vstupy a výstupy, automatizace se neuchytí. 

• Data: Kvalitní data jsou základ. Bez nich žádná umělá inteligence ani robot nemůže přinést smysluplný výsledek. 

• Lidé: Pokud zaměstnanci nevidí smysl změny, budou ji obcházet. Komunikace, vzdělávání a zapojení lidí do návrhu řešení jsou proto stejně důležité jako samotné technologie. 

AI a robotizace: kde dávají smysl 

Umělá inteligence, softwarová robotizace jakož i další automatizační nástroje mají obrovský potenciál – ale vždy je nutné brát v potaz „business-case“ každé iniciativy – automatizovat něco, co nemá reálných dopad nebo přínos, je ztrátou čas. AI by neměla být jen další módní zkratka v prezentaci, ale nástroj, který reálně šetří čas, eliminuje chyby a bezpečně! umožňuje zaměstnancům dělat práci s vyšší přidanou hodnotou. Masivní nástup AI pak bude mít i zásadní strukturální dopad na samotný trh práce a školský systém. 

Například v účetnictví lze již dnes pomocí robotů, AI, OCR automaticky vytěžovat a zpracovávat faktury, v HR analyzovat fluktuaci a výkonnost týmů, ve výrobě predikovat poruchy strojů. A v managementu? Tam může AI pomoci zlepšit rozhodování – když má k dispozici správná data a správné otázky. A i když nás ještě asi čeká splasknutí bubliny přehnaných očekávání od AI, její vliv a dopad již ve střednědobém horizontu bude transformativní pro řadu odvětví a lidských činností (např. digitální účetní. virtuální bankéř nebo třeba virtuální učitel). 

Digitální transformace ovšem není jednorázový projekt, ale kontinuální proces zlepšování. Úspěšné firmy začínají malými kroky – pilotním projektem, který ověří přínosy – a teprve poté rozšiřují řešení napříč organizací. A jak již bylo řečeno, klíčem je propojit technologie s byznysem: automatizace má podporovat cíle firmy, ne být cílem sama o sobě.