NOVELA ZÁKONA O ÚČETNICTVÍ, ZÁKONA O AUDITORECH A O DOROVNÁVACÍCH DANÍCH

Dne 2. září 2025 byla ve sbírce zákonů zveřejněna novela zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb., zákona o auditorech č. 93/2009 Sb. a zákona č. 416/2023 Sb., o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny. Účinnost novely je stanovena od 1. ledna 2026, je zde ovšem několik přechodných ustanovení.  
 

Změna hraničních hodnot pro kategorizaci účetní jednotky, skupin účetních jednotek a povinnosti auditu 

Hlavní změnou je úprava peněžních kritérií u hraničních hodnot pro kategorizaci účetní jednotky a skupiny účetních jednotek. V případě kategorie mikro účetní jednotky se zvyšují hodnoty celkových aktiv a ročního úhrnu čistého obratu přibližně o 22 %. Ve všech ostatních kategoriích účetních jednotek včetně skupin se zvyšují hodnoty celkových aktiv a ročního úhrnu čistého obratu o 20 %. Kritérium průměrného počtu zaměstnanců se nemění.  

Nové hraniční hodnoty pro účetní jednotky shrnuje následující tabulka: 

Hraniční hodnoty	Mikro ÚJ	Malá ÚJ	Střední ÚJ	Velká ÚJ
Aktiva (v mil. Kč)	11	120	600	větší než 600
Roční úhrn čistého obratu   (v mil. Kč)	22	240	1,200	větší než 1,200
Průměrný počet zaměstnanců	10	50	250	větší než 250

 

Nové hraniční hodnoty pro skupiny účetních jednotek shrnuje následující tabulka: 

Hraniční hodnoty	Malá skupina	Střední skupina	Velká skupina
Konsolidovaná aktiva (v mil. Kč)	120	600	větší než 600
Konsolidovaný roční úhrn čistého obratu (v mil. Kč)	240	1,200	větší než 1,200
Konsolidovaný průměrný počet zaměstnanců	50	250	větší než 250

 

V případě stanovení kategorie účetní jednotky za rok 2026 se předchozí dva roky (2024 a 2025) hodnotí výlučně podle nových prahových hodnot. Pokud se však jedná o účetní závěrku za rok 2025, pak rok 2023 se posuzuje podle starých prahových hodnot a rok 2024 již podle nových. Kategorie účetní jednotky má mimo jiné vliv na rozsah účetní závěrky. Střední a velké účetní jednotky povinně sestavují výkaz o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu a jsou povinny zveřejňovat větší množství informací v příloze ÚZ.  

Pro účetní období začínající od 1.1.2026 mají povinný audit pouze velké a střední účetní jednotky nezávisle na typu obchodní společnosti.  

Zpráva o udržitelnosti a informace o nehmotných zdrojích  

Od 1.1.2025 velké účetní jednotky, které jsou subjekty veřejného zájmu a mají nad 1 000 zaměstnanců mají nově povinnost ve výroční zprávě uvést informace o nehmotných zdrojích, na kterých zásadně závisí obchodní model účetní jednotky a které jsou pro ni zdrojem tvorby hodnoty, a to včetně vysvětlení, jak jsou tyto nehmotné zdroje pro její obchodní model zásadní a jakým způsobem jsou pro ni zdrojem tvorby hodnoty.  

Stejné účetní jednotky mají povinnost od 1.1.2025 vyhotovit zprávu o udržitelnosti a nechat ji ověřit auditorem.  

Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti je povinna vyhotovit konsolidující účetní jednotka, která je subjektem veřejného zájmu, jedná se o velkou skupinu a překročila kritérium průměrného počtu 1000 zaměstnanců za účetní období. 

Nemá-li účetní jednotka v účetním období započatém do 31. prosince 2026 k dispozici nezbytné údaje o svém hodnotovém řetězci, vysvětlí ve zprávě o udržitelnosti nebo konsolidované zprávě o udržitelnosti úsilí, které vynaložila za účelem získání těchto informací, a uvede důvody, proč tyto informace nebylo možné získat, a způsoby, jakými budou tyto informace získány v budoucích účetních obdobích. 

Ostatní účetní jednotky mohou dobrovolně připravit zprávu o udržitelnosti jen v případě, že obsahově splní podmínky popsané v zákoně o účetnictví nebo podle mezinárodně uznávaných standardů pro vykazování udržitelnosti.   

 

Dorovnávací daň 

Dorovnávací daně jsou nástrojem, který zajišťuje, že velké nadnárodní společnosti odvádějí minimální efektivní daňovou sazbu 15 % v každé zemi, kde působí. Povinnosti k dorovnávacím daním mají společnosti ze skupin podniků s konsolidovaným obratem nad 750 mil. EUR ročně. Efektivní daňová sazba se přitom počítá podle konsolidovaných účetních závěrek. Do výpočtu vstupují jak daně splatné, tak daně odložené. Všechny parametry dorovnávacích daní je však třeba upravovat, což přináší řadu úskalí. Pro české společnosti, které jsou součástí takových mezinárodních nebo i domácích skupin, to znamená nutnost hlubší spolupráce s mateřskou společností, sjednocení datových zdrojů a hledání nových datových bodů a toků tak, aby byly schopny splnit požadavky této legislativy.  

Podrobněji jsme o dorovnávacích daních psali například zde Dorovnávací daň: nové povinnosti pro nadnárodní skupiny. 

Klíčové změny pro klienty  

Zásadní a velmi očekávanou změnou je prodloužení lhůt pro podání informačního přehledu a daňového přiznání. Lhůty pro podání české i přiřazované dorovnávací daně tak byly sjednoceny. Informační přehledy se budou podávat do 15 měsíců po skončení výkazního období. Za první, tzv. vstupní, období je tato lhůta prodloužena na 18 měsíců. První informační přehledy tak bude daňová správa očekávat do 30. června 2026 za výkazní období, kterým byl kalendářní rok 2024. Pro ty poplatníky, kteří mají výkazní období jiné než kalendářní rok, budou lhůty plynout od konce toho výkazního období, které začalo po 1. lednu 2024. 

Lhůta pro podání daňových přiznání opět pro českou i přiřazovanou dorovnávací daň je shodně 22 měsíců po skončení výkazního období. Za kalendářní rok, což je první rok, za který se budou dorovnávací daně počítat a platit, je tak nutné podat daňové přiznání do konce října 2026. 

Novela dále přináší další upřesnění pojmů či výjimek včetně definice výkazního období, upřesnění daňových zvýhodnění a upravuje také systém rozhodování, které pro účely dorovnávacích daní činí především nejvyšší mateřská entita. Specifikuje dále pravidla pro přepočet měn a změn doznaly také pravidla bezpečných přístavů.  

První podání k dorovnávacím daním  

V červnu 2025 zveřejnilo Ministerstvo financí návrh vyhlášky k formulářům daňového přiznání a informačního přehledu jak pro českou, tak pro přiřazovanou dorovnávací daň. Zatímco daňové přiznání bude mít tři části – pro českou dorovnávací daň, pro přiřazovanou dorovnávací daň a společný oddíl – informační přehled bude použitý pro obě dorovnávací daně. Všechna tato podání bude daňová správa akceptovat výhradně v elektronické podobě v xml formátu.  

Česká daňová správa potvrdila, že počítá s tím, že bude akceptovat informační přehled podaný nejvyšší mateřskou entitou i pro českou dorovnávací daň za předpokladu, že bude obsahovat všechny údaje nezbytné pro správu dorovnávací daně. Tyto přehledy by se v rámci Evropské unie měly vyměňovat mezi daňovými správami v EU automaticky na základě směrnice DAC 9. Její implementace do českého právního řádu nebyla bohužel dosud schválena. 

Daňová správa rovněž informovala o tom, že zatím neplánuje přípravu interaktivního formuláře pro vyplnění informačního přehledu, měla by být zveřejněna jen jeho obsahová struktura. Bude tak zcela na poplatnících, aby si sami zajistili technické řešení pro vytvoření informačního přehledu v xml formátu. Pokud nebudou moci poplatníci využít informační přehled zpracovaný nejvyšší mateřskou entitou (např. protože takový informační přehled mateřská společnost zpracovávat nebude, nebo nebude vyměňovat informace s českou daňovou správou, popřípadě informační přehled nebude obsahovat všechny nezbytné údaje), budou si muset tento přehled zpracovat i technicky poplatníci sami. 

Na tuto skutečnost upozornila ve svých připomínkách Komora daňových poradců. Můžeme jen doufat, že daňová správa tento přístup ještě zváží a zajistí jednotný nástroj pro vytvoření standardizovaného informačního přehledu např. na svém daňovém portálu.