Na základě schválení konsolidačního balíčku, který byl 22. 11. 2023 podepsán prezidentem, byla do Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví přidána významná změna v podobě možnosti stanovení funkční měny. Tuto změnu popisoval v minulém vydání Newsletteru kolega Stanislav Štípek, viz ODKAZ. Nyní se rýsuje konečná podoba prováděcích vyhlášek, a proto v tomto článku doplňuji ještě další praktické poznatky k této změně.
Kdo může změnu funkční měny provést?
Účetní jednotky, které se dobrovolně rozhodnou a jejich účetní prostředí splňuje kritéria pro aplikaci funkční měny. Změnu nemohou provést vybrané účetní jednotky definované zákonem a ty jednotky, které vedou jednoduché účetnictví. Funkční měna účetní jednotky se určuje podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie. Jedná se o standard IAS 21 - Dopady změn měnových kurzů. Funkční měna dle tohoto standardu je měna primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka vyvíjí svoji činnost.
Základní kritéria dle IAS 21 při určení funkční měny jsou:
Funkční měna účetní jednotky odráží základní transakce, události a podmínky, které se k ní vztahují. Po stanovení funkční měny nelze tuto měnu opět měnit až do okamžiku, kdy dojde ke změně příslušných transakcí, událostí a podmínek v celé účetní jednotce. To zahrnuje i případné vrácení na českou korunu.
Kurzy přepočtu cizí měny na měnu účetnictví
Obecným kurzem se pro účely účetnictví rozumí kurz vyhlášený k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví pro den přepočtu, je-li kurz vyhlašován každý pracovní den nebo každý týden. Za kurz pro den přepočtu lze považovat také kurz vyhlášený pro předcházející den.
Pevným kurzem se pro účely účetnictví rozumí obecný kurz vyhlášený pro první den zvoleného období používání pevného kurzu. Zvolené období používání pevného kurzu určí účetní jednotka na základě vnitřního předpisu a končí nejpozději posledním dnem účetního období.
Jak provést změnu do funkční měny?
Změnu funkční měny lze provést vždy jen k prvnímu dni účetního období.
Dle Zákona o účetnictví je důležité, aby informace v účetní závěrce byly srovnatelné. Z tohoto důvodu je nutné provést přepočet údajů za minulé účetní období na měnu účetnictví.
Údaje za minulé účetní období se přepočtou obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období. Údaje za minulé účetní období vykazované ve výkazu zisku a ztráty se přepočtou průměrným obecným kurzem, pokud by použití obecného kurzu pro rozvahový den minulého účetního období vedlo k významným odchylkám od přepočtu tímto kurzem. V případě použití průměrného obecného kurzu na výkaz zisku a ztráty, je účetní jednotka povinna stejný průměrný obecný kurz i aplikovat na přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu, pokud je sestavuje.
Průměrný obecný kurz se určí na základě obecných kurzů v rámci účetního období. Způsob výpočtu průměrného obecného kurzu určí účetní jednotka na základě vnitřního předpisu s přihlédnutím k výkyvům obecného kurzu v průběhu účetního období.
Položka „A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let“ obsahuje rozdíly ze změn účetních metod a rozdíly ze změny měny účetnictví.
Mimo výše uvedené postupy je dále účetní jednotka povinna provést oznámení změny měny účetnictví na svůj finanční úřad do 15 dnů od počátku účetního období.
Jak bude vypadat účetní závěrka ve funkční měně?
Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách funkční měny účetnictví. Novela neuvažuje o zavedení oddělené měny vykazování od funkční měny tak, jak umožňuje standard IAS 21.
Pro zvolený typ funkční měny je možné provést následující agregace v peněžních jednotkách:
Dále je účetní jednotka povinna v příloze k ÚZ uvést způsob uplatněný při přepočtu údajů v cizích měnách na funkční měnu.
Pokud se údaj o výši základního kapitálu uvedený ve veřejném rejstříku, ve kterém je účetní jednotka zapsána, liší od údaje o výši základního kapitálu v rozvaze, účetní jednotka v příloze účetní závěrky uvede důvod tohoto rozdílu včetně popisu výpočtu, ze kterého bude patrný vztah mezi oběma údaji.
Přepočítání stávajících limitů
Účetní kritéria uvedené v české měně, např. kategorizace ÚJ nebo limity pro povinný audit se v případě, že měnou účetnictví účetní jednotky není česká měna, přepočte na měnu účetnictví kurzem devizového trhu vyhlášeným ČNB k měně účetnictví pro poslední den bezprostředně předcházejícího účetního období.
Kdo může změnu funkční měny provést?
Účetní jednotky, které se dobrovolně rozhodnou a jejich účetní prostředí splňuje kritéria pro aplikaci funkční měny. Změnu nemohou provést vybrané účetní jednotky definované zákonem a ty jednotky, které vedou jednoduché účetnictví. Funkční měna účetní jednotky se určuje podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie. Jedná se o standard IAS 21 - Dopady změn měnových kurzů. Funkční měna dle tohoto standardu je měna primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka vyvíjí svoji činnost.
Základní kritéria dle IAS 21 při určení funkční měny jsou:
- Zvážení měny, která hlavní měrou ovlivňuje prodejní ceny zboží a služeb (často je to měna, ve které jsou stanoveny a hrazeny prodejní ceny zboží a služeb), a země, jejíž konkurenční síly a právní předpisy převážně určují prodejní ceny zboží a služeb.
- Posouzení měny, která hlavní měrou ovlivňuje osobní náklady, náklady na materiál a ostatní náklady vynaložené na prodej zboží nebo služeb (často je to měna, ve které jsou tyto náklady určeny a hrazeny).
- měna, v níž jsou vytvářeny zdroje z finančních aktivit (tj. dluhy a nástroje vlastního kapitálu), a
- měna, v níž jsou obvykle kumulovány příjmy z provozních aktivit.
Funkční měna účetní jednotky odráží základní transakce, události a podmínky, které se k ní vztahují. Po stanovení funkční měny nelze tuto měnu opět měnit až do okamžiku, kdy dojde ke změně příslušných transakcí, událostí a podmínek v celé účetní jednotce. To zahrnuje i případné vrácení na českou korunu.
Kurzy přepočtu cizí měny na měnu účetnictví
Obecným kurzem se pro účely účetnictví rozumí kurz vyhlášený k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví pro den přepočtu, je-li kurz vyhlašován každý pracovní den nebo každý týden. Za kurz pro den přepočtu lze považovat také kurz vyhlášený pro předcházející den.
Pevným kurzem se pro účely účetnictví rozumí obecný kurz vyhlášený pro první den zvoleného období používání pevného kurzu. Zvolené období používání pevného kurzu určí účetní jednotka na základě vnitřního předpisu a končí nejpozději posledním dnem účetního období.
Jak provést změnu do funkční měny?
Změnu funkční měny lze provést vždy jen k prvnímu dni účetního období.
Dle Zákona o účetnictví je důležité, aby informace v účetní závěrce byly srovnatelné. Z tohoto důvodu je nutné provést přepočet údajů za minulé účetní období na měnu účetnictví.
Údaje za minulé účetní období se přepočtou obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období. Údaje za minulé účetní období vykazované ve výkazu zisku a ztráty se přepočtou průměrným obecným kurzem, pokud by použití obecného kurzu pro rozvahový den minulého účetního období vedlo k významným odchylkám od přepočtu tímto kurzem. V případě použití průměrného obecného kurzu na výkaz zisku a ztráty, je účetní jednotka povinna stejný průměrný obecný kurz i aplikovat na přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu, pokud je sestavuje.
Průměrný obecný kurz se určí na základě obecných kurzů v rámci účetního období. Způsob výpočtu průměrného obecného kurzu určí účetní jednotka na základě vnitřního předpisu s přihlédnutím k výkyvům obecného kurzu v průběhu účetního období.
Položka „A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let“ obsahuje rozdíly ze změn účetních metod a rozdíly ze změny měny účetnictví.
Mimo výše uvedené postupy je dále účetní jednotka povinna provést oznámení změny měny účetnictví na svůj finanční úřad do 15 dnů od počátku účetního období.
Jak bude vypadat účetní závěrka ve funkční měně?
Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách funkční měny účetnictví. Novela neuvažuje o zavedení oddělené měny vykazování od funkční měny tak, jak umožňuje standard IAS 21.
Pro zvolený typ funkční měny je možné provést následující agregace v peněžních jednotkách:
- V případě funkční měny korun českých se jednotlivé položky v účetní závěrce vykazují v celých tisících. Pokud aktiva celkem (netto) dosahují alespoň 10 mld. Kč, může účetní jednotka vykazovat jednotlivé položky v účetní závěrce v celých milionech.
- V případě funkční měny, jiné než české koruny, se jednotlivé položky v účetní závěrce vykazují v celých jednotkách. Pokud aktiva celkem (netto) dosahují alespoň 10 mil. jednotek měny účetnictví, může účetní jednotka vykazovat jednotlivé položky v účetní závěrce v celých tisících. V případě překročení hodnoty aktiv celkem (netto) alespoň 10 mld. jednotek měny, může účetní jednotka vykazovat jednotlivé položky v účetní závěrce v celých milionech.
Dále je účetní jednotka povinna v příloze k ÚZ uvést způsob uplatněný při přepočtu údajů v cizích měnách na funkční měnu.
Pokud se údaj o výši základního kapitálu uvedený ve veřejném rejstříku, ve kterém je účetní jednotka zapsána, liší od údaje o výši základního kapitálu v rozvaze, účetní jednotka v příloze účetní závěrky uvede důvod tohoto rozdílu včetně popisu výpočtu, ze kterého bude patrný vztah mezi oběma údaji.
Přepočítání stávajících limitů
Účetní kritéria uvedené v české měně, např. kategorizace ÚJ nebo limity pro povinný audit se v případě, že měnou účetnictví účetní jednotky není česká měna, přepočte na měnu účetnictví kurzem devizového trhu vyhlášeným ČNB k měně účetnictví pro poslední den bezprostředně předcházejícího účetního období.