Dorovnávací daně jsou nástrojem, který zajišťuje, že velké nadnárodní společnosti odvádějí minimální efektivní daňovou sazbu 15 % v každé zemi, kde působí. Povinnosti k dorovnávacím daním mají společnosti ze skupin podniků s konsolidovaným obratem nad 750 mil. Kč ročně. Efektivní daňová sazba se přitom počítá podle konsolidovaných účetních závěrek. Do výpočtu vstupují jak daně splatné, tak daně odložené. Všechny parametry dorovnávacích daní je však třeba upravovat, což přináší řadu úskalí. Pro české společnosti, které jsou součástí takových mezinárodních nebo i domácích skupin, to znamená nutnost hlubší spolupráce s mateřskou společností, sjednocení datových zdrojů a hledání nových datových bodů a toků tak, aby byly schopny splnit požadavky této legislativy. Podrobněji jsme o dorovnávacích daních psali například zde Dorovnávací daň: nové povinnosti pro nadnárodní skupiny.
Klíčové změny pro klienty
Zásadní a velmi očekávanou změnou je prodloužení lhůt pro podání informačního přehledu a daňového přiznání. Lhůty pro podání české i přiřazované dorovnávací daně tak byly sjednoceny. Informační přehledy se budou podávat do 15 měsíců po skončení výkazního období. Za první, tzv. vstupní, období je tato lhůta prodloužena na 18 měsíců. První informační přehledy tak bude daňová správa očekávat do 30. června 2026 za výkazní období, kterým byl kalendářní rok 2024. Pro ty poplatníky, kteří mají výkazní období jiné než kalendářní rok, budou lhůty plynout od konce toho výkazního období, které začalo po 1. lednu 2024.
Lhůta pro podání daňových přiznání opět pro českou i přiřazovanou dorovnávací daň je shodně 22 měsíců po skončení výkazního období. Za kalendářní rok, což je první rok, za který se budou dorovnávací daně počítat a platit, je tak nutné podat daňové přiznání do konce října 2026.
Novela dále přináší další upřesnění pojmů či výjimek včetně definice výkazního období, upřesnění daňových zvýhodnění a upravuje také systém rozhodování, které pro účely dorovnávacích daní činí především nejvyšší mateřská entita. Specifikuje dále pravidla pro přepočet měn a změn doznaly také pravidla bezpečných přístavů.
První podání k dorovnávacím daním
V červnu 2025 zveřejnilo Ministerstvo financí návrh vyhlášky k formulářům daňového přiznání a informačního přehledu jak pro českou, tak pro přiřazovanou dorovnávací daň. Zatímco daňové přiznání bude mít tři části - pro českou dorovnávací daň, pro přiřazovanou dorovnávací daň a společný oddíl - informační přehled bude použitý pro obě dorovnávací daně. Všechna tato podání bude daňová správa akceptovat výhradně v elektronické podobě v xml formátu.
Česká daňová správa potvrdila, že počítá s tím, že bude akceptovat informační přehled podaný nejvyšší mateřskou entitou i pro českou dorovnávací daň za předpokladu, že bude obsahovat všechny údaje nezbytné pro správu dorovnávací daně. Tyto přehledy by se v rámci Evropské unie měly vyměňovat mezi daňovými správami v EU automaticky na základě směrnice DAC 9. Její implementace do českého právního řádu nebyla bohužel dosud schválena.
Daňová správa rovněž informovala o tom, že zatím neplánuje přípravu interaktivního formuláře pro vyplnění informačního přehledu, měla by být zveřejněna jen jeho obsahová struktura. Bude tak zcela na poplatnících, aby si sami zajistili technické řešení pro vytvoření informačního přehledu v xml formátu. Pokud nebudou moci poplatníci využít informační přehled zpracovaný nejvyšší mateřskou entitou (např. protože takový informační přehled mateřská společnost zpracovávat nebude, nebo nebude vyměňovat informace s českou daňovou správou, popřípadě informační přehled nebude obsahovat všechny nezbytné údaje), budou si muset tento přehled zpracovat i technicky poplatníci sami.
Na tuto skutečnost upozornila ve svých připomínkách Komora daňových poradců. Můžeme jen doufat, že daňová správa tento přístup ještě zváží a zajistí jednotný nástroj pro vytvoření standardizovaného informačního přehledu např. na svém daňovém portálu.