V roce 2024 se stala součástí české legislativy nová daňová povinnost související s implementací globálních pravidel minimálního zdanění (Pillar II).

Nový zákon se vztahuje na skupiny s konsolidovaným obratem nad 750 milionů eur, a to jak mezinárodní, tak i čistě české, pokud dosáhnou dané velikosti. Pokud se v některé zemi daňová zátěž skupiny dostane pod 15 %, rozdíl – tzv. dorovnání – se doplatí.

Jejím účelem je do určité míry omezit soutěžení mezi státy o nejvýhodnější daňový režim (tzv. race to the bottom), zabránit přesouvání zisků do daňových rájů a zajistit, aby i ty největší firmy platily spravedlivý podíl daní tam, kde skutečně podnikají. Je to krok směrem k férovější daňové konkurenci mezi státy.

Dorovnávací daň může být v Česku uplatněna ve dvou podobách: buď jako daň tuzemská, kterou zaplatí přímo česká entita, nebo jako tzv. přiřazená daň, kterou Česká republika vybere za zisky plynoucí ze zahraničí, pokud stát původu pravidla Pillar 2 nezavedl.

Efektivní daňová sazba se přitom nepočítá podle klasického daňového přiznání, ale na základě mezinárodních účetních standardů – např. IFRS nebo US GAAP. Do výpočtu vstupují jak splatné, tak odložené daně. To přináší řadu technických i datových výzev. Pro české firmy to bude znamenat nutnost hlubší spolupráce s mateřskou společností, sjednocení datových zdrojů a zavedení nových kontrolních mechanismů.

Kdy vám vzniká povinnost a jaká?

Česká dorovnávací daň: pokud česká skupina podniků jako celek vykáže na úrovni české jurisdikce efektivní sazbu daně menší než 15 %, budou daň v ČR doplácet pouze nízcezdaněné české podniky.
Přiřazovaná dorovnávací daň: pokud jiná nízcezdaněná entita ve skupině sídlí v zemi, která pravidla nezavedla, povinnost může přejít na český subjekt.
Informační přehledy: musí být podány i v případě, že žádná daň nevzniká.

Související témata

Na co si dát pozor? Desatero praktických informací a doporučení

Dorovnávací daň není daň z příjmu.
Je to samostatná daň založená na mezinárodní směrnici a přenesená do českého práva. Nejedná se tedy o klasickou daň z příjmů právnických osob.
Dorovnávací daň se týká pouze skupin s konsolidovaným obratem nad 750 mil. EUR.
Pozor: počítá se jinak než u country-by-country reportingu. Do výpočtu se zahrnují i entity vyloučené z konsolidace.
Rozlišujte mezi dvěma typy dorovnávací daně:
Česká dorovnávací daň – platí se za české entity, pokud mají efektivní sazbu pod minimální hranicí.
Přiřazovaná dorovnávací daň – platí se za zahraniční entity, jejichž stát pravidla nezavedl.
Sazba dorovnávací daně = rozdíl mezi minimální a vaší efektivní sazbou.
Např. když vaše efektivní sazba činí 12 % a minimální sazba je 15 %, tak zaplatíte 3 % z kvalifikovaného zisku.
Změna termínu podání je klíčová! Novela navrhuje posun z října 2025 na červen 2026.
Bez této změny by bylo nutné podat informační přehled a přiznání k české dorovnávací dani dříve, než budou k dispozici údaje z country-by-country reportingu.

Efektivní sazba daně se nepočítá jednoduše z výkazů.
Vyžaduje úpravy účetních dat. Výsledek hospodaření i daně (splatná, odložená) musí být převedeny do tzv. zahrnutých daní a kvalifikovaného zisku.
Rozhodnutí o použití výjimky tzv. „bezpečného přístavu“ či postupu při určení dorovnávací daně musí být uvedeno v prvním informačním přehledu k české dorovnávací dani a musí být konsistentní s rozhodnutím uvedeným v informačním přehledu podávaném nejvyšší mateřskou entitou.
Pokud rozhodnutí nebude v přehledu uvedeno, nelze to později změnit. To je nejzásadnější praktický bod.
Nutná koordinace uvnitř skupiny (např. „tři sestry“ v ČR):
Přehledy musí být jednotné – doporučuje se pověřit jednu entitu k podání za celou skupinu.
Nezapomeňte na povinnost podat informační přehled.
I když vám nevznikne daňová povinnost, přehled podat musíte. Buď sami, nebo prostřednictvím určeného zástupce v rámci skupiny.
Softwarové nástroje jsou prakticky nezbytné.
Výpočty přiřazované dorovnávací daně bez automatizace jsou extrémně složité a ručně téměř neproveditelné.