2/2022
Příjem z prodeje akcií je zdanitelným příjmem. Od daně z příjmu se však osvobozují příjmy z úplatného převodu akcií, pokud doba mezi jejich nabytím a převodem přesáhla alespoň 3 roky. Zákon v souvislosti s tím stanoví řadu kazuistických pravidel upravujících, za jakých okolností se tato doba přeruší (začne se počítat zcela od počátku), případně v jakých situacích je její běh zachován. Tato doba bývá označována jako časový test.
Pozornost veřejnosti si v nedávné době získala série rozhodnutí správních soudů, kterou následně v listopadu 2021 zakončil třetí senát Ústavního soudu. Ústředním sporným bodem mezi účastníky bylo posouzení, zda je zachován časový test i tehdy, je-li v rámci jeho běhu nominálně zvýšen základní kapitál emitující akciové společnosti z jejích vlastních zdrojů a s akciemi je naloženo tak, že jsou vyměněny (tj. původní akcie jsou nahrazeny novými akciemi s vyšší jmenovitou hodnotou).
Vyšší soudy přitom dospěly k závěru, že k přerušení časového testu nedochází jedině v případě, kdy jsou akcie emitentem „vyměňovány“ za jiné akcie o celkové stejné jmenovité hodnotě. Jde tak v zásadě o případy štěpení, spojování akcií, změnu druhu či práva s akcií spojených, či o některé formy přeměn obchodních korporací. V případě výměny akcie za akcii vyšší jmenovité hodnoty naopak dojde k přerušení časového testu a akcionář, který akcie v této době převede, musí takto dosažený příjem zahrnout do základu daně.
Kasační soud navíc odchylně od krajského soudu dospěl k závěru, že není důvod činit rozdíly mezi jednotlivými technikami provedení nominálního zvýšení základního kapitálu, tj. výměnou nebo okolkováním, neboť jejich ekonomický účinek, tj. účinek z pohledu správy daní, je zcela totožný.
Z odůvodnění jednotlivých rozhodnutí se nabízí i obecné pravidlo, dle něhož dochází-li k jakékoliv změně výše základního kapitálu, přerušuje se časový test bez dalšího. Proti tomu je třeba namítat, že se soudní přezkum v uvedené věci omezoval pouze na tzv. nominální zvýšení základního kapitálu (z vlastních zdrojů) zvýšením jmenovité hodnoty akcií, které může být technicky provedeno shora uvedenými způsoby, a že ho proto nelze v žádném případě zobecňovat na libovolné změny základního kapitálu.
Závěrem uvádíme, že soudní přezkum veřejné správy je téměř bezvýjimečně vázán tvrzeními jednotlivých účastníků. Je proto pravděpodobné, že existují závažné a přesvědčivé argumenty, s nimiž se soudy v tomto sporu jednoduše neměly možnost vypořádat, a které by dle našeho názoru s velkou pravděpodobností posunuly stanovisko soudců opačným směrem.