Téma cizoměnových záloh pro vás sledujeme dlouhodobě. Naposledy v dubnu jsme upozorňovali na aktuální postoj Nejvyššího správního soudu, který má zásadní dopad. Soud rozhodl, že ze dvou uplatňovaných přístupů je správný ten, který používá jen minimum společností. Na následujících řádcích vám proto poskytneme přehled toho, na co je třeba si dát ve vaší společnosti v průběhu roku pozor. Na tento článek navazuje kolega Jiří Pospíšil analýzou vykazování záloh k rozvahovému dni.
Podstata dvou různých výkladů nakládání s cizoměnovými zálohami spočívá v určení, kdy a jak vzniká kurzové riziko a jak je o tomto kurzovém riziku účtováno. Běžná praxe spočívá v zaúčtování poskytnuté zálohy (obdobně funguje samozřejmě i u přijatých záloh) v aktuálním kurzu a následně při přijetí faktury se zaplacená záloha odečítá znovu aktuálním kurzem faktury. Často tak vznikne kurzový náklad, nebo výnos z rozdílu kurzu použitého při poskytnutí zálohy, oproti kurzu použitého při zúčtování faktury. Soud však aktuálně potvrdil výklad, kdy se zaplacenou zálohou není (až na výjimky) spojeno žádné kurzové riziko. Se zálohou tak má být pracováno v původním kurzu. Již tak nevzniká žádný kurzový náklad nebo výnos z titulu zúčtování cizoměnové zálohy.
Tento výklad má zásadní dopad zejména do oblasti pořizování majetku a zásob, nicméně je obecně platný i v ostatních oblastech jako je pořízení služeb nebo nákup energií. Výklad též platí zrcadlově u přijatých záloh. Například poskytnutí zálohy na dlouhodobý majetek je nutno chápat jakou dílčí část pořizovací ceny. Pořizovací cena majetku se tak skládá ze záloh (oceněných kurzem ke dni poskytnutí záloh) a z doplatku (oceněného kurzem ke dni přijetí faktury). Z výše uvedeného je tak patrné, že se problematika zdaleka neomezuje pouze na otázku, kterou detailně rozebíráme v článku „Cizoměnové zálohy k rozvahovému dni “, ale problematika má výrazné dopady do běžného operativního provozu. Proto doporučujeme provést analýzu, do jaké míry se vaší společnosti cizoměnové zálohy týkají a jaká rizika jsou s nimi spojena. Zvláště upozorňujeme na zvýšená rizika u příjemců investiční pobídky. S analýzou současného stavu a následným řešením vám rádi pomůžeme.
Analýzu relevantnosti a případných dopadů doporučujeme provést co možná nejdříve. Z pohledu časového určení neexistuje žádné „přechodné ustanovení“, neexistuje žádná „doba hájení“ apod. Soud pouze provedl výklad zákona, jehož znění v této oblasti je dlouhodobě stejné. To mimo jiné znamená, že finanční správa může v rámci svých kontrolních postupů tzv. „jít do minulosti“ a využít tuto problematiku pro daňové kontroly minulých let. S ohledem na prohlášení finanční správy a naší aktuální zkušenosti tomu naštěstí zatím nic nenasvědčuje. Z praktického pohledu doporučujeme využít rok 2022 pro případnou změnu účetních metod tak, aby konečné stavy cizoměnových záloh byly vykázány již plně v souladu s aktuální judikaturou. Případné změny v metodice s vámi rádi zkonzultujeme.
Včasnou akci doporučujeme i z pohledu technického řešení v rámci účetního softwaru. Velmi pravděpodobně vaše společnost využívá software, který efektivně neumí tento nový výklad oceňování a vypořádávání cizoměnových záloh automaticky zpracovat. Rádi, společně s vámi, zkontaktujeme vašeho poskytovatele softwaru se žádostí o úpravu software, která umožní uplatnění vhodných automatizovaných účetních postupů.
V dalších článcích se budeme problematice cizoměnových záloh věnovat rovněž z pohledu daně z přidané hodnoty.